Radomyšl (městys) [7117]

Historie městyse zvaného Radomyšl sahá až do pravěku. Archeologický výzkum prokázal osídlení sahající až do 5.století našeho letopočtu. V samém centru obce bylo odkryto rozsáhlé pohřebiště, pocházející z dob osídlení prvními Slovany . Ve 12. století zde žili předchůdci Radomyšláků, tedy poměrně velká skupina lidí, kteří se pravděpodobně zúčastnili druhé křížové výpravy s velmožem Bavorem ze Strakonic. A o tom svědčí velice zajímavé znaky na mnoha náhrobcích – velkou tak raritou v celé České republice.    

První písemná zmínka o Radomyšli je pak z roku 1284, kdy byla obec zmiňována jako majetek strakonických velmožů Bavorů ze Strakonic. Ti ji pak koncem 14. století darovali Johanitům, rytířskému řádu sv. Jana. Od svých počátků založení a to v 11. století, působil řád zejména charitativně. Ve Svaté zemi, kde byla založena nemocnice pro poutníky, se jim také říkávalo „špitálníci“. Od 12. století, kdy měl již řád svou řeholi, byl organizován i vojensky a to po vzoru templářů a německých rytířů. Později, po znovudobytí Svaté země muslimy, se museli Johanité přemístit na Rhodos. Ani zde nebyl konec přesunů – po dobytí Rhodosu Turky, bylo sídlo řádu přeneseno na Maltu. Od té doby je známe jako maltézské rytíře. Od 14. století proto byla bohatá historie obce neodmyslitelně spjata s řádem Maltézských rytířů. Ti zde působili až do roku 1848. Vystavěli i známý poutní kostel Jana Křtitele (koneckonců je tento řád se sv. Janem úzce spjatý) a zasloužili se o prosperitu a rozvoj celé obce. V té době ji byl udělen i statut městyse. Po roce 1948 ale „městys“ jakožto administrativní kategorie zaniká, a tak se stala Radomyšl pouhou vesnicí. 

Renesanční tváří Radomyšle byl maltézský převor Mikuláš Křížek, který celou Radomyšl přestavěl a postavil zde první variantu poutního chrámu sv. Jana Křtitele.  Městský znak Radomyšl obdržela už roku 1605 za vlády velkopřevora Matouše Děpolta z Lobkovic. Má podobu bílé orlice v červeném štítě se zlatou zbrojí a korunou, se zlatou pružinou přes prsa a křídla. Nad její hlavou je umístěn maltézský kříž. 

Radomyšl může být pyšná také na mnohé ze svých rodáků: jmenujme alespoň Jana Medlína, spisovatele, obrozence a maltézského rytíře, který je nálezcem Rukopisu Zelenohorského. Dále Norberta Čapka, zakladatele československých unitářů, který byl zabit nacisty za druhé světové války, či Bohumíra Lifku, známého jihočeského historika, jehož rodný dům najdete hned vedle kostela sv. Martina v samém centru Radomyšle. V roce 1998 byl Parlamentem České republiky obci udělen prapor a roku 2006 navrácen i statut městyse – mezitím stihla být jmenována „jihočeskou vesnicí roku 2005“. Městys naleznete asi 7 kilometrů od Strakonic ve směru na Blatnou.

Poloha

přidat fotografie