Moraveč (obec) [7393]

Území, na němž se rozkládá naše obec, byla vždy krajina poměrně nehostinná. Mírně zvlněná pahorkatina, uzavřená z jihu a otevřená ze severu s převládajícími severními a západní větry se pro své nepříznivé podnebí mezi místními nazývá „Česká Sibiř“.

Není divu, že toto území zůstávalo po dlouhá léta neobydlené. První známky osídlení snad z doby kamenné nám dokládají nálezy několika kamenných sekyrek. Další nálezy z naší oblasti – 23 předmětů z doby bronzové – byly objevené při stavbě českomoravské dráhy u Horní Cerekve v r. 1887. 
Spolehlivě doložen je však nález devíti zlatých mincí, tzv. keltských duhovek, které nalezl Josef Novák, domkář v Moravči, na svém poli v „Kobylím krchově“ v březnu 1923. Tyto mince se užívaly jako platidlo kolem I. století před Kristem, v čemž vidíme důkaz, že již v této době – před více jak 2000 lety – možná kdosi procházel naší krajinou. A snad tyto duhovky byly dokonce vyrobeny z domácího zlata, které se zřejmě v potoce, který kolem Moravče protéká, intenzivně těžilo. Tato teorie by pak naznačovala, že již v této dávné historii byl náš kraj obydlen.

Pelhřimovsko spadalo do oblasti v držení knížat Slavníkovců. Roku 997 (po vyvraždění Slavníkovců) se celé toto území dostalo do moci Přemyslovců, kteří zřídili správní centrum v Želivě. V jejich moci zůstala větší část Pelhřimovska až do roku 1194, kdy kníže Vladislav II daroval území biskupovi Pražskému Otovi. Ten pak zřídil středisko biskupského panství v Červené Řečici, kde byl vystavěn biskupský hrad. Od roku 1437 se majiteli Řečického panství a tudíž i Moravče stalo spousta pánů (Mikuláš Trčka z Lípy 1437-1454, Jindřich ze Stráže 1454-1466, Michal ze Stráže 1466-1467. . . . ) až do bitvy na Bílé hoře. Tehdy propadlo jmění posledních majitelů řečického panství – pánů z Říčan – císaři, který Řečici vrátil zpět do vlastnictví arcibiskupům pražským, kteří byli naší vrchností až do r. 1848.

Kultura, spolky

Obec Moraveč žila dříve také daleko bohatším kulturním životem než dnes. Bylo to ovlivněno vyšším počtem obyvatel v obci, ale zejména prací řídících učitelů a působením školy v obci vůbec. Školní děti často nacvičovaly divadelní představení a různá vystoupení pro slavnostní příležitosti. 
Dalším výrazným nositelem kultury v obci byl divadelní spolek Jirásek, který v obci založil učitel Bedřich Bašus a působil až do padesátých let minulého století. Spolek jezdil i na představení do okolních obcí. Divadelní spolek nacvičil a uvedl například tyto představení: Jiráskovu „Lucernu“ a „Vojnarku“, Tylovu „Lesní Pannu“ a hru „Pro květinu míru“. Divadelnímu spolku byly ještě v padesátých letech zakoupeny nové kulisy, osvětlení atd. Do naší obce také jezdila jiná divadelní sdružení z okolních obcí.

Poloha

přidat fotografie