Vyhledávání lokalit (cílů)
Jihomoravský kraj » okres Vyškov » město, městys » Slavkov u Brna (město)

www.krasnecesko.cz/lokality/699-slavkov-u-brna-mesto.html

Slavkov u Brna (město)

[ ID: 699 ]         



  Turistické trasy a cyklotrasy v okolí:
zelená cyklotrasa
5097 , Brněnská , ,


  Vlajka města

vlajka Slavkov u Brna (město)

Turistický cíl Slavkov u Brna (město)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Slavkov u Brna (město)
Slavkov u Brna (rimanecek)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

Město Slavkov u Brna - vstoupilo do světové historie napoleonskou bitvou a jeho zámek zaujal významné místo v dějinách středoevropského umění svojí stavební hodnotou a uměleckým vypravením.Nynější městské osídlení vzniklo na předělu dávných kupeckých cest vedoucích ve směru od Brna na Bučovice, Hodonín a Vyškov. Původně zeměpanské území bylo na sklonku 12.století věnováno řádu Německých rytířů, který si zde vybudoval opevněnou komendu. Až do konfiskace českým králem Zikmundem Lucemburským ve dvacátých letech 15.století se v ní vystřídalo jedenáct komturů. Svým hospodářským zázemím patřila k nejbohatším statkům řádu v Království českém.Osada, vyrostlá z rozvíjejícího se podhradí, dostala od krále Václava IV.městskou pečeť a znak, který je dnes v České republice nejstarším dochovaným znakovým privilegiem.Tvářnost města poznamenal konec 16. A začátek 17.století. Tehdy byla původní gotická zástavba nahrazena renezančním stavebním slohem, který je ještě patrný u některých domů, zejména na náměstí u portálů a vstupů mázhauzů, klenutých valenou nebo hřebínkovou křížovou klenbou. Téměř jedno století nalézali ve Slavkově útočiště němečtí novokřtěnci, proslulí tzv. habánskou keramikou. Přispěli nemálo k hospodářské prosperitě města a jeho urbanizaci a byli i živým důkazem náboženské tolerance majitelů tehdejšího slavkovského velkostatku.V této době však bylo městské jádro ještě pevně sevřeno pozdně gotickým hradebním systémem se čtyřmi branami a vnitřní osídlení kromě domácího, vesměs českého obyvatelstva, tvořila i četná židovská komunita.

