Plazy (obec) [6161]

Archeologické nálezy dokládají slovanské osídlení Plaz od 10. či 11. století. Pomístní název Pod tvrzí napovídá přítomnost pozdější středověké tvrze, která měla stávat na severní straně vsi. Zde byly při hloubení vodní nádrže objeveny zbytky roubené stavby, ke které vedla široká cesta, vysypaná oblázky. Podle polohy místa lze usuzovat na existenci tvrze vodní, tzn. s příkopem naplněným vodou. Plazská tvrz měla být sídlem Václava z Plaz – loupeživého vladyky, kterého pohnal před soud pan Vok z Rotštejna (soudní spor se týkal loupeže majetku). Mělo se tak stát roku 1322. Záznam z tohoto roku je důležitý i z jiného důvodu – je zároveň nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o Plazech.                                              

Archeologické nálezy na katastru obcí Plazy a Valy

Četné nálezy, uchované zejména v bývalé plazské školní sbírce, dokládají hojné osídlení již od mladší doby kamenné – neolitu. Výhodná poloha obce lákala člověka k založení sídlišť již před více než sedmi tisíci lety. K nejstarším dokladům pobytu člověka patří kamenné nástroje a zlomky keramiky z různých míst sledované oblasti. Sídliště z mladší a pozdní doby kamenné bylo identifikováno např. na poli za novým hřbitovem v Plazích. Kamenné sekery byly nalezeny také ve Valech. Osídlení těchto lokalit často přetrvalo až do doby bronzové. V blízkém okolí najdeme hned několik pohřebišť s nálezy bronzových milodarů. V nedalekém Řepově bylo prozkoumány hroby se skrčenci, u kterých byly nalezeny náramky, jehlice a keramické nádoby. Bronzový náramek, nalezený v poloze „Sádlovsko“, lze zařadit již do doby železné. Sídliště a pohřebiště z časů, kdy naše území obývali Keltové, byla objevena v Kolomutech, Horních Stakorech, či Řepově. K nálezům z doby římské, kdy náš kraj obývalo germánské etnikum, náleží zejména mince římského císaře Traiana (vládl v letech 98 – 117 po Kristu). Mince byla objevena někdy před rokem 1889 a do dnešních dnů se bohužel nedochovala. Sídliště a pohřebiště Germánů známe opět z katastru Kolomut, Řepova či Židněvsi. Po období stěhování národů, pro které nemáme archeologických dokladů, přichází na naše území první Slované. Dokladem jejich pobytu bývají zejména nezaměnitelné kostrové hroby, orientované hlavou k západu. Postupně –v souvislosti s pozvolným přijímáním křesťanství- ubývají v hrobech milodary, které se závěrem raného středověku omezují na typické esovité záušnice či drobný osobní šperk. 

V obci Valy můžeme navštívit významnou archeologickou památku – pozůstatky středověké tvrze Volenovice. Najdeme je 150 metrů jižně od rozcestí s žulovým křížem, po levé straně silnice do Plaz, ve vzrostlém lesíku. Zde stávalo ve středověku opevněné sídlo šlechtického rodu Frycků z Daliměřic. Někdy před rokem 1387 dal některý z příslušníků tohoto rodu, snad pan Jeniš z Daliměřic, zbudovat tvrz, jejíž zbytky se dochovaly dodnes. Letopočet 1387 je důležitý ještě z jednoho důvodu – k tomuto roku se datuje nejstarší písemná zmínka o obci. Vnitřní okrouhlé jádro tvrze, na němž stála dřevěná zástavba, bylo obehnáno dvojicí příkopů a valů. Příkopy byly vodní, napájené z rybníků na severovýchodním okraji tvrze. Valy byly doplněny o dřevěnou palisádu. Z opačné strany přiléhala ves Volenovice s jednotlivými dvorci. Volenovice včetně tvrze byly pravděpodobně za křižáckého vpádu r. 1468 zničeny. Zpustlé panství prodal r. 1525 pan Markvart Frycek z Daliměřic městu Mladé Boleslavi za 1500 kop grošů. Volenovice -již bez šlechtického sídla- byly znovu obnoveny v 18. století. Archeologický průzkum tvrze se omezil na důkladnou dokumentaci. Z nemnohých nálezů zaslouží zmínky střepy keramických nádob a drobné železné předměty, datované do doby existence tvrze, tedy 14. a 15. století.

Poloha

přidat fotografie