Sezemice (obec) [6175]

Obec Sezemice ležící v severním cípu mladoboleslavského, dříve mnichovohradišťského okresu,na rozhraní dnešních středních a severních Čech, jehož okolní území je vymezeno na severní a západní straně hlubokým údolím říčky Mohelky a z jihu jej ohraničuje tok řeky Jizery. Územím procházela odedávna důležitá zemská cesta z Prahy do Horní Lužice.

Sezemice vznikly brzy po osídlení Slovany a jméno je odvozeno od osobního jména Sezemice. V písemných zprávách jsou Sezemice zmiňovány již k roku 1115. V zakládací listině kladrubského kláštera se uvádí, že tehdy daroval kníže Vladislav I. Újezd s vesnicemi Vladislavicemi a Sezemicemi benediktinskému klášteru v Kladrubech a okolí pak jejich slulo Vladislavsko. V rozsáhlé knížecí državě dosud neosídleného pomezního hvozdu byl tímto vytvořen územní klín , patřící vzdálenému vzdálenému kladrubskému klášteru. V průběhu 12. století získal území v okolí Sezemického újezdu v jeho jižní části klášter v Hradišti a pomezní hvozd na severu připadl Markvarticům. Historicky významné pro námi sledované období bylo založení johanitské komendy v Českém Dubu po roce 1237, kdy sezemický újezd prodal Regner, opat, Havlovi z rodu Markvarticů a daroval jej právě nově založené komendě, které Sezemice patřily až do husitských válek. Jižní část johanitského panství zůstala ze tří stran obklopena rozsáhlými statky cisterciáckého kláštera v Hradišti. Pak se dostaly v držení světských pánů, drženy do r. 1565 k Rohozci a 1565 - 1850 ke Svijanům. Po třicetileté válce vlastnil panství svijanské včetně Sezemic Maxmilián z Valdštejna.

Dnes se v Sezemicích dochovalo několik patrových zděných statků z 19. století a ojediněle také přízemní roubené chalupy. Mimořádně významným objektem byl statek „U Zemanů“. Ten měl velkou roubenou klenutou obytnou místnost, původně evangelickou modlitebnu zdobenou dřevoryty a připomínající loď kostela. Toto významné stavení bylo zbořeno v roce 1886.

Nejstarší zmínka o kostele sv. Bartoloměje je z roku 1352, kdy podací právo měla johanitská komenda křížovníků Svatomářských v Dubu. Kostel je uváděn jako farní, odváděl 6 grošů, farnost tedy patřila spíše k menším. Farnost v Sezemicích patřila k děkanátu turnovskému a obsahovala ještě Drahotice, Buda, Kobyly, Sedlisko a díl Havlovic. Fara v Sezemicích za husitských válek zanikla a nebyla již obnovena, Tehdy vlastnil panství dubské se Sezemicemi husitský hejtman Jan Čepek ze Sán. Po husitských válkách byly Sezemice drženy k panství Frydštejsnkému, koncem 5. století k Maloskalskému. K roku 1547 jsou Sezemice uvedeny mezi konfiskáty majetku Adama z Vartmberka. Po polovině 16. Století získali Vartemberkové svá zboží nazpět. Sezemice připadly při dělení majetku mezi Vartmberky k svijanskému panství, které začátkem 17. století přešlo na Jáchyma Ondřeje Šlika. V Sezemicích se v 16. století scházely tajně Čeští bratří v soukromých domech. Sezemický kostel byl administrován farařem z Loukova, kde nechal hrabě Šlik v roce 1610 vystavět kostel nový. Do kostela v Sezemicích daroval hrabě Šlik měděnou nádobu se svým erbem. Po bitvě na Bílé hoře bylo panství Šlikovi zkonfiskováno a koupili jej Valdštejnové. Po třicetileté válce byl filiální kostel v Sezemicích spravován nejprve farářem z Mnichova Hradiště a od roku 1671, kdy fara sezemská zanikla a byla obnovena za války opuštěná fara v Loukově, až do dneška farářem z Loukova.

Poloha

přidat fotografie