Vyhledávání lokalit (cílů)

www.krasnecesko.cz/lokality/6325-pribor-mesto.html

Příbor (město)

[ ID: 6325 ]         


HODNOCENÍ
58%
hodnotitelů: 3

  Turistické trasy a cyklotrasy v okolí:
značka značka značka cyklotrasa


  Vlajka města

vlajka Příbor (město)

Turistický cíl Příbor (město)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Příbor (město)
náměstí Sigmunda Freuda (Banji)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

Příbor najdeme na mapě v severní části Moravy. Město leží asi 10 km východně od okresního města Nového Jičí­na a asi 16 km západně od města Frýdku-Místku. Příbor je významnou křižovatkou dálkových cest a sice cesty z Brna nebo z Prahy přes Olomouc do Českého Těšína a Krakova (mezinárodní silnice E 462, dříve E 7) a cesty z Ostravy do Rožnova a dále až do Bratislavy.

Byť se Příbor nachází přímo v sousedství hlavního silničního tahu na Ostravu, neubírá mu to z krásné scenérie. Městečko se rozkládá kolem říčky Lubiny a ze tří stran ho lemují kopce podhůří Beskyd a vyhlídka na Štramberskou trúbu, hrad Hukvaldy a legendární vrch Radhošť. Příbor je jedním z nejstarších měst severovýchodní Moravy. Město založil roku 1251 hrabě Frank z Hückeswagenu.

Již v té době procházela náměstím obchodní stezka tzv. Polská cesta. Koncem stejného století zakoupil město olomoucký biskup Arno. Příbor se stal brzy důležitým hospodářským a správním centrem biskupství. A jeho představitelé mu byli velmi nakloněni. Zvláště od 16. století se začínala rozvíjet řemesla - zejména textilní a obchod.

Koncem tohoto věku tu žil se svou matkou a chodil do školy pozdější mučedník a světec Jan Sarkander.

Začátkem 17. století usedl do úřadu olomouckého biskupa kardinál František Dietrichstein. Za jeho působení získal Příbor řadu práv a privilegií. Kardinál navíc vylepšil městský znak a nechal jej umístit na dům, kde bydlíval při svých pobytech ve městě. Dodnes je tento erb možné vidět na ústředním náměstí Sigmunda Freuda na fasádě domu č. 6.

Když se koncem století stal hlavním biskupem Karel II. Lichtenštejnský, město na tom opět vydělalo. Přivedl totiž do Příbora piaristy a ti tu v roce 1694 založili kolej a gymnázium. Nastal velký rozmach školství a střední vzdělání mohli najednou získat i žáci z nižších vrstev obyvatelstva. To základní již mnohem dříve, protože farní škola zde existovala od roku 1541.

Význam Příbora jako pedagogického centra nepolevil ani v dalších časech. Tereziánské reformy sice zrušily gymnázium, ale daly vzniknout tzv. hlavní škole a tu ponechaly pod správou piaristů. Centrem vzdělanosti celé severovýchodní Moravy se pak město stalo v roce 1875, kdy zde byl zřízen český učitelský ústav. Fungoval až do roku 1938 a vychoval celou řadu významných pedagogů. Příboru se tehdy říkalo moravská Litomyšl. Za druhé světové války se ovšem město změnilo na Freiberg, když bylo v rámci Sudet přičleněno k Říši.

Do dnešních dnů si městečko v mnoha uličkách zachovalo kouzlo starých časů a atmosféru století dávno minulých. Současný ráz dala městu barokní přestavba po třicetileté válce, kdy jej roku 1626 vypálila Mansfeldova vojska a roku 1644 Švédové. Ovšem v některých uličkách starého města se ještě i teď můžete stále procházet po oblázkové dlažbě ze středověku. Historická část města byla již v roce 1989 prohlášena za městskou památkovou rezervaci .

Centrem Příboru je náměstí Sigmunda Freuda, které hned na třech stranách ohraničují řady domů s podloubím. Uprostřed rozsáhlého prostranství se nachází sousoší Panny Marie s Jezulátkem z roku 1713 a také sochy sv. Rocha a sv. Floriána. Jen o kousek dál stojí litinová kašna z roku 1898.

