Jindřichův Hradec (hrad a zámek) [641]

Monumentální komplex budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci patří k nejrozsáhlejším v České republice a s přiléhajícím městským celkem se spojuje v harmonicky seskupenou jednotu, jejíž historický ráz a soubor jedinečných stavebních a uměleckých památek tvoří městskou památkovou rezervaci, vyhlášenou již v r. 1950.

V držení panského sídla i města se za sedm staletí vystřídaly generace tří předních šlechtických rodů. Páni z Hradce, Slavatové i Černínové z Chudenic se svým vysokým politickým a společenským postavením podíleli na utváření osudů celé země a adekvátní kulturní ovzduší se projevilo i ve výstavnosti jindřichohradeckého hradu a zámku. Již v gotické době byl jedním z nejvýstavnějších hradních celků a další stavební aktivity jeho majitelů, zejména renesanční, z něj vytvořily jeden z nejhodnotnějších architektonických souborů v českých zemích. Jeho jednotlivé části se svojí výstavností řadí ke srovnatelným s nejvyspělejší evropskou architekturou.

Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci byl v roce 1996 prohlášen Národní kulturní památkou, svou rozlohou se řadí na třetí místo v České republice, obsahuje kolem 320 místností, ke vstupu do nich se používá cca 500 klíčů, v interiérech je uloženo a vystaveno na 7 000 obrazů, nábytku, porcelánu a dalších uměleckých předmětů a stejný počet knih.

V letech 1976 - 1993 prošel hrad a zámek generální opravou a postupně byl celý zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníky očekávají tři prohlídkové trasy, rozdělené podle jednotlivých stavebních etap. Prostory hradu a zámku často ožívají divadelními představeními, koncerty a dalšími akcemi, které z něj vytvářejí i pro současnost významné kulturně společenské centrum.

Historie:

Oblast Jindřichohradecká byla až do konce 12. století téměř neobydlená končina pohraničního hvozdu. Ožila teprve s nástupem Vítkovců, přivádějících sem počátkem 13. století početné kolonisty. Rozsáhlý panský hrad, vztyčující se na troskách staršího knížecího hradiště na místě dnešního Jindřichova Hradce, se stal ústředním jádrem suverénní pozemkové domény přední odnože Vítkovců - pánů z Hradce. Rod pánů z Hradce ovlivňující podstatně veškeré hospodářské, politické i kulturní dění v této oblasti až do konce 16. století. S pány z Hradce můžeme spojovat i nejstarší osídlení na severovýchod od Jindřichova Hradce, např. v okolí dnešní Červené Lhoty. Na jihu o něco málo starší rakouská kolonizace dala vzniknout románskému hrádku v Pomezí. Jako jeho mocný protipól zde někdy na přelomu 12. a 13. století vyrostl český královský hrad Landštejn, přecházející již ve 13. století do rukou jiné vítkovské větve pánů z Landštejna a ve 14. století pak do majetku původem štýrské, ale v Čechách zcela zdomácnělé šlechty Krajířů z Krajku.

Komplex budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci je po Pražském hradu a Českém Krumlově třetím nejrozsáhlejším zámeckým areálem v České republice . V jeho zdech se po sedm staletí střídaly generace tří předních šlechtických rodů - pánů z Hradce (1220 - 1604), Slavatů (1604 - 1693) a Černínů z Chudenic (1693 - 1945), jejichž představitelé zastávali často nejdůležitější politické funkce v zemi.

Ze stavebního hlediska představoval areál již v gotické době jeden z nejvýstavnějších hradních celků a dodnes patří k nejhodnotnějším architektonickým komplexům v českých zemích. Jeho jednotlivé části se svojí výstavností řadí ke srovnatelným s nejvyspělejší evropskou architekturou. V některých jednotlivostech jsou zcela výjimečnými výtvarnými díly. Románsko - gotická část areálu obsahuje jedinečné stavební detaily a jednu z nejcennějších památek našeho raně gotického nástěnného malířství z roku 1338 s legendou o sv. Jiří. Z konce 15. století pochází nejzachovalejší a dosud funkční kuchyňský prostor tzv. Černá kuchyně. Jednou z nejpůvabnějších staveb evropské renesance je hudební pavilón Rondel. V českém měřítku je unikátní i renesanční tzv. Nové stavení Adama II. z Hradce s přilehlými arkádami a zčásti dochovanými původními interiéry.

Více jak desetiletá obnova hradu a zámku (jedna z nejnákladnějších rekonstrukcí památkového objektu v rámci České republiky po druhé světové válce) plně prokázala oprávněnost koncepce etapovité rehabilitace celého objektu , beroucí na zřetel specifičnost jednotlivých partií i celkovou prospěšnost této dlouhodobé akce pro život města i širšího regionu. Její realizací došlo k zachránění a téměř již k úplnému znovuoživení v evropském kontextu unikátní památky včetně jejich vzácných interiérů a mobiliáře, trvale atraktivních z hlediska domácího i zahraničního návštěvnického zájmu. V tomto ohledu se nejvítanějším rysem obnovy staly tři prohlídkové trasy zahrnující přízemí a první patro Nového stavení, Rondel, zahradu a gotický palác a regenerace dalších, zcela nově zpřístupněných prostor, sloužících dnes převážně ke kulturně společenským i komerčním účelům.

Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci byl v roce 1996 prohlášen Národní kulturní památkou, svou rozlohou se řadí na třetí místo v České republice, obsahuje kolem 320 místností, ke vstupu do nich se používá cca 500 klíčů, v interiérech je uloženo na 7 000 uměleckých předmětů a stejný počet knih, bohatý sbírkový fond dokumentuje přes 1 000 kusů vystavených obrazů, nábytku, porcelánu a dalších uměleckých předmětů.

V prostorách hradu a zámku je umístěn od 15. století archiv, který shromažďuje jedinečné dokumenty pánů z Hradce, Slavatů a posledních majitelů Černínů. Hrad a zámek přešel tedy dědickou cestou vždy na dalšího majitele a stal se jedním z mála památkových objektů v Čechách, který nebyl nikdy prodán.

Poloha

přidat fotografie