Vyhledávání lokalit (cílů)

www.krasnecesko.cz/lokality/6573-drachov-obec.html

Dráchov (obec)

[ ID: 6573 ]         



  Turistické trasy a cyklotrasy v okolí:
červená značka značka cyklotrasa
Greenway SB ,


  Vlajka obce



Turistický cíl Dráchov (obec)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Dráchov (obec)
Začátek obce (E.Koutná)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

Dráchov leží na levém břehu řeky Lužnice v nadmořské výšce 437 m asi 1 km od křižovatky Praha - České Budějovice a Písek – Jindřichův Hradec. První zmínky o této obci jsou z roku 1353, ale jeho vznik spadá do dob ještě starších. Pod obcí býval totiž významný brod přes Lužnici na obchodní stezce z Čech do Rakouska. Nad Dráchovem se vypíná spolu s bývalou tvrzí věž původně gotického kostela zasvěceného sv. Václavu. V něm najdeme náhrobky pánů z Dráchova a jiných bývalých vlastníků obce, například Wratislavů z Mitrovic. V současné době je Dráchov vyhledávaným místem především vodáků, rybářů, ale i houbařů a cyklistů. Dráchov nabízí možnost koupání v řece i v přilehlém rybníku. Ubytovat se je možné v kempu nebo v bývalém mlýně přestavěném na pěkný penzion s obnovenou elektrárnou a restaurací. Ve vesnici je také hospoda a obchod, kde se dají denně koupit čerstvé potraviny i některé průmyslové zboží. Místní knihovna poskytuje přístup na internet. V dosahu je jak autobusové tak i vlakové spojení. Obec je součástí mikroregionu Soběslavsko.

Historie

Dráchov dostal jméno po svém zakladateli, který se jmenoval Drach. Vesnice leží na strmém návrší na levém břehu řeky Lužnice, přes kterou vede most na silnici směrem k Bechyni. Nejvyšší bod vsi je u dráchovského kostela, a to 437 metrů nad mořem. Na břehu řeky je postaven mlýn s pilou. Na západní straně tvoří hranici Bechyňský potok jinak zvaný Rytíř a u Veselí se vlévá do Lužnice.

Nejvyšší dominantou tohoto místa je určitě kostel. Byl původně gotický, prvně si ho připomínáme v roce 1353. V 16. století byl barokně přestavěn a vedle kostela vyrostla i nová věž. Uvnitř nalezneme fragmenty gotických nástěnných maleb z doby kolem poloviny 14. století a jsou nazvané "Poslední soud". Kostel je zasvěcen sv. Václavovi a je vybaven pseudogotickým zařízením. Při kostelu je fara, ke které náleží i vesnice Borkovice, Čeraz, Čejnov a Řípec.U vsi je i bývalý poplužní dvůr knížete Paara. Nad tímto statkem stojí stará sýpka, bývalá tvrz pánů dráchovských. Kdy přesně byla tato tvrz založena není známo. Jelikož Dráchov bezprostředně sousedil s dnes již neexistujícím hradem Svákov nad Soběslaví a se starobylou obchodní cestou, vedoucí tudy přes Lužnici na jihovýchodní pomezí Čech, bude se vznik této osady datovat do dávných dob. Je to určitě nejstarší osada v bývalém řečickém panství. Kostel je původu také starobylého, i když první psané zprávy o dráchovské faře jsou ze 14. století.

Roku 1354 byl ve zdejším kostele nainstalován nový oltář, který zakoupili bratři Tomáš a Oldřich z Dráchova. Oba vlastnili půdu vesnice Krátošice, která už dávno neexistuje. Na její památku je nazván les na jihozápad od Dráchova, jmenuje se Krátoš. Tomáš a Oldřich byli první známí vladykové na Dráchově. Po nich patřil Dráchov v tu dobu ještě nezletilému Přibíkovi z Dráchova. Ten umřel roku 1385 a zůstaly po něm dvě dcery. Jejich poručníci byli Mrakes z Petrovic, purkrabí příběnický a Jindřich z Radostovic, purkrabí krumlovský. Dráchov zdědila starší dcera Přibíkova, Anna. Roku 1390 si vzala Jana Pacovského, syna pana Vchyny z Pacova. Jan se ale brzy z tohoto kraje odstěhoval a Dráchov přešel do cizích rukou.

