Vyhledávání lokalit (cílů)
Ústecký kraj » okres Děčín » hrad, zámek, tvrz » Tolštejn (zřícenina hradu)

www.krasnecesko.cz/lokality/744-tolstejn-zricenina-hradu.html

Tolštejn (zřícenina hradu)

[ ID: 744 ]          další pojmenování: [de] Tollenstein


HODNOCENÍ
70%
hodnotitelů: 1

  Turistické trasy a cyklotrasy v okolí:
červená značka žlutá cyklotrasa
3015 ,


Turistický cíl Tolštejn (zřícenina hradu)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Tolštejn (zřícenina hradu)
Tolštejn (David Braunstein)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

Zřícenina hradu Tolštejn - Tolštejn je nejlépe zachovanou hradní zříceninou v Lužických horách. Stojí asi 2 km jižně od Jiřetína pod Jedlovou na výrazném znělcovém skalním suku (670 m), který je charakteristickou krajinnou dominantou. Jméno hradu (něm. Tollenstein) bylo odvozeno od původního názvu skály Dohlenstein (= Kavčí kámen). Hrad byl pravděpodobně postaven Vartenberky ve 2. polovině 13. století k ochraně Pražské cesty - významné obchodní cesty, spojující vnitrozemí Čech s Lužicí. Čechy v té době ovládal poručník mladého Václava, Ota Braniborský, proti němuž bojovali tehdejší majitelé Žitavska Ronovci. Válečná situace podpořila na hranicích žitavských držav vznik manských sídel, mezi která patřil i Tolštejn. První historická zmínka o hradu pochází až z roku 1337, kdy Tolštejn dobylo vojsko hornolužických měst, protože zdejší posádka podnikala loupežné výpady na Žitavsko. Hrad potom získal Vaněk z Vartenberka, který jej přeměnil na centrum panství, náhradou za Krásný Buk, zničený žitavskými v roce 1339. Vartenberkové hrad drželi až do počátku 15. století, kdy jej získal Hynek Berka z Dubé, jeden z nejbohatších pánů v Čechách, jehož rozsáhlé panství sahalo až na saský Hohnstein. Tolštejn, celkový pohled na hradní vrch. Když v roce 1423 husité poprvé vyrazili do Horní Lužice, vytvořila lužická města s místními šlechtici Zikmundem z Vartenberka a majitelem Tolštejna Janem Berkou z Dubé obranný spolek. Tolštejn pak sloužil jako předsunutý zvědný hrad, podávající varování při několikerém husitském tažení do Lužice a Slezska. Později však Vartenberkové i Berkové uzavřeli s husity smír a přijali jejich posádky, proto byl v roce 1425 na Tolštejnu vězněn i husity zajatý budyšínský hejtman Mikuláš z Ponikau. Po roce 1426 se pánem Tolštejna stal Janův bratr Hynek a pak Hynkův syn Albrecht. Spory Berků s Lužicí však pokračovaly a v roce 1445 byl hrad výrazněji poškozen Ambrožem Bursariem z Dobrého Lahu, který zde byl vězněn, ale podařilo se mu hrad ovládnout, částečně vypálit a ujet do Zhořelce. Albrecht jako horlivý katolík byl od počátku odpůrcem krále Jiřího z Poděbrad, který proto nechal v roce 1463 Tolštejn dobýt. Albrecht Berka uprchl do slezské Vratislavi, kde ho papežský legát prohlásil za mučedníka pronásledovaného kacířským českým králem. Roku 1466 se ale králi podařilo Albrechta uvěznit a jeho majetek, panství Tolštejn se Šluknovskem, připadl Janovi z Vartenberka a Jindřichu Berkovi z Dubé, kteří v roce 1463 vedli obléhání hradu. Jindřich Berka postoupil svůj díl Tolštejna Janu z Vartenberka a po něm se majetku ujal jeho syn Kryštof. Spor o hrad a uznání královské moci Jiřího z Poděbrad však trval dále. Albrechtu Berkovi se v září 1469 podařilo přimět své spojence k napadení hradu, které však skončilo neúspěchem, protože