Včelnička (obec) [7432]

První písemná zmínka o vsi Včelnička se nachází v rožmberském urbáři {Archiv Tábor}. Její existence je uvedena v roce 1379, kdy patřila Rožmberkům a byla součástí jejich panství spravovaném z hradu Choustníka.

Ve II.kronice na str. 95/1991 je zápis pořízený dvěma včelničskými studentkami v okresním archivu v Pelhřimově, kde se hovoří o včelničské tvrzi a jejích majitelích. Uvádí se rok 1310, za vlády Jana Lucemburského, kdy byl držitelem Svatomír. Následují pak Bláha, 1360 Jan z Osečen, 1398 Ježek ze Včelnice, 1.pol. 15 stol. Mikeš ze Včelnice a Kuneš z Dubenky, Prokop a Jan Voslavic,pak Václav Venclík z Vrchovišt a jeho synové, dále pak 1485 Mikuláš Kunc ze Žirovnice, 1601 Jindřich Konrát a 1604 Heindrich Michal. Od roku 1643 je pak už uváděn španělský šlechtic Bartoloměj de la Saga a Paradis,majitel panství černovického. Od té doby je včelničský dvůr až do parcelace v roce 1923 v držení černovické vrchnosti.

U těchto udajů není bohužel uveden pramen,ze kterého bylo čerpáno a při novém bádaní v okresním archívu v roce 2002 kronikářka za pomoci odborné pracovnice zápis o tvrzi ve Včelničce na seznamu tvrzí-stávajících i zaniklých –nenašla.

V zápisu je zaznamenána pohroma, která 20.dubna 1467 postihla Včelničku, ale nevíme za jakých okolností byla ves vypálená. Po roce 1620 muselo obyvatelstvo přijmout katolickou víru a po třicetileté válce značně klesl počet obyvatel.

Panský dvůr je nadále součástí panství černovického a užívá i půdu poddaných,kteří ze svého zboží zběhli nebo zemřeli. Tento text čerpá ze zápisu v Zemském archívu,kdy sídlí ve vsi 3 starousedlíci-Matěj Klouček, Václav Vondráček a Matěj Janů. V té době se zde usadil i nový hospodář Jan Vopršál a vdova Dorota Mosorka {Pole směrem k Bohdalínu ještě do 50.let minulého století nazývaná “Na Vopršále“, rybníky při “Zadních lukach“ zvané “Mosory“ a les “Mosorák“. Název „Zadní luka“ uváděn i v Zemském archívu.} Dvě chalupy jsou uváděny jako pusté a v roce 1674

Další tři-Hronovská, Dvořákovská a Matějovská. Jmenováno je pět hospodařu, z nichž největší výměru má Ondřej Mosor-33 strychu (Chalupníci v té době měli 10-15 strychu )

V roce 1760 uvádí zápis opět jména starousedlých sousedu: Váňa, Vopršál, Kadleček a mlynář Jan Vodrážka. V roce 1762 přibyli tři noví osadníci: Smutný, Morava a Kadlec.

Za vlády císaře Josefa II. bylo provedeno nové měření pozemku a každý kousek pozemku dostal číslo tzv. topografické a domy čísla domovní – Josefinský katastr z roku 1785.

V roce 2009 bylo evidováno 187 obyvatel. 

Poloha

přidat fotografie