Historie Slavkova
Jak Slavkov ke svému jménu přišel - město vstoupilo do světové historie díky vítězství francouzského císaře Napoleona 1. Bonaparta v grandiózní bitvě tří panovníků svedené dne 2.12.1805 v polích západně od Slavkova. Ve svém rozkaze, který Napoleon citoval následující den z tohoto zámeckého balkónu gardovým jednotkám, označil za místo krvavého střetnutí Austerlitz, což byl tehdejší název Slavkova. Jak tedy tento název vznikl a co má společného s dnešním jménem města? Pravděpodobný základ pro pojmenování Austerlitz se jeví v latinském tvaru "Nova sedes", což značí Nové sídlo. Historikové se domnívají, že vznikl před koncem 12. století, kdy se území dostalo do držení řádu Německých rytířů. Chybným přepisem do češtiny, němčiny a latiny měnil se původní tvar na Novosedeliz (1237), dále Nausedlicz (1322), Neusserlicz (1343), Nausterlitz (1460) a Austerlitz (1611). Posledně vzniklý název se objevuje až do roku 1918 a následně ještě v době německé okupace. Jméno Slavkov se poprvé připomíná v roce 1361 a pak až 1475. Název je odovozen od osobního jména Bohuslav, lidově Slávek. Vztahuje se pravděpodobně na nějaký blízký dvůr patřící stejnojmenné osobě. Z něj se buď z důvodu zániku či začleněním do struktury města přenesl i název Slavkov, takže se v 17. a 18. století vyskytují na zdejším aglomeraci obě jména vedle sebe. Pro rozlišení našeho Slavkova od ostatních Slavkovů v Českých zemích byl přidán po roce 1918 dovětek u Brna.
Slavkovsko v dávné minulosti - Nejstarší hmotné památky připomínající příchod člověka na Slavkovsko pocházejí ze stanice paleolitických lovců mamutů z Křižanovic a jsou datovány 45ti až 25ti tisíci lety před naším letopočtem. Lid tzv. volutové keramiky dokumentují archeologické objevy ze sídlišť v Holubicích, Křenovicích a Rousínově. Poměrně hustě byla tato oblast osídlena v rozmezí let 4500 až 3000 př.n.L, což dokazuje prastará malovaná keramika z Křenovic, Vážan nad Litavou a z Lovčiček. Ze samotného Slavkova pochází ostří rádla z mladší doby kamenné. V bývalé zdejší cihelně byl získán bohatý nálezový materiál lidu zvoncových pohárů (2300 let př.n.L), nalezeny kostrové hroby kultury únětické a doklady o lidu mohylovém (kamenné hroby s popelnicovými nádobami). O křižovatce prastarých kupeckých cest vedoucích Politavím ze Středomoří k Baltu a ze západu na východ svědčí nález depotu osmdesáti bronzových hřiven a poklad římských mincí z období vlády císařů Theodosia EL (408-450 n.l.±)a Julia Maioriana (457-461 n.l.). K archeologickým nálezům keltského a římského osídlení se řadí rozsáhlá pohřebiště z období stěhování národů a stopy slovanského osídlení v katastru města. Z období tzv. mladohradištního se datuje nález pokladu - mincí tzv. obolu mrtvých, kterých bylo téměř čtyřicet nalezeno v rozsáhlém kostrovém pohřebišti. Jednalo se o vesměs denárové ražby raně středověkého uherského státu Štěpána 1 a denáry7 moravské, ražené po roce 1050. Senzací byl nález mince krále Knuta Velikého (1016-1035) pocházející z londýnské mincovny. V 10. a 11. stol bylo již údolí Litavy hustě osídleno. Není tedy zcela vyloučeno, že dle pověsti nazývali Uhři za svého vpádu na Moravu Slavkov Téhérvárem" nebo-íi Bělehradem (Bílým městem), což by svědčilo o existenci pevného sídla z vápna a kamene. To snad bylo za pozdějších válek zničeno a nahrazeno novým sídlem (Novosedlice), vzniklým kolonizací tohoto území řádem Německých rytířů. Těm původně zeměpanské území přidělil markrabí Vladislav I. Jindřich do užívání koncem 90. let 12. stol. Řád zde postupně vybudoval jednu z ekonomicky nejvíce prosperujících komend na Moravě. Mezi řádovými statky se osada připomíná v listině vydané králem Václavem I r. 1237. Slavkovská komenda plnila funkci hradu, kláštera i hospodářské jednotky.
Město ve středověku - V podhradí se na křižovatce dávných kupeckých cest začala rozrůstat poddanská osada, která dala základ ulicovému půdorysu Slavkova. K českým usedlíkům postupně přibývali také Židé, kteří si jihozápadně komendy zbudovali vlastní gheto. Spojením křesťanské a židovské obce byl dán podnět ke vzniku silné hospodářské aglomerace povýšené králem Václavem IV. roku 1416 na město. To bylo obehnáno pevným hradebním systémem se čtyřmi branami. Jeho centrum se pravděpodobně nacházelo v místech, kde nyní stojíme. Jednalo se o severozápadní část osnovy raně gotické městské lokace, zasypané později při zřizování zámeckého parteru. Její význam byl umocněn existencí gotického kostela sv. Jakuba Většího, připomínaného již v roce 1322 a dále přiléhající samostatnou městskou věží, jenž plnila společnou funkci zvonice a hlásky. Chrám měl v 17. stol 5 oltářů a na obecní věži visely 3 zvony. V 18. stol. však již byly obě stavby velmi sešlé. Farní kostel se v červenci 1757 z části sesul, a proto byl uzavřen. Před výstavbou jižního parteru pak došlo k jeho zboření. Zvony na věži několikrát pukly nebo se při požáru roztavily a musely být znovu přelity. Samotná věž vyhořela r. 1762, byla zbořena roku 1770. Zvony byly zavěšeny na tzv. Hodinové bráně, která k tomu byla upravena. Vybudováním jižní části zámeckého parteru zanikl i původní historický střed města a jeho funkci převzalo dnešní náměstí Františka Palackého. Spolu s kostelem a hláskou zanikl současně i městský hřbitov.
Ulice Fügnerova, dříve Stanovská - Stojíme v místech, kde ve středověku začínalo hlavní slavkovské náměstí. Asi 10 až 15 metrů napravo vrat do zámeckých kazemat stál uvnitř parku gotický kostel sv. Jakuba Většího a 20 kroků od něj cca 40ti metrová městská věž. Jak již bylo uvedeno padly obě stavby za oběť rozšiřování zámeckého parku. Jejich základy se spolu s jinými stavbami a s nejstarším městským hřbitovem nacházejí dnes pod 10 m navážkou zámecké zahrady. Původní fara náležela od 13. století řádu Německých rytířů a byla osazována jeho kněžími. I po ztrátě komendy ji řád držel až do roku 1460. Stávala poblíž místa, kde je dnes dům č.p. 109. Doposud se tu říká "na Staré faře", protože po zboření původní budovy roku 1770 sídlil slavkovský farář v tomto domě. Kolem fary se nacházely další výstavní měšťanské a Šlechtické domy. Svědčí o tom například zmínka z roku 1566 o vlastnictví domu vedle fary sestrou vážanského faráře, která jej prodala roku ] 584 Fridrichu Březnickému z Náchoda a na Dunajovicích za 66 zl. Jiný dům, ležící vedle fary, byl prodán roku 1572 za 200 zl. Při farním kostele se nacházela rovněž škola. Prvním rektorem byl jakýsi Mikuláš, připomínaný roku 1409. Stará školní budova stála v místech domu č.p. 107. Od 2. poloviny 18. stol. v ní vyučovali luteránští lektoři a to až do roku 1622. Protože zdejší školu navštěvovali i děti z okolních obcí, nechala vrchnost místnosti rozšířit. Stalo se tak roku 1781. Roku 1832 byla upravena ve vedlejším vrchnostenském domě č.p. 108 další učebna a později byla ve městě zřízena ještě jedna školní třída. Roku 1859 pak město požádalo o zřízení samostatné čtyřtřídní školy. ' Pamětní deska na domě č.p. 112 připomíná zdejšího rodáka PhDr. Františka Koláčka (
strana 1 | dále >


Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku







Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Slavkov u Brna (město) Vyškov

NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze