Santon -Tvarožná (vrchol) [708]

Kopec Santon - Stanoviště dělostřeleckého pluku francouzské armády, částečně zachované okopy 17. francouzského dělostřeleckého pluku. Původní kaplička byla zbořena vojáky, dnešní pochází z roku 1832. Stojí zde také replika francouzského děla na památku bitvy tří císařů.

Proč název Santon - Na východ od Brna u obce Tvarožná na severní straně silnice Brno–Olomouc leží malé návrší. Je to kopec Santon s výškou 306 m/n.m. Kopec připomíná přilbu, ležící na jihozápadním okraji katastru. Obyvateli vesnice je nejčastěji nazýván „Kopeček“, přespolními pak „Tvaroženský kopeček“. Nejstarším jménem této významné lokality je pravděpodobně „Padělek“. Dalším, kdysi používaným názvem pro dnešní Santon, starším a pravděpodobně i málo známým, je „U kaple“, což je zdůvodňováno malou kaplí, zasvěcenou Panně Marii. Samozřejmý je i donedávna se objevující název „Napoleonův kopec“ , užívaný od roku 1805 až do padesátých let našeho století. V současné době se nejčastěji užívá název Santon. Tak je také kopec označen na mapách a pod tímto jménem ho znají i zahraniční návštěvníci. Podle názoru Aloise Slováka, jednoho z prvních historiků bitvy tří císařů a iniciátora stavby Mohyly míru na prateckém návrší, dali kopci jméno Napoleonovi vojáci, protože jim připomínal podobný kopec z jejich egyptského tažení. V arabštině je význam tohoto slova „svatý muž“, nebo „poustevník“, ale je ho možné vysvětlovat i jako „kaple s hrobem mnicha“. Pravděpodobnější je ale zkrácené Saint Anton – sv. Antonín. Existuje domněnka, že francouzští kartografové zaměnili Tvaroženský kopeček, s kaplí na jeho vrcholu, na levém křídle francouzské armády ve slavkovské bitvě, s kaplí sv. Antonína u Újezda na opačné straně. A tak je možné, že název Santon užíváme díky dávnému omylu. Dnes užívané názvy, uváděné i na současných mapách, nám označují jako Santon vrch s kaplí a nižší část, směrem ke mlýnu, je pojmenován Kopeček.

Pověsti z "Bitvy tří císařů"
Soška Panny Marie - Kopec Santon se stal opěrným bodem na levém křídle francouzské armády. Při opevňování kopce byla kaplička rozebrána a materiál použit při stavbě okopů pro francouzské kanóny. Dřevo z kaple posloužilo jako potrava pro oheň, u kterého se v předvečer bitvy ohřívali francouzští dělostřelci. Ti vhodili dřevěnou sošku Panny Marie do ohně, ale ta snad zázrakem, neshořela. Našli ji místní lidé po bitvě v popelu a nepoškozenou. Byla přenesena do tvaroženského kostela. Ještě v XIX. století byla údajně odeslána do Rakouska k restaurování. Do Tvarožné se již nikdy nevrátila. Jiná verze uvádí, že se o sošku postarali v Tvarožné. Po několika letech dali věřící sošku, napadenou červotočem, opravit. Při opravě se ale rozpadla, takže byla pořízena nová, která je v kapličce dodnes.
Voják v komíně -
- Jinou pověst známe z podání Jana Švábenského, který ji slyšel od své babičky. Při šarvátkách a ve snaze se zachránit, prchal francouzský voják před dvěma ruskými kozáky. Ukryl se v domě č. 20 u Šlezingrů. Schoval se do komína, který měl otvor v místě ohniště dosti široký. Zde jej kozáci našli a ubodali kopími.
Hopsající selka - Francouzi prohledávali chlévy a stodoly, aby získali krmení pro svoje koně. Tak hledali také u Zelinků, kde zastihli jen nahluchlou babičku, křičeli prý „babo ovsa“. Babička jim nerozuměla. Myslela, že říkají „hopsa“ a tak pokaždé vyskočila, jak mohla nejvýše. Vojáci se divili a po chvíli pochopili, že jim nerozumí. Ukazovali na koně, uvázané u plotu a naznačovali žvýkání, až stará žena pochopila, že žádají oves pro koně. Když ho dostali, byli spokojeni.
Divoký francouzský důstojník - Při opevňování Santonu potřebovali Francouzi přípřeže, aby tyto pomohly jejich unaveným koním vytáhnout děla do palebných postavení. Vtrhli do domu č. 22 a protože se nemohli domluvit, sekal divoký francouzský důstojník palašem do příčného trámu v kuchyni. Záseky tam byly pak ještě po mnoho let.
Napoleonův sloup - V rohu kapličky je v podlaze zabudovaný trámek. Říká se, že je to ten, u kterého měl Napoleon uvázaného koně, když před bitvou obhlížel bojiště a vyjel na vrchol kopce.
Večernice smutná - Tato rostlina s latinským názvem Hesperis tristis se sem dle pověsti dostala z jihu jako příměs v krmivu francouzských koní.
Kanony ze Špilberku - Jedna z pověstí říká,že 18 děl,které tvořily obranu kopce pod velením generála Clapareda patřily do výzbroje brněnské pevnosti Špilberk.
Francouzská jména - Mezi pověsti lze zařadit tvrzení, že právě od bitvy v r. 1805, se v obcích mezi Brnem a Slavkovem, vyskytují francouzská jména. Je potvrzeno, že se zde po bitvě, se souhlasem Moravského zemského gubernia, skutečně usadili někteří zběhové a ranění z Napoleonovy armády. Ale spousta jmen zde byla již před rokem bitvy. Vždyť vojska křižovala Moravu od nepaměti, usazovali se zde obchodníci, šlechtici, političtí i náboženští emigranti. A proto se dnes vyskytují ve Tvarožné i v okolí jména: Audy, Burget, Čikl, Gale, Hodaň, Irain, Jandora, Machain, Mercineri, Remeš, Šalé, Tměj a další.

Poloha

přidat fotografie