Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihomoravský kraj » okres Brno-venkov » pomník, památník » Žuráňské návrší - Podolí (památník)

Žuráňské návrší - Podolí (památník) [726]



Žuráňské návrší - je významnou dominantou regionu na východ od Brna. Spadá do katastru obce Podolí, okres Brno-venkov. Toto návrší si dokonce v roce 1805 vybral Napoleon Bonaparte jako velitelské stanoviště, odkud řídil vojenské operace slavné bitvy u Slavkova. Zároveň je však vrch Žuráň významnou archeologickou lokalitou datovanou do doby stěhování národů. Je vlastně uměle navršenou mohylou, vybudovanou složitým způsobem z vrstev kamene a jílu a po obvodu lemovanou kamenným pláštěm.

Dějiny bádání žuráňského návrší spadají až do roku 1853. Tehdy majitel vyhlášeného podolského hostince Pindulka, Vencl Pestic, při polních pracích na návrší zlomil o kámen svůj pluh. Kámen odvalil a odstranil i mnoho dalších (uvádí se, že do mohyly vnikl až 7 metrů hlubokou šachtou) než narazil na prostornou hrobku obsahující kromě kamenů a dřevěných trámů také lidské a koňské kostry. Tuto událost i její okolnosti zaznamenal moravský historik rytíř Petr von Chlumetzky. Považoval tehdy však nález za hrobku tatarského náčelníka ze 13.století.

Podrobnější výzkum umožnily až státní dotace v polovině 20.století. V letech 1948-1950 tak proběhl systematický výzkum pobočky Státního archeologického ústavu v Brně pod vedením Josefa Poulíka. Kromě tří pravěkých mohyl byla nalezena další, tedy již druhá, komorová hrobka z doby stěhování národů. Zároveň potvrdil J.Poulík přítomnost první hrobky (oficiálně hrobka I) popsanou již Chlumetzkym.

Hrobka I, o rozměrech 450 x 450 cm, se nacházela 250 cm pod povrchem, přičemž její dno dosahovalo ještě o 2 m hlouběji. Byly v ní nalezeny trámy s unikátními vyřezávanými ornamenty (pletencová výzdoba). Lze tedy soudit, že hrobka měla dřevěný strop. Zároveň se zde podařilo najít čtyři zvláštní svícnovité předměty, jeden další nalezl J.Poulík při výzkumu zhruba o sto let později. Původně snad těchto předmětů mělo být šest, stejně jako koňských koster v této hrobce, což vede k zajímavým úvahám. Absence dalšího inventáře bohužel ukázala, že hrob byl již před dávnými věky vyloupen.

Hrobka II, objevená až při výzkumu J.Poulíka poskytla přirozeně díky zcela odlišnému přístupu, než jakým disponoval V.Pestic v polovině 19.století, mnohem více materiálu než hrobka I. Její rozměry činí 490 x 540 x 670 cm, přičemž směrem ke dnu se zužuje (zde jsou rozměry již jen 140 x 310 a 200 x 310 cm). V severní straně byl objeven starší kostrový hrob (č.4), který hrobka II porušila.

Asi nejcennějším nálezem jsou zlomky pyxidy ze slonoviny s reliéfními motivy se starokřesťanskou ikonografií. Zobrazují muže s vousem a křížem, druhá postava sedí s knihou pod pravou paží a se zbytky křídel na zádech. Další zlomek částečně zachycuje třetí postavu, patrně také anděla. Soudí se, že tato pyxida (schránka na relikvie, často ostatky svatých, nebo šperky) byla vyrobena někde v Sýrii na počátku 6.století.

Další důležitým objevem jsou fragmenty skleněných nádob, dvou pohárů a jedné misky. Na jednom z pohárů je patrný jakýsi řecký nápis, snad z kategorie tzv. „pijáckých nápisů“ na nádobách. Některé fragmenty také nesou stopy po reparacích (malé otvůrky ve stěnách, jimiž byl provlečen drát spojující jednotlivé části). Tyto nádoby nacházejí analogie zvláště v severní Evropě v 5.století. Je však dost pravděpodobné, že do hrobu byly uloženy ještě později. Mezi další nalezené zbytky pohřební výbavy patří stříbrné nýtky, pravděpodobně z koňského postroje, a zlaté kování, jež snad bylo součástí dřevěné misky. Podle nalezených zlatých nití lze soudit, že mrtvý byl oblečen v oděvu zhotoveném z brokátu. I tento hrob byl však vykradači vyloupen.

Po konečném zpracování výzkumu akademikem Poulíkem v devadesátých letech lze tuto kapitolu shrnout zhruba následovně. V hrobce II byla původně uložena asi čtyřicetiletá žena spolu se dvěma koňmi. Nad oběma komorovými hroby byla pravděpodobně v první polovině 6.století postavena obrovská stavba kruhové půdorysu s průměrem 65 m a výškou 14 m. Měla vnější kamennou zeď, která se místy dochovala až do výšky téměř 1 m, jistě se však na ní podepsaly zemědělské práce v následujících obdobích. Mohyla byla členěna na šest částí se šesti průchody a tvořila tak jakési velké mauzoleum. Pohřbívalo se zde ve dvou časových horizontech. Hrobka I byla vybudována ve druhé polovině 5.století a hrobka II v první polovině 6.století.

Josef Poulík se domníval, že v hrobce II byl pohřben langobardský král Wacho, který zemřel v roce 539. Je také možné, že zde byla uložena nějaká významná osobnost dalšího germánského kmene, Herulů, kteří sídlili na jižní Moravě v 5.století. Hrobku pak podle něj vykradli Slované někdy na konci 6. nebo na počátku 7.století. Kdo však byl skutečně pohřben v tomto mauzoleu, nelze již dnes na základě vykradených hrobek zjistit.


ŽURÁŇ - Velitelské stanoviště Napoleona I. v bitvě tří císařů (1805), zde se nachází památník z roku 1930 v podobě kamenného kvádru s mapou bojiště. Návrší kopce i s památníkem patří symbolicky Francii.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)