Od roku 1403 byl jeho držitelem Ondřej z Pohání a po něm nějaký čas Slávek Bažant z Vyhnanic. Za něho vypuklo husitské hnutí a obyvatelé Dráchova se přiklonili k učení Jana Husa. Po pánovi z Vyhnanic zdědil Dráchov jeho syn Jiřík. Byl velice vážený a rozsuzoval spor mezi táborskými a panem Oldřichem z Rožmberka o obci Příběnice. Roku 1439 Táborští uzavřeli s Oldřichem mír a vzali Jiříka za rukojmí. Ten byl v roce 1447 vyslán Oldřichem s poselstvím na Tábor. Jeho příbuzný, Vácslav, byl od roku 1435 druhým kazatelem v Betlémské kapli v Praze. Mnoho rytířů bechyňského kraje vypověděli nepřátelství panu Oldřichovi z Rožmberka. Mezi nimi byl i Petr z Dráchova, ale bližší informace o něm nemáme. Na Dráchově stále panovalo učení husitské.

Důležitou úlohu hrál také brod přes řeku Lužnici pod Dráchovem v boji mezi Janem z Rožmberka, příznivce Jana z Poděbrad a mezi pány z Hradce, jejichž poručníkem byl Zdeněk ze Šternberka. 23.6.1468 se zde strhla bitva. Hradečtí zvítězili, pobili mnoho lidí a vypálili i Veselí nad Lužnicí. Situace kolem Dráchova se neuklidnila ani za nového krále Vladislava Jagellonského. Táhlo tudy vojsko roku 1477 do Rakouska, aby byl zlomen odpor krále uherského, Matyáše Korvína. Všechny osady, ležící podél trasy kudy táhli, samozřejmě velice trpěly, protože vojáci vše vydrancovali. V této době byl pánem na Dráchově Jindřich z Dráchova. Patřily mu i vsi Řípec a Doňov s rybníkem, nazývaným Sedlečko. Dnes se jmenuje Lickov. Jindřich z Dráchova často ručíval za Jindřicha z Hradce, když dlužil peníze. Také býval svědkem při sepisování různých smluv. V roce 1484 postoupil Řípec panu Vokovi z Rožmberka a náhradou obdržel vesnici Čeraz. Umírá roku 1493 a jeho synové Hynek, Vácslav a Ctibor tvrz se dvorem prodali paní Kateřině kněžně Minstrberské rozené ze Sas. Ta po své smrti odkázala celé panství své dceři Anně, která ho připojila ke svému panství řečickému. Řečice a Dráchov po ní zdědil její vnuk Jáchym z Hradce. Od této doby Řečice a Dráchov mají stejné osudy. Jenže Dráchov nepatřil pánům z Hradce celý. Část pozemků také vlastnili páni na Zálší až do 18. století.

Dvě stě let měl tedy Dráchov pány dva. Když vypuklo povstání roku 1618, jezuité poučili vojevůdce císařského vojska, Buquoye, na příhodné místo Dráchov, z něhož mohou snadno podnikat výpady do velké části panství "kacíře pana Švamberka" a sousedních šlechticů až k Budějovicům. Dráchov prý skýtal nejvýhodnější postavení i pro volný pochod až do Budějovic. Na začátku třicetileté války byla krajina často zpustošována a lidé zde žili v neustálé bídě. Hned v prvním desetiletí války byl lid přinucen, aby se přihlásil ke katolické víře. Rekatolizace probíhala pomalu a také krvavě. Přesto do roku 1629 byl Dráchov opět katolický. V roce 1693 se oddělilo řečické panství od hradeckého a část Dráchova se dostala do moci hrabat Gotzů. Zbytek připadl koncem 16. století rytíři Štěpánu Wratislavovi z Mitrovic a v Dráchově. Po jeho smrti, roku 1601, Dráchov získal jeho syn Jan Wratislav a po něm jeho bratranec Jan nejstarší Wratislav, pán na Zálší. Ten dal sloužit zádušní mši za urozeného a statečného rytíře Adama Wratislava. V Dráchově v kostele byl zapuštěn náhrobní kámen s životní podobiznou rytíře Adama. Po třicetileté válce wratislavská část Dráchova zpustla a jejich poddaní byli převedeni do Zálší či Borkovic.

Roku 1725 prodal hrabě František Wratislav svou část panství Dráchova hraběti Karlu Gotzovi a ten ho připojil opět k panství řečickému. Na území nynějšího Dráchova stávaly za dávných dob ještě dvě osady, spíš osada a tvrz, které nyní už neexistují. Vesnice Krátošice, o které jsem se již zmiňovala, zanikla nejspíš za husitských válek. Ve stejnou dobu také zanikla i tvrz Návětří, jež stávala vpravo od silnice k Bechyni směrem k vesnici Čeraz. Dvůr Návětří byl prý pustý už roku 1505. V roce 1757 byly při vyměřování statku ještě zřejmé valy a příkopy bývalé tvrze. Dodnes se zde však nachází rybník, ležící nedaleko bývalé tvrze a jmenuje se také Návětří.

 

© Jana Malkovská


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku







Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Dráchov (obec) Tábor

NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze