Zvěřínek (obec) [6431]

Obec Zvěřínek se původně jmenovala Zvěřinec. Toto jméno pochází prý od množství zvěře, která byla v lesích kolem obce. První zmínka o Zvěřinci je z roku 1345. V té době byl majitelem Poděbradského panství Hynek ze Žleb a po jeho smrti jeho dcera Anežka z Kunštátu. Té dal Hynek Zvěřinec v léno. Další zmínka o Zvěřinci je z roku 1402, kdy král Zikmund Uherský jej zničil, jako téměř celé panství Poděbradské. Roku 1525 koupil Nymburk od Bedřicha, purkrabího z Donína Zvěřínek, Písty, dvory u Sadské a Milčic. Roku 1547 byl Zvěřínek městu Nymburk vzat ( trest ) a připojen k panství poděbradskému a to k rychtě hořátevské spolu s Písty. V roce 1553 jsou zaznamenáni ve Zvěřínku : Macháček, držitel jednoho lánu a Josef Ješek, čtvrt lánu. Po třicetileté válce roku 1651 bylo zde již 10 usedlých. Domy většinou hospodářské jsou stavěny vždy po obou stranách silnic, nejčastěji otočeny štíty do silnice. Kolem domů jsou chodníky na jejichž okrajích jsou od roku 1920 vysázeny lípy. Při silnici vedoucí k Hořátvi stojí obecní zvonice, postavená v roce 1865, v níž se zvoní ráno, v poledne, večer a umíráček. Prostranství kolem je pokryto většinou trávou.

Kostela v obci není. Obyvatelé jsou dle náboženského vyznání přifařeni do sousedních obcí. Českobratrští evangelíci do Hořátve, katolíci do Sadské. Na rozcestí silnic při začátku obce byl péčí katolických občanů v roce 1887 postaven kříž kovový na kameném podstavci. Také vlastní školy obec postrádá. Děti chodí doškoly v Sadské, kde je škola obecná a měšťanská dívčí i chlapecká. Byla postavena roku 1902 nákladem Sadské, Zvěřínka a Třebestovic. Před tím chodily děti ze Zvěřínka do školy buď do Sadské nebo Hořátve podle náboženského vyznání. Roku 1898 byla postavena obecní kolna a při ní obecná nemocnice ( nyní obecní úřad č.p. 41 ). Roku 1899 byl ustanoven Dobrovolný hasičský sbor, jemuž obec zakoupila a darovala stříkačku.

Továrna Asbestos, osinkové a pryžové závody stojí na konci obce při silnici do Nymburka. Byla postavena roku 1920-21. Základem továrny byla cihelna, postavená roku 1909. Tu postavil architekt Kleček z Hořic na místě, které koupil od obce roku 1908. K cihelně postavil roku 1910 obytný dům. Druhý obytný dům patřící k továrně byl vystavěn v letech 1920-21. Roku 1928 byla továrna rozšířena o novou cihelnu. Mnoho lidí ze Zvěřínka i dosti dalekého okolí nachází obživu v továrně a jelikož tito tvoří novou, zvláštní vrstvu v obyvatelstvu, má vlastně továrna značný vliv na utváření hospodářského, politického, sociálního a kulturního života v obci.

Při východní straně Zvěřínka teče Černavka ( přední struha ) a nedaleko samoty Kopaník se vlévá do Výrovky ( zadní struha ), která se u Píst vlévá do Labe. Oba toky jsou od roku 1896 regulovány. Do této doby se každoročně vylévaly z břehů a nadělaly mnoho značných škod, zvláště roku 1890-91. Od doby regulace se nestalo, že by se vylily ze břehů, ačkoli v roce 1926 v době velké vody mnoho nescházelo. Na konci vsi na Hořátev je na pravé straně menší rybník, sloužící hlavně ke koupání hus a dobytka. 

Půda kolem Zvěřínka je většinou hodně písčitá.Celé okolí je pokryto silnou vrstvou diluviálního písku. Do hloubky 50-100 cm sahá ornice, do 150 -200 cm písek. Pole zvěřínského katastru mají místní názvy jako „ na kopě“, „ na kanovkách“, „ na přední obci „, „ pod bory „ a podobně. Značná část obyvatelstva se živí rolnictvím, část je zaměstnána v místní továrně Asbestos. Ze živnostníků jsou dva hostinští. Obec Zvěřínek patří k soudnímu i politickému okresu Poděbradskému. Lékař a lékárna je nejbližší v Sadské stejně jako poštovní úřad, z kterého do obce každý pracovní den dochází listonoš.

V letecu 1921 – 22 zřídila obec elektrické vedení. Zavedení sekundární sítě a zřízení transformátoru vyžádalo si nákladu 147 195 Kč. Celkový náklad na zavedení elektřiny do vsi byl 170 000 Kč. Většinu obnosu (150 000 Kč ) si obec vypůjčila u Okresní hospodářské záložny v Poděbradech. Cena jedné kilowathodiny byla zpočátku 5 Kč, později se postupně snižovala. Elektřinu používala většina domácností ke svícení, později pro napájení elektrických motorů, které poháněly stroje.

Strašná světová válka zasáhla přirozeně i do naší vesnice. Od počátku vyhlášení mobilizace v roce 1914 byli odváděni do boje postupně i muži ze Zvěřínka. Život zbylých občanů během války byl neradostný, rodiny dostávaly podporu. Pro pomoc při žních byla z nařízení hejtmanství zřízena žňová komise. Ne všichni odvedení se z války vrátili. Jména Aloise Vlasáka, Vincence Blažka, Bohumila Mullera a Františka Peterky, kteří zemřeli v daleké cizině zůstanou v paměti jejich pozůstalých i celé obce.

Do roku 1933 měla obec Zvěřínek 65 popisných čísel. 1.srpna 1935 byl ustanoven S.K. Asbestos. Ustanovující valná hromada se konala 19.1.1936 a 2.5.1937 bylo slavnostně otevřeno nové hřiště. 20.9.1936 byl odhalen pomník padlým ve válce, za účasti mnoha legionářů a okolních hasičských sborů. Vkusný pomník se stal ozdobou obce a důkazem, že zvěřínští nazapoměli životů položených pro dobro všech. 18.11.1936 byl v obci založen Osvětový sbor, který při řádné valné hromadě 8.12.1937 změnil název na Osvětový a okrašlovací spolek ve Zvěřínku. 1940 Obecní pozemky se v obci Zvěřínek obyčejně pronajímaly lidem, kteří pole neměli a nebo měli málo pozemků a chtěli mít víc. Obyčejně byla prováděna dražba a tu se pronajímalo a dražilo po jedné míře, která byla odhadnuta na příklad za 80 Kč, ovšem ve dražbě přišla míra k pronajmutí průměrně za 90 – 100 až i 150 i výše, to ovšem záviselo na dražitelích samých a nebo jak byli lační po půdě. 1941

Za okupace v roce 1941 byly v naší obci ubytováni němečtí vojáci, tzv. SS mani v hostinci u Kozlovských, kde měli svoji kuchyni a vařili pro 30 mužů, kde také jich 23 spalo, ostatní a to důstojníci spali v továrně 1942 Za německé okupace bylo mnoho českých lidí hnáno do Německa na prácedo různých továren pro válečnou výrobu. Též z obce Zvěřínek bylo nuceně posláno více než deset lidí do Německa na práci. Naše rolnictvo bylo nuceno za okupace odvádět obilí pro zásobování vojska a také našich lidí. Při jedné prohlídce u rolníka Josefa Krejčíka byla nalezena menší částka obilí, které uschoval a nedodal a byl za to trestán tím, že musel někde v Německu na statku pracovat. 1945

Poloha

přidat fotografie