Klíny (obec) [6207]

 Po Maxmiliánovi z Valdštejna dědil Duchcov jeden z jeho synů, ještě neplnoletý Jan Bedřich, pozdější  biskup v Hradci Králové (1668 – 1675) a arcibiskup pražský (1675 – 1694). V roce 1667 dosáhl Jan Bedřich z Valdštejna toho, aby spojená panství Duchcov a Horní Litvínov byla prohlášena císařem za fideikomis. Rodinné svěřenství, neboli fideikomisní panství, také majorát, bylo vyšší formou vlastnictví z pohledu právního. Panství bylo nedělitelné, nemohlo propadnout královské odúmrti, bylo vlastněno a spravováno jedním, obvykle prvorozeným synem s tím, že mladším sourozencům je vyplácena apanáž. Universálním dědicem po arcibiskupovi Valdštejnovi se stal jeho synovec z mnichovohradišťské větve rodu Jan Josef z Valdštejna (+ 1731). Po bezdětném Janovi Josefovi dědil  jeho synovec František Josef Jiří (+ 1771). Ten v roce 1758 přijal jméno po vymřelých pánech z Vartenberka (vymřeli cca 1635 Janem Jiřim z Vartenberka v německém exilu) a rod užíval přídomku hrabě z Valdštejn-Vartenberku (z Waldstein-Wartenbergu). Jeho potomci založili rodovou větev duchcovsko – litomyšlskou. Na duchcovsko-litvínovském panství byli Valdštejn-Vartenberkové vrchností až do konce patrimoniální (vrchnostenské) správy, která byla v roce 1850 nahrazena správou státní zřízením okresních soudů, okresních, městských a obecních úřadů. Valdštejn-Vartenberkové po té drželi pouze velkostatek a v roce 1901 Jiřím Janem hrabětem z Valdštejn-Vartenberku vymřela duchcovsko-litomyšlská linie rodu docela.

přidat fotografie