Farní chrám Zmrtvýchvstání Páně - Slavkov u Brna (kostel) [704]

Chrám Vzkříšení Páně - Původní farní kostel zasvěcený sv. Jakubu Většímu stával uprostřed hřbitova v oblasti nynější Fügnerovy ulice. V nevelké vzdálenosti od něho se nacházela obecní věž se třemi zvony, jež plnila funkci zvonice a hlásky. První zmínku o ní můžeme nalézt v listině týkající se udílení odpustků, která byla vydána 9. listopadu 1322. Kostel postupně chátral a koncem 17. století byl v takovém stavu, že majitel panství Dominik Ondřej Kounic začal pomýšlet na stavbu nového. K tomu však tehdy ještě nedošlo. V roce 1757 se farní kostel částečně sesul, byl proto uzavřen a stržen. Do doby vystavění nového kostela se konaly služby boží v kostelíku na Špitálce. Kounicům překážela v uskutečnění velkolepých plánů na přebudování zámecké zahrady také chátrající obecní věž. V roce 1762 vyhořela a v roce 1770 byla zbořena i ona. Zvony byly zavěšeny na tzv. Hodinové bráně, která k tomu byla upravena. Spolu s kostelem a hláskou zanikl i městský hřbitov.Nový chrám stojí dnes v čele slavkovského náměstí a patří mezi jedinečné památky klasicistní architektury u nás. Jeho stavba započala v roce 1786 a skončila o tři roky později. Stavební plány zpracoval vídeňský dvorní architekt Ferdinand Hetzendorf z Hohenbergu. Vzhledem k bažinatému terénu bylo nutné zakládat stavbu na dřevěných pilotách. Stavba je jednolodní s pravoúhlým závěrem kněžiště. Za kněžištěm je čtyřboká hranolová věž. K věži a ke kněžišti přiléhá symetricky umístěná budova fary o dvou křídlech obdélného půdorysu. Byla postavena v roce 1790. Hlavní jižní průčelí je zdobeno antikizujícím portikem, který spočívá na šesti sloupech s kompozitními hlavicemi. V trojúhelníkovém štítu je umístěn figurální reliéf Rozeslání apoštolů. Sloupy nesou kladí s nápisem WENCESL . ANT. PR . A . KAVNITZRIETBERG . FECIT MDCCLXXXIX. Také interiér kostela je vzácnou památkou klasicistního stavitelství. Hlavní oltář má svatostánekkrytý kopulí spočívající na osmi sloupcích. Po obou stranách jsou umístěny sochy klečících andělů v nadlidské velikosti. Na zdi za hlavním oltářem je štukový obraz Vzkříšení Páně a nad ním Archa úmluvy. Po stranách lodi můžeme vidět štukové reliéfy Kristův křest a Poslední večeře (F. Zächerle). Zvláštností kostela jsou tři kazatelny (původně se uvažovalo, že bude sloužit více konfesím), vzhledem ke špatné akustice kostela je dnes využívána pouze jedna na boku lodi. Tři oltáře jsou vyrobeny z červeného mramoru. Sochařská výzdoba interiéru a reliéf Rozeslání apoštolů jsou dílem sochaře tyrolského původu Františka Zächerleho. Další reliéfy s postavami v nadživotní velikosti byly pořízeny z darů: výjev Vzkříšení Lazara a Mladý Ježíš od Hansmanna a Stürmera z Brna (1893) a Narození a Ukřižování od pražského Čeňka Vosmíka (1910). Mezi cenné chrámové doplňky patří dvě kropenky z mramoru umístěné pod kůrem. V boční kapli se nachází oltářní obraz sv. Jakuba Většího z původního zbořeného farního kostela. Ilusivní výjev na stěně představuje Ježíše Krista s apoštolem Petrem, který chtěl následovat svého Pána po hladině Genesaretského jezera. Freska je dílem akademického malíře Milivoje. Na věži kostela je několik zvonů. Mezi nejstarší patří sv. Jan z roku 1762 a Maria z roku 1776. Budovu se nepodařilo postavit celou podle původního projektu. Kvůli špatnému geologickému podloží nemohly kostelní věže dosáhnout plánované výšky, a tak dnes dosahují jen po chrámovou střechu.

Poloha

přidat fotografie