obléhatelé se museli rychle vrátit na pomoc ohrožené Žitavě. V důsledku neustálých válečných sporů se Kryštof z Vartenberka zadlužil a musel proto v roce 1471 panství prodat saským knížatům Arnoštu a Albrechtovi. Tolštejn, pohled na hradbu se severní věží. V roce 1485 získal Tolštejn se Šluknovskem rod Šlejniců, pocházející ze saské strany Krušných hor. Jindřich ze Šlejnic na počátku 16. století hrad opravil a rozšířil o severní bašty, které z něj znovu učinily pevnost, využívající již dělostřelectva. Za autora přestavby je pokládán zhořelecký stavitel Wendel Rosskopf, který se patrně inspiroval přestavbou hradu Rabí. V roce 1528 převzal panství Jiří ze Šlejnic, který podporoval v okolí těžbu stříbra a dalších kovů a pro pozvané saské horníky založil roku 1554 městečko Jiřetín pod Jedlovou. Sám ale v roce 1555 přesídlil z Tolštejna na pohodlnější zámek v Rumburku a podhradí nevyužívaného hradu bylo roku 1570 rozděleno na selské usedlosti. Šlejnicové se zde však už hospodářsky neudrželi a jejich panství bylo rozprodáváno. Po roce 1587 se v jeho držení střídali různí majitelé, mezi nimiž byl i Vilém Vchynský, zavražděný roku 1634 s Valdštejnem v Chebu. Roku 1607 již hrad nesloužil svému účelu, ale ještě před třicetiletou válkou jej Radslav Vchynský znovu opravil. V roce 1642 byl hrad obsazen rakouským vojskem, které se odtud snažilo uzavřít cestu do nitra Čech Švédům. Ti však hrad oblehli, ohnivými střelami zapálili a dobyli. Zcela vyhořelý hrad pak již nebyl obnoven. Od roku 1681 patřil hrad i s panstvím Lichtensteinům. Za Josefa Václava z Lichtensteina (1718-1771) se prý ve zříceninách hradu ukrývalo několik loupežníků, kteří se pokoušeli obnovit zašlou slávu středověkých loupeživých rytířů. Naposledy byl hrad vojensky využit rakouskou armádou v červenci 1757 při pronásledování ustupujících Prusů; v podhradí se bojovalo také v jedné ze šarvátek prusko-rakouské vojny roku 1778. V následujícím roce proto hrad při své inspekční cestě po severních Čechách navštívil i císař Josef II. Tolštejn, zříceniny vedle bývalé vstupní věže. Zřícenina pak byla vyhledávána místními obyvateli, kteří z ní brali stavební kámen, i hledači pokladů, kteří kopáním ve sklepích a bouráním zdí přispívali k její zkáze. Kolem poloviny 19. století si vedle zříceniny postavil chatrč poustevník. S rozvojem turistiky v 19. století se Tolštejn stal oblíbeným cílem mnoha návštěvníků. V létě roku 1865 zřídil jiřetínský obchodník Johann Josef Münzberg v polygonální baště hradu jednoduché občerstvení a v následujícím roce postavil se svolením knížete Jana z Lichtensteina na sousedním svahu dřevěný hostinec ve švýcarském stylu. Protože návštěvníků přibývalo, byl hostinec postupně rozšiřován. Uvnitř vznikla sbírka starožitností a kuriozit, ve které byly kromě předmětů, vykopaných na hradě (gotické i renesanční kachle, hroty šípů, podkovy, ostruhy, zámky a klíče) i staré nádoby, obrazy a zbraně, které tu prý v 17. století zanechali Švédové. Kolem roku 1890 byla zřízena další atrakce - "rytíř v žaláři" - figurína rytíře v brnění, umístěná v kamenném přístavku u hradby. Tyto atrakce, ale především vzorná obsluha, dobrá kuchyně a přijatelné ceny přispěly k velké oblibě restaurace.


strana 1 | dále >


Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku






NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze