Velký Týnec (obec) [6473]

Osvobození z feudální závislosti a nové občanské svobody přinesly zejména rozvoj zdejšímu zemědělství. Jistě i s přispěním úrodné půdy a příznivých klimatických podmínek Hané se Velký Týnec stal záhy věhlasnou obcí v pěstování vynikající bílé pšenice, sladařského ječmene, časem i cukrovky a chmele, vedle vzorného chovu dobytka a koní. Do konce 19. století dala obec o sobě vědět také svým společenským rozvojem, jemuž prospěla např. výstavba víceúčelové budovy hostince (1867), vznik rolnické záložny (1868), poštovního úřadu (1888) atd. Občanské aktivity se v závěru století projevily v četných spolcích profesních (např. chovatelů dobytka 1889), ale také ve sdruženích osvětových, kam patřil od r. 1878 Řemeslnický spolek, vlastenecký spolek "Svornost" (1881), svým způsobem i Sbor dobrovolných hasičů z roku 1884 a od roku 1897 tělocvičná jednota Sokol, jedna z prvních v okrese (od roku 1901 již s vlastní sokolovnou), v novém století pak především odbor Národní jednoty (1909) s kulturním a výchovně vzdělávacím programem v českém národním duchu.

Nepočítaje zemědělství, nebyly v obci nikdy příliš vysoké aktivity podnikatelské. Pouze v letech 1870 až 1935 zde existovala cihelna a z řady menších živností se až po I. světové válce povznesla pouze stolářská dílna Rajmunda Slezáka na větší tovární podnik pro výrobu nábytku (dodnes činný). S touto skutečností souviselo i sociální složení obyvatelstva a z něho plynoucí jeho diferenciace politická. Již od roku 1904 (až do konce I. republiky) měla vždy nejvíc sympatií strana agrární, v roce 1908 však vznikla zdejší organizace sociální demokracie, od následujícího roku 1909 pak strana křesťansko-sociální (pozdější lidová). Starostou obce ve Velkém Týnci však byl vždy (až do roku 1941) představitel selského stavu.

Nešťastná I. světová válka přinesla smrt 31 týneckým mužům padlým na frontě, včetně jednoho z dvacíti občanů, kteří se v zahraničí přidali k československým legiím. Po válce se obec probudila do let dosud nebývalého rozvoje. Za dvacetiletí svobodné republiky se zvětšila o 82 nových obytných domů, o 20% se zvýšil počet obyvatel. K jejich prospěchu byl zřízen zdravotní obvod se stálým lékařem, od roku 1920 měla obec pravidelné autobusové spojení (na trati Olomouc - Tršice), v roce 1921 byla ukončena elektrifikace, o rok později začala působit velkotýnecká měšťanská škola. K proslulosti Velkého Týnce přispělo postavení památníku osvobození na vrcholu kopce Hradisko za východním okrajem obce, jehož odhalení 18. 9. 1921 byl přítomen prezident republiky T. G. Masaryk. Mezi léty 1922 až 1936 byla obec známa pořádáním pravidelných zemědělských výstav i péčí o pěkný vzhled veřejných prostranství. Mnohé tyto aktivity byly spojeny se jménem zasloužilého starosty Jaroslava Bečáka, poslance Národního shromáždění a významného zemského činitele. Z obecních prostředků byly postaveny tři obytné domy, nová budova hasičské zbrojnice (1933) a v roce 1936 velký, účelně zařízený Společenský dům. Bohužel však nedošlo k připravované stavbě nové budovy pro měšťanskou školu.

V podmínkách svobodného demokratického státu po roce 1918 zvýšený společenský ruch se nejdříve projevil na poli náboženském, kdy se téměř polovina věřících (42%) odklonila od římskokatolické církve a přidala se k nové Církvi československé. Nová náboženská obec velkotýnecká si pak v roce 1924 postavila svůj Husův sbor. Tyto události zase vyvolaly zvýšenou aktivitu katolíků, mj. vznik tělocvičné jednoty Orla, která rovněž v roce 1924 postavila vedle Husova sboru pěknou orlovnu. Není bez zajímavosti, že v těch časech byl nejvyšším moravským představitelem římskokatolické církve týnecký rodák Mons. Leopold Prečan, olomoucký arcibiskup v letech 1923-1947 a v čele Československé církve stál (1925-1946) moravský biskup ThDr. Rostislav Stejskal, rodák z přifařených Hostkovic. (Oba měli kdysi svou kněžskou primici v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Velkém Týnci.) Z tradičních spolků byl nejčilejší Sokol, který si vedle staré sokolovny postavil v roce 1933 novou prostornou budovu. V bohaté kulturní činnosti se stále angažovala Národní jednota, chloubou obce byli nadále dobrovolní hasiči atd. Vznikala však i sdružení nová, mezi nimi např. v roce 1933 sportovní klub s vlastním hřištěm v areálu zrušené obecní cihelny. Léta poklidného rozvoje společenského i hmotného krutě ukončila nacistická okupace 1939 - 1945.
¨

< zpět | strana 2 | dále >

Poloha

přidat fotografie