Přestože se podél náměstí mísí různé slohy a najdeme i pěknou ukázku secese, přece jen jedna budova upoutá. Je to nárožní radnice , která vznikla v letech 1936 - 38 ve funkcionalistickém stylu. Prostá dvoupatrová dvoukřídlá budova vznikla na místě staré renesanční radnice. Z rohu budovy se vypíná věž s hodinami.

Náměstí ovšem dominuje jiná stavba. Stojí sice mimo, ale nelze ji přehlédnout. Bělostná věž s cibulovitým zakončením prozrazuje farní kostel Narození Panny Marie . Chrám vznikl patrně již ve 14. století jako pozdně gotická trojlodní stavba s odsazeným presbytářem, boční kaple přibyly o tři sta let později. Na přestavbě kostela pracovali italští stavitelé a umělci, kteří se tu v 16. století usídlili. Z doby kolem roku 1400 je třeba socha Madony na hlavním oltáři, cenné jsou rokokové oltáře, kazatelna či lavice. Kostel doplňují ještě menší přístavby - sakristie, kaple Panny Marie Lurdské, kaple sv. Urbana či Getsemanské zahrady.

Vydáme-li se od kostela zadními uličkami doleva, sejdeme ze svahu a brzy dojdeme k další církevní památce, štíhlé stavbě kostela sv. Kříže . Vznikl zde jako dřevěný kostelík roku 1516, ale již o necelé století později tak zchátral, že jej kardinál Dietrichstein povolil zbourat. Nevyhovoval ani hřbitov, podloží bylo příliš mokré. Město tak hledalo vhodnější místo jak pro kostel, tak hřbitov. Tak, a teď se od kostelíka sv. Kříže podívejte doleva a trochu nahoru: na vyvýšenině na severním konci města stojí kostelík sv. Františka Serafinského . Onen nový kostel, který byl postaven roku 1622. Jak to, že tu tedy pořád stojí kostel sv. Kříže? Zkrátka, proto, že byl v roce 1645 postaven znovu. Dnešní podoba se už hodně liší, prošel tolika přeměnami, že je těžko počítat. Za povšimnutí stojí hlavní oltář - lidová řezbářská práce z doby kolem roku 1750.

Onen "nový" kostelík sv. Františka Serafinského byl postaven na návrší nad nynější Místeckou ulicí. Prý jeho postavení stálo 8 dukátů. V kostelíku byl oltář, na kůru varhany a na věži dva malé zvonky. Není tomu tak dávno, co vypadalo, že kostelík spadne. V roce 1994 byl ovšem slavnostně znovu otevřen.

Jen kousek pod náměstím najdeme pomník věnovaný Freudovi. Když se od něj vydáme protilehlou ulicí vzhůru, hned dojdeme k další trojici příborských památek. Nejprve po levé straně, ke stavbě poměrně mladé: velkolepé gymnázium, dnes Masarykovo, vzniklo v roce 1904. Nad vchodem zaujmou alegorické sochy od Františka Úprky. Vězte, že třeba jinoch s kolem představuje strojní inženýrství.

Hned přes ulici upoutá zrak červenobílý nátěr krásného barokního kostela sv. Valentina . Jeho dnešní podoba vznikla v polovině 18. století, aby se "hodil" k naproti stojící piaristické koleji. Hlavní oltář zdobí postříbřený reliéf s výjevem ze života sv. Valentina, prý pochází ještě z původního dřevěného kostela, který tu stával před třicetiletou válkou. Pod ním je oltářní obraz Krista uzdravujícího dva slepce od Ignáce Raaba.

Naproti stojí další barokní stavba - rozlehlá jednopatrová a trojkřídlá budova oné bývalé piaristické koleje . Dnes slouží objekt s krásnou jídelnou (refektář), zdobenou freskami a bohatou štukovou výzdobou jako příležitostný koncertní sál a především výstavní síň příborského muzea s expozicí věnovanou Freudovi.


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku







Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Příbor (město) Nový Jičín

NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze