Velký Rybník (obec) [7434]

Jak píše Dr. Josef Dobiáš, Pelhřimovsko bylo osídleno pozdě a výklad tohoto jevu je nasnadě. Pelhřimovsko leželo na hranici zemské, která i tu, kde země Česká sousedila se zemí obydlenou kmenem téže národnosti a od r. 1028 i politicky s ní spojenou, byla dlouho porostlá širokým pásem pohraničního hvozdu stejně jako na ostatním svém obvodu, kde v něm měly ochranu proti zemím cizím ba nepřátelským. Dodnes se zachovaly zbytky tohoto přirozeného opevnění zemského v rozsáhlých lesích okolí pelhřimovském. Kde zmizelo, zachovala jeho památku aspoň některá jména místní. Upomínají na ně vsi Buková, Lipice, Lískovice, Smrkovec (zaniklá ves u Rynárce) a ještě více obě Proseči, které již svým jménem prozrazují, že vznikly prosekáním lesa.  Také velký počet Lhot na Pelhřimovsku svědčí o poměrně mladé kolonizaci našeho kraje a o tom, že tu vesnice vznikaly z největší části na půdě zarostlé lesem. Většina osad, která mají jména podle stromů, dostala je po stromech listnatých. 

Z toho lze usoudit, že pohraniční les byl z veliké, ne-li největší části listnatý a tento úsudek potvrzují i stará jména lesů známa již ze čtrnáctého století a zachovávána z části až do dnes přesto, že původní porost byl již dávno nahrazen kulturou jehličnatou. Průchod těmito lesy, i když nebyly souvislé, mnohdy znemožňovali divoké houštiny a stromoví, ale i četné bažiny. O nich svědčí jména některých osad jako Střítež, Ostrovec, Velký Rybník, Rybníček, Hatě, které svědčí o v rašeliništích na horních tocích Janovského potoka, u Miličova a u Šimanova. Žádna schůdná stezka neprobíhala touto pustinou.  Jediná komunikace úzká, velmi těsná pěšina byla v roce 1101 známá cesta Haberská. Z druhých starých cest v nejbližším sousedství Pelhřimovska jest Stará cesta vedoucí k Želivu. K roku 1178 jest připomínána cesta Humpolecká, kudy se chodilo na Moravu a o níž se zachovaly zmínky z let 1219,1233,1377,1400. Žádná z těchto cest nevedla krajinou, kde jsou obce Velký Rybník a Kletečná ani jejich okolím. Dlouho tedy byl člověk neznámým hostem v našich pustinách, jejichž stálým obyvatelstvem byla divoká zvěř.  Naše osada vznikla na místě velkého rybníka, jak o tom svědčí některé názvy chalup a rodin. Dodnes se říká u Stávecků, tam bývávalo stavidlo někdejšího rybníka, u Podhrázků (pod hrází).  První zmínka o obci je uvedena v knize Deset urbářů českých. Zpráva se vztahuje k roku 1379. Je v ní uvedeno, že Rybnik Major patřící pod Červenou Řečici má velikost 9 lánů. Lánový rejstřík jako takový vznikl až v roce 1671. Byly to soupisy a hodnocení polí ve všech obcí podle jakosti výsevu obilí a soupisy všech gruntů. Další zmínka pochází z 8. 6. 1415. Zadlužený arcibiskup Konrád prodává se souhlasem kapituly Pražské největší panství arcibiskupství pražského - Řečici i Pelhřimov se vším příslušenstvím za 4000 kop grošů rytíři Jankovi z Chotěmic a jeho synu Jiříkovi na čas jejich života, což znamenalo, že po smrti Janka i Jiříka předají dědicové bezúplatně zpátky panství řečické i pelhřimovské arcibiskupství pražskému. Jiřík v té době byl ještě dítětem, rytíř Janek z Chotěmic počítal s tím, že se mu za tu dobu peníze vrátí. Další zpráva z roku 1572 uvádí, že v obci byla rychta. Východní, severovýchodní a severní hranici měla obec Velký Rybník přirozenou, neboť ji tvořil Jankovský potok pramenící na předělu labskodunajském u Chaloupek pod kótou 670 m.n.m. Tento potok se ve 13. stol. nazýval dvěma jmény: jeho horní tok Vyskytná, dolní tok Kletečná. Obě tato původní jména se dosud udržela ve jménech obcí, které na potoce vznikly. Tento potok je napájen z jižního pelhřimovského břehu pěti drobnějšími přítoky tekoucími ve směru skoro jihoseverní.  Nejvýznačnějším přítokem je potok Kladinský, pramenící pod Křemešníkem. Jeho původní jméno Kamenička zachovalo stejnojmennou ves, která ležela na soutoku obou jeho pramenů, nyní Kamenicko.  Druhým přítokem podle velikosti je potok Blatina (nyní Kopaninský), pramenící blíže zaniklé osady Posvátná na jihovýchod od Chvojnova. Horním svým tokem mine osadu Rybníček na dolním toku obec Velký Rybník. Jižní hranici tvoří rozlehlý Rousínovský les. Býval zde dvůr o 2 lánech a 1 čtvrti (zmínka v Zemských deskách z r. 1379). Také se k tomuto místu vztahuje pověst, že zde bývalo krásné město. Stálo v blízkosti Černého vrchu. Z neznámého důvodu město zkamenělo. Dodnes v těchto místech kamenná seskupení připomínají základy domů. Vzpomínkou na město je též studánka, která je na místě, kde prý bývala městská kašna.  Jednou šel na Velký pátek tudy chalupník a uviděl na skále plamínek. Měl sebou růženec, který přehodil přes plamínek. Na tom místě se mu ukázal poklad. Pamětníci připomínají, že na Černém vrchu stávala rozhledna. Dodnes jsou tam kamenné základy. I naším krajem po staletí procházeli války. V pamětí lidí a v jejich vyprávění se dochovaly vzpomínky na místa, kde došlo k bitvám. Nedaleko Velkého Rybníka stávala osaměla kaplička. Vypráví se, že je pod ní pochováno mnoho padlých z krvavé bitvy. Bohužel, kaplička se nedochovala - ustoupila stavbě silnice I. tř. z Pelhřimova do Humpolce.

Poloha

přidat fotografie