Dobrovice (město) [6099]

Dobrovice leží na jižním úpatí výrazného chlumu, který okolní dolnojizerskou rovinu převyšuje o cca 150 m (U Doubku, 366 m n. m.) a táhne se od Nepřevázky k východu, kde navazuje na Markvartickou plošinu. Dobrovicí protékají jen drobné vodoteče, pramenící na úbočí Chlumu, které odtékají jednak k jihovýchodu, kde ústí do Vlkavy, jednak jako potok Dobrovka k jihu (ale také Dobrovka ústí ve Voděradech do Vlkavy, která je pravobřežním přítokem Labe pod Kostomlaty nad Labem). Rozvodí vůči blízké Jizeře (vzdálené vzdušnou čarou jen 6 km) je ovšem velmi nevýrazné.
Jméno původní osady bylo "Dobrovítova ves". Dobrovít, který zemřel roku 1178, byl vyšehradským kanovníkem (vyšehradská kapitula vlastnila v okolí některá zboží, zejména Ujkovice a Bojetice). Tento Dobrovít jako držitel prebendy na Boleslavsku byl snad zakladatelem Dobrovicevsi. O půdorysné podobě vsi ve 12. století nelze říci nic bližšího, lze pouze předpokládat, že ji tvořilo rozptýlenější osídlení ve vazbě na vodoteč, která je jihovýchodně od kostela sevřena do úžlabí. Doba vzniku středověké tvrze pánů z Chlumu není přesněji známa (doložena je až roku 1541), nejzazší dobou je však zřejmě 14. století. Totéž platí pro kostel. Nejpozději ve 14. století se také zformovala velmi protáhlá náves, rozšiřující se od tvrze na jejím jižním konci výše do svahu pod kostel. Přesný tvar návsi nelze určit. Podle rozdvojení cest na dnešním horním konci náměstí by byl pravděpodobný tvar úzké vidlice (nálevky). Okrouhlý tvar jediného zachovaného jihozápadního úseku by spíše nasvědčoval vřetenovému tvaru. Možná je i kombinace obou typů. V souvislosti s povýšením Dobrovice vsi na městečko Dobrovice roku 1558 došlo k přeměnění horní (severní) části návsi, která se stala náměstím, do obdélného tvaru. Na místě tvrze od roku 1578 vyrůstal velkolepý renesanční zámek s opevněním a po jeho jižní straně rozsáhlý dvůr a objekty správy panství. Snad ještě do počátku 17. století byla severně od zámku zřízena zahrada, jíž musely ustoupit domy v jihovýchodní části náměstí, neboť zahrada se rozšířila na úkor plochy staré návsi. Je možné, že jako náhrada těchto domů vznikl vestavěný blok v jihovýchodní části obdélného prostoru, který celou kompozici značně proměnil. Souvislejší zástavbu lze v předbělohorské době předpokládat ještě v ulici jihovýchodně pod kostelem. Převážná část domků podél komunikací východně i západně od kostela však vznikla až od 2. poloviny 18. do poloviny 19. století. Od roku 1831 rozvoj městečka významně ovlivňoval zdejší cukrovar, zejména po rozšíření na úkor části zámku a celé přiléhající zahrady. Roku 1883 byl cukrovar napojen na železnici. V té době již město výrazně rostlo a do konce 30. let 20. století se počet domů oproti stavu v polovině 19. století více než ztrojnásobil. Západně od náměstí vyrostla ortogonálně řešená vilková čtvrť, stavělo se rovněž v Horních Vinicích severovýchodně od kostela a město se rozšiřovalo i podél silnice do vsi Úherce. Tímto vývojem došlo k propojení intravilánu se sousedními vesnicemi Vinařicemi a Bojeticemi, takže Dobrovice vyrostla v poměrně velkou aglomeraci. V období socialismu město stagnovalo a v 70. letech došlo i ke zrušení železniční trati Dobrovice - Dětenice (pro osobní dopravu). Město si zachovalo vcelku památkový charakter, severovýchodní kout náměstí byl bohužel narušen demolicemi.

Poloha

přidat fotografie