Semčice (obec) [6174]

Semčice a cukrovka

Jméno Semčice se nesmazatelně zapsalo do historie pěstování cukrovky v naší zemi. V roce 1912 zde na velkostatku Thurn Taxis zahájila svoji činnost šlechtitelská stanice obilovin se skladem a čistící stanicí řepového semene. Na tehdejší dobu to byl velmi moderní šlechtitelsko-semenářský podnik, který ve velmi krátké době zajistil krytí potřeby řepného osiva pro domácí trh. Zbavil tak československý cukrovarnický průmysl závislosti na dodávkách řepného osiva ze zahraničí a posílil tak předevšim v období 1. republiky jeho samostatnost a konkurenceschopnost. Odrůdy vyšlechtěné v Semčicích se na dlouhé období staly nosnými odrůdami domácího sortimentu. Na trh byly uváděny pod názvy Dobrovická různých typů - výnosné až super cukernaté a to ve spojitosti s cukrovarem TTD v Dobrovici, v němž zakladatel šlechtění v Semčicích pan Václav Bartoš zahájil svoji činnost. Nestorem československého řepařství se pak stal jeho pokračovatel Profesor dr. Ing. Václav Stehlík, DrSc., který se vedle vynikajících šlechtitelských výsledků zasloužil o rozvoj oboru jako celku.  Získal uznání i v mezinárodním měřítku, byl zakladatel Mezinárodního řepařského ústavu se sídlem v Bruselu. Svým podílem pak přispěl i k rozvoji řady dalších osobností, které po přičlenění výzkumné složky z VÚC Modřany v roce 1951 ovlivňovali odborný vývoj a chod Výzkumného ústavu řepařského v Semčicích.V roce 1953 byla z VÚŘ Semčice vyčleněna Čistící stanice osiv a začleněna pod KSP Praha. Další vývoj obou podniků pak pokračoval odděleně. ČSO Semčice zajišt'ovala výrobu a úpravu řepného osiva v novém koncernu OSEVA. Byla modernizována a do roku 1993 dodávala téměř veškeré jednoklíčkové osivo cukrovky na český trh. Výzkumný ústav pak od svého založení rozhodujícím způsobem působil na rozvoj pěstování cukrovky u nás a to v rámci daných společenských podmínek a organizačních struktur, kterými v průběhu let až do své privatizace v roce 1992 procházel. Výzkumníci ze Semčic svoji měrou přispěli k přechodu od tradičního, pracovně náročného způsobu pěstování cukrovky k velkovýrobním technologiím pěstování cukrovky uplatňovaným v současné době. Nelze vyjmenovat všechny osobnosti, které se podílely na složitém procesu získání poznatků a jejich realizaci v praxi, avšak přínos Ing. Jana Maiera v oblasti šlechtění jednoklíčkové cukrovky a Ing. Jiljího Fiedlera, CSc. v oblasti technologické byl bezesporu klíčový. Na výsledek jejich práce pak navázala generace současných řepařských odborníků a to bez ohledu na místo jejich dnešního působení. Výzkumný ústav totiž prošel privatizačním procesem, který se v jednotlivých oblastech lišil ve formě nalezení nového vlastníka. Úsek šlechtění cukrovky byl privatizován formou přímého prodeje nadnárodní společnosti Sandoz a stal se součástí její osivářské firmy Hilleshög NK. Firma prošla výraznou modernizací s cílem zvýšit kvalitu prováděných pokusných prací při růstu produktivity práce. V roce 1996 došlo ke spojení koncernů Sandoz a CIBA a vytvoření nové nadnárodní společnosti Novartis. To mělo svůj dopad na aktivity zajišťované v Semčicích. Došlo k ukončení šlechtitelské činnosti u cukrovky. Šlechtění je nahrazeno činností pokusnickou u cukrovky, kukuřice, řepky a slunečnice. Taje ve vazbě na celosvětové genetické a semenářské zázemí firmy Novartis základem prodeje osiv výše uvedených plodin, ale i zelenin v České republice. Ve firmě pracuje 32 pracovníků. Úsek technologie výzkumu VŠÚŘ zprivatizovala skupina výzkumníků, kterou vede Ing. Jaromír Chochola, CSc. Tato nová firma má název Řepařský institut a má ve své funkci služby zemědělským závodům, též pomoc poradenskou a v poslední době prodej osiva cukrovky německé firmy KWS. Prodává pneumatiky a speciální kola pro zemědělské stroje a hospodaří na 1500 ha zemědělské půdy a provozuje agrochemickou laboratoř. Je zde zaměstnáno 33 pracovníků. Třetí skupinou VŠÚŘ je bývalé účelové hospodářství, toto schváleným privatizačním projektem převzal Ing. Josef Heřmanský, CSc. Tímto také převzal restituční závazky vůči bývalým družstevmlcům a vlastníkům půdy, se kterými sepsal smlouvy o způsobu vyrovnání. Z odbomých pracovníků bývalého ústavu je pak složena i organizační složka Svazu pěstitelů cukrovky Čech. V nově se zformovaných podmínkách tržního hospodářství tak na území Semčic pokračují v transformované podobě pracovní kolektivy, které ve své činnosti navazují na hodnoty svých předchůdců a jméno Semčic tak dále šíří doslova po celém světě.

(zdroj: web obce)

přidat fotografie