Lázek (rozhledna) [70]

Nejvyšší bod Zábřežské vrchoviny, kde vznikla v roce 1933 dřevěná rozhledna, je spjat s bouřlivou historií. Kdysi zde vedla hranice, a to nejen zemská, mezi Čechami a Moravou, ale též hranice národnostní a jazyková. Hranice, o kterou se vedly líté boje a spory.

Aby Lázek (714 m) zůstal v českých rukou, zakoupila strategicky významný pozemek na jeho vrcholu Národní jednota v Olomouci. V roce 1908 na něm nechala navršit mohylu, kterou zasvětila památce Svatopluka Čecha. O čtyři roky později vedle ní postavila rozhlednu. Byla to patnáctimetrová dřevěná věž se zastřešenou vyhlídkou a s malou verandou v přízemí. Otevřena byla na malé slavnosti 28. července 1912. Některým Němcům z Lanškrouna se však české aktivity na Lázku příliš nezamlouvaly. Několikrát to také dali znát. Jednou polámáním vysazených lip, jindy zase poškozením rozhledny. Ta musela být proto již po šesti letech stržena.

Druhý pokus postavit na kopci Lázek rozhlednu vzešel od Klubu československých turistů, který za tímto účelem uspořádal veřejnou sbírku. Dvacet metrů vysoká dřevěná rozhledna s 87 schody byla vystavěna podle návrhu architekta Stejskala a slavnostně otevřena 13. srpna 1933. Spolu s ní byla postavena i chata, která nese název iniciátora stavby Františka Reichla, berního úředníka ze Zábřehu.

Během druhé světové války byl Lázek obsazen německou armádou a stal se nepřístupným. A ani v poválečných letech se nemohl těšit velké návštěvnosti, neboť chata začala sloužit k rekreačním účelům i jako školské zařízení a rozhledna nebývala běžně přístupná.

Po roce 1989 byla chata s rozhlednou vrácena KČT. V roce 1995 pak přešla do soukromých rukou. V turistické sezóně bývá přístupná nepravidelně, podle vůle majitele. Jako místo svých každoročních srazů si Lázek vybrali členové a přívrženci komunistické strany. Na počátku tohoto tisíciletí byl na Lázku vztyčen ocelový stožár mobilního operátora, který výrazně převyšuje samotnou rozhlednu a kazí celkovou siluetu kopce.

Poloha

přidat fotografie