Pátek (obec) [6401]

Obecná škola v Pátku
Na konci 18. století byla v obci zřízena obecní škola. Patronátním úřadem pro tuto školu byl obecní úřad v Pátku. Náboženské vyučování obstarával kaplan z Poděbrad. Již roku 1805, za vlády císaře Františka I., dolehla na školu těžká státní reakce. Vyučovací řečí se stala němčina a také byla snížena míra vyučování. Ovšem tato malá škola nevyhovovala potřebám učitele ani žáků. V lednu roku 1841 navštívil Pátek baron Sina, po prohlídce školy nařídil výstavbu školy nové. Ještě téhož roku byla nová škola postavena, avšak učilo se v ní jen krátce, neboť materiál, který byl na stavbu školy použit, nebyl příliš kvalitní. Zhruba po 20 letech se v této škole zřítil strop, proto bylo nezbytné provoz školy zastavit a začít s rozsáhlými opravami. Vše bylo dokončeno v srpnu roku 1894 a ve škole bylo opět zahájeno vyučování.

1.světová válka
Zavraždění následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželky kněžny Hohenburgové v Sarajevě při provokativní vojenské slavnosti dne 28. 6. 1914 dalo záminku vypovědění války Srbsku a toto pak zavinilo vzplanutí 1. světové války.

Podle statistiky vojínů z 1. světové války bylo z celkového počtu 605 páteckých mužů povoláno do zbraně 95. Do zajetí se jich dostalo 19, legionářů bylo 13. Padlých a nezvěstných bylo 18. mužů.

Útrapy, jakých vojíni prožívali, byly veliké, někdy neuvěřitelné. Vojáci naříkali na hlad, nečistotu a z ní plynoucí zavšivení. Obyvatelé Pátku, pátecká škola i obecní úřad se všemožně snažili ulehčit krutý úděl vojínů různými zásilkami a dary. Školní mládež posílala vojínům upletené punčochy, kukly, nákolenice, …

Na památku padlých vojínů stojí na pátecké návsi pomník z pískovce. Znázorňuje dívku, které na klíně leží mrtvý vojín. Na čelní straně pomníku je vytesán nápis „Vám, kteří jste nám krví svojí vykoupili svobodu, ztrativše mladé životy z vůle tyranů, věnují vděční spoluobčané.“

Za 2. světové války v roce 1940 byl pomník z nařízení okupačních úřadů rozebrán a uschován v hasičském skladišti. Důvodem tohoto opatření byla frygická čapka (znak francouzské republiky), kterou má dívka na pomníku na hlavě. Po válce byl pomník znovu postaven a slavnostně předán veřejnosti.

Pátečtí rodáci
Pátek je rodištěm dvou vynikajících umělců, Bohuslava Jandy a Josefa Kamila Böhma.

Bohuslav Janda se narodil 1. května 1831, zemřel 25. září 1875. Vystudoval gymnázium a práva v Praze. Záhy se začal věnovat literární a překladatelské činnosti. Překládal z polštiny, ruštiny a francouzštiny, psal básně, historické novely (Jan Talafús z Ostrova, Pod Vyšehradem), které vycházely v Pražských novinách, Obrazech ze života, Zlatý klasech. Přispíval i do almanachu Máj.

Josef Kamil Böhm, sochař, se narodil 8. srpna 1828, zemřel roku 1862. Podle předlohy Josefa Fuhricha vytesal sochu sv. Václava, která je umístěna na prvním levém pilíři Karlova mostu. Na památku českých vojínů, padlích na bojištích uherských a italských v letech 1848 – 1849, vytvořil dle návrhu sochaře Maxe sochu ležícího lva, která je umístěna v městských sadech Na Poříčí před budovou Muzea v Praze. V přední síni kaple na Sychrově jsou čtyři Böhmovy sochy z historie francouzského rodu Rohanova, busta císaře Františka Josefa I. a kardinála Harracha. Výrazná je i socha krále Jana Lucemburského, dále socha jezdecké skupiny krále Jana a českých rytířů z boje u Kresčaku, socha Rudolfa Habsburského aj…

< zpět | strana 2 |     přidat fotografie