Nový Hrad u Adamova (hrad) [6831]

 V Jihomoravském kraji v okrese Blansko asi v polovině cesty mezi Adamovem a Blanskem stojí na hřebenu mohutného ostrohu obtékaného ze tří stran řekou Svitavou, jeden z nejvýznamnějších moravských hradů - Nový hrad u Adamova. Leží v katastru obce Olomučany v nadmořské výšce 420 metrů nad mořem. Jeho stavba stojí na místě předsunutého opevnění hradu původního, který je nazýván "Starý hrad" a jehož zbytky se nacházejí severozápadně a jenž byl zřejmě původně zeměpanským hradem, aby střežil strategickou cestu z Brna svitavským údolím. Kolem hradu se postupně vytvořilo rozsáhlé panství.

Vznik tohoto hradu je zahalen tajemstvím . Podle archeologických nálezů je kladen do 14. století, kdy měl být postaven jako náhrada za hrad Obřany, který byl zničen při trestné výpravě roku 1316. Původní část hradu byla nesprávně zaměňována za hrad Ronov, který leží jižně od Adamova a s nímž má Starý hrad určitou souvislost. Hypoteticky se totiž předpokládá, že hrad patřil Ronovcům, kteří jej předali markraběti a pro správu zbytku panství zřídili Ronov. Jiní badatelé se domnívají, že to byl Ronov, který byl postaven jako náhrada za zničené Obřany a jehož význam zbudováním Starého hradu postupně upadal, První písemná zpráva o Starém hradu je až  z roku 1381, kdy se píše o "nových hradech" což odpovídá tomu, že se skládal ze dvou částí. Až do roku 1411 je majetkem moravského markrabího Jošta, který jej zastavil Vaňkovi Černohorskému z Boskovic. Po smrti Joštově se hrad stal majetkem krále Václava IV., který jej roku 1419 zastavil Pročkovi z Habrovan. Ten však nedodržel všechny zástavní podmínky a hrad se dostává zpět do zástavy Vaňkovi Černohorskému. V roce 1423 Nový hrad oblehlo a obsadilo vojsko biskupa Jana Železného, avšak ne na dlouho. Rod Černohorských drží hrad i nadále.  Roku 1466 král Jiří z Poděbrad a Kunštátu zapsal hrad Čeňkovi z Kunštátu za 1300 kop grošů.  V době probíhajících česko-uherských válek, obléhá v letech 1469-1470 hrad vojsko uherského krále Matyáše Korvína. Krátce po jeho dobytí počátkem roku 1470 zastavuje Matyáš hrad Dobešovi Černohorskému z Boskovic, který jej drží spolu se svým bratrem Benešem.

Ti jako reakci na nedávné válečné události staví na místě jedné z obléhacích bašt stavbu Nového hradu, která se dodnes připomíná pamětní deskou z roku 1493 umístněnou nad branou. Z původního Starého hradu, jehož velká část byla pravděpodobně rozebrána na tuto stavbu, zbylo jen torzo. Na přelomu 15. a 16. stol. se Nový hrad stal střediskem rozsáhlého panství. Rod Černohorských z Boskovic spravuje zastavený hrad až do roku 1562, kdy král Ferdinand uskutečnil své předchozí rozhodnutí, že Nový hrad, který doposud markrabí a králové dávali jen do zástavy, popustí se vším příslušenstvím v dědičný majetek rodu z Boskovic. Roku 1572 přechází panství na Jana Šemberu z Boskovic, jehož smrtí roku 1597 vymírá rod po meči. Rozsáhlý majetek dědí jeho dvě dcery, přičemž Nový hrad získává tehdy ještě neprovdaná Kateřina Černohorská. Roku 1597 se vdává a bere si za manžela Maxmiliana z Lichtenštejna.

V roce 1643 táhnou krajem švédská vojska, ale o dobytí pevného hradu, jež se stal útočištěm osob a úkrytem majetku i listin, se nepokoušejí. Třicetiletá válka vrcholí a roku 1645 švédská vojska obléhají Brno. I tehdy se Nový hrad stává útočištěm, i tehdy je dobře opevněn a vybaven zbraněmi z blízkých hamrů, a proto se Švédové rozhodují obsadit jej lstí. Pověst praví, že jim to umožnil jistý Vavřinec Vokoun z Olomučan, který jim ukázal tajnou stezku ke hradu.  Švédské vojsko v počtu 3 000 mužů, kteří sem nepozorovaně pronikli ve směru od Babic překvapilo posádku pevnosti, která nebyla příliš obezřetná. Muži byli údajně opilí a hráli v bráně kostky a tak měli Švédové usnadněnou úlohu. Švédové nic netušící obránce hradu přepadli a Nový hrad bez boje obsadili. Obrovská kořist byla odvezena ve 20 vozech do švédského ležení před Brnem, hlavní věž byla pobořena a hrad byl vypálen. Shořelo zde velké množství knih, listin a na pergamenech psaných privilegií. Jak pověst praví, Vokoun byl za zradu svržen do propasti, která se nazývá Vokounka. Existenci Vokouna se však nepodařilo potvrdit a zdá se, že švédského plukovníka Kallenberga s 500 muži dovedl tajně k hradu český emigrant Šlejnic, bývalý majitel blanenského panství.  Na spáleništi vyhořelého hradu našli vranovští řeholníci neporušenou zázračnou sošku Panny Marie.

V roce 1655 byl hrad ještě v sutinách, ale z obavy před nájezdem Turků došlo už v roce 1655 k částečné opravě hradních zřícenin a poté byl využíván k ubytování knížecích myslivců. Důkladnější oprava proběhla až roku 1703 a o rok později se dovídáme, že hrad byl opevněn před hrozícím nebezpečím rebelů. V roce 1706 byla vybudována nová věž náhradou za starou, zničenou při dobytí hradu Švédy. V letech 1800 - 1807 byly provedeny historizující  regotizující úpravy a osmiboká věž a hrad v té době sloužil pro příležitostné pobyty při lovech v okolních lesích. Když se v letech 1843 - 1848 stavěla železniční dráha Brno - Česká Třebová, která vede tunelem kopce pod Novým hradem, byla tato vysoká věž částečně snížena, protože panovaly obavy, že se vlivem otřesů zřítí.

strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie