Velký Týnec (obec) [6473]

Je pravda, že Velký Týnec s přibližně 1800 obyvateli prošel léty okupace a II. světovou válkou nesrovnatelně lépe než mnoho jiných moravských obcí, přesto bylo 12 zdejších občanů vězněno v nacistických věznicích a koncentračních táborech, dva z nich tam zahynuli, dva další zemřeli na následky utrpení brzy po válce. K obětem války patřil také mladík zastřelený za povstání 1. května 1945 a dvě ženy zabité střepinami leteckých bomb. Ani poslední dny a hodiny války, kdy obcí prošla fronta, jí nepřinesly nějak zničující zkázu. Několik stavení bylo poškozeno za leteckého útoku sovětských letadel dne 5. května, osvobozovací boje o tři dny později (8. května 1945 ve večerních hodinách) tyto škody sice rozmnožily, ne však nenapravitelně. Za bojů v obci a blízkém okolí padli dva bezejmenní rudoarmějci a o život zde přišlo také 7 německých vojáků a 3 Maďaři. Ihned po osvobození se správy obce ujal Místní národní výbor. Nová republika již nepočítala s obnovením činnosti dosud nejsilnější strany agrární a tak si křesla v MNV rozdělili, zpočátku rovnoměrně, zástupci čtyř schválených politických stran: lidové, komunistické, nár. socialistické a soc. dem. V tomto pořadí se také seřadily sympatie voličů z Velkého Týnce při volbách roku 1946. Po únoru 1948 ovšem získala jako v celé zemi v podstatě všechnu moc KSČ, i když se to týneckým občanům příliš nezamlouvalo a ve volbách v květnu 1948 vyslovila téměř polovina (43,8%) voličů nesouhlas s novým politickým kurzem. Obec si tím jistě nezískala přízeň vyšších míst a státní moc to dala pocítit zejména zámožnějším rolníkům -"kulakům", z nichž pět se v padesátých letech ocitlo v mnohaletém žaláři. Změna společenského systému po roce 1948 poznamenala charakter obce. Po založení JZD (až v roce 1955) ubylo pracovních příležitostí v zemědělství, útlum soukromého řemeslnického podnikání přinesl zánik většině zdejších živností. Ani několikanásobné rozšíření výroby ve znárodněné továrně na nábytek (podnik UP) nestačilo dřívější ekonomický potenciál obce nahradit. A tak se časem snížil počet obyvatelstva (např. mezi léty 1946 až 1970 o 15%), nových domů přibývalo jen velmi málo. Přesto však i tato doba měla ve Velkém Týnci svá aktiva. K prospěchu občanů byla v letech 1947-1950 vystavěna nová moderní škola, několikrát byly upravovány veřejné komunikace, zlepšilo se dopravní spojení autobusy ČSAD, vyšší úroveň dostala zdravotnická péče atd. Vyšší tempo svého rozvoje mohla obec zaznamenat až od konce sedmdesátých let, kdy byla vybudována nová mateřská škola (1981), ještě před tím požární zbrojnice (1978), budova kina a knihovny (1983), objekt zdravotního střediska (1987), sportovní areál u školy (1988), komunální čistírna odpadních vod (1989), započata stavba nákupního střediska. Nákladem obce byl účelně rekonstruován zámek (1966, mj. pro úřadovny MNV) a celý Společenský dům uvolněn pro kulturní činnost. V ekonomické oblasti byl vedle průběžné modernizace závodů UP vybudován v roce 1976 zemědělský komplex pro odchov selat a také místní JZD se po několikaletých počátečních potížích přeměnilo výstavbou účelových objektů rovněž ve velmi slušnou výrobní kapacitu. Zvlášť po roce 1974, kdy se sloučilo s okolními družstvy v Čechovicích, Majetíně, Krčmani, Svésedlicích, Bystrovanech, v Grygově - Vsisku a v Holici a hospodařilo na 3857 hektarech polí a nově založených chmelnic. Zejména za přispění zemědělského resortu došlo v obci po dlouhé odmlce mj. také na výstavbu bytovou. V několika etapách (1958, 1972, 1972) postupně vznikl Oblastní podnik služeb až s 200 zaměstnanci zaměřený především na výrobu stavební a krejčovskou.

Po volbách v říjnu 1976 byl vytvořen společný MNV také pro sousední obce VSISKO, ČECHOVICE a KRČMAŇ, které se od toho data staly místními částmi Velkého Týnce. Všechny tři obce měly již od středověku mnoho společných osudů s Týncem. Všechny byly za feudálních časů majetkem metropolitní kapituly, ve stejném čase a za podobných okolností se tedy osvobodily z panského područí i jejich následný vývoj jako samostatných typicky zemědělských vesnic snese vzájemné srovnání. Vzájemně je spojovala po staletí duchovní správa velkotýneckého kostela, později dočasně společná škola ve Velkém Týnci (po vzniku měšťanky znovu - dodnes). Už dávno vzájemně řešily některé problémy komunikační, vodohospodářské apod., patřily do stejného obvodu četnické stanice aj., nakonec, jak již uvedeno, jejich zemědělci obdělávali společně svá pole v rámci jednoho JZD. Také někdejší spolky a společenské organizace úzce spolupracovaly - pokud vůbec nebyly společné. Měla tedy integrace z roku 1974 své historické opodstatnění. Obec Krčmaň se však v roce 1990 v souladu s přáním většiny obyvatel opět osamostatnila a společné dějiny nejnovější doby tedy vytváří jen Velký Týnec s místními částmi Vsisko a Čechovice. Události, jež se na tomto teritoriu seběhly po listopadu 1989 ještě historií v pravém slova smyslu nejsou. Až však jednou bude budoucí historik tuto dějinnou éru popisovat, jistě neopomene sdělit, že se sice poněkud snížila ekonomická prosperita zdejší (opět soukromé) továrny na nábytek či zemědělského družstva, ale že nová doba zase přinesla rozvoj bezmála dvěma desítkám nových soukromých podniků a obchodů různého zaměření. Jistě si všimne čilého tempa soukromé bytové výstavby (zejména v lokalitě u nové školy), zaznamená, že v krátkém čase byla dokončena plynofikace všech částí obce, zdokonalena kanalizace, elektrické osvětlení apod. Jistě také pochválí společenské aktivity občanů např. na poli tělovýchovy a sportu (přes dobré výsledky v kopané, umělecké gymnastice, odbíjené aj.), nebo práci známého národopisného souboru Týnečáci, oddílu Junáka a mnoha dalších.

přidat fotografie