Čistá (obec) [6096]

Osídlení obce

Zaznamenáno již v:

mladší a pozdní době kamenné (neolit, eneolit) = kamenný klín, kamenná motyka, rohovcový kamenný nožík (uloženo v Muzeu v Bělé pod Bezdězem)
době bronzové = střepy, žárové hroby, žárové sklípky ,obec leží v oblasti lidu lužických popelnicových polí s projevem kultury knovízské
7. až 8. století = nálezy keramiky

První písemné doklady

Zmiňují se o „Záhvozdu", řídce osídlené a zalesněné části středního a horního Pojizeří, kterou dostávají (patrně ve druhé pol. 11. století) od knížete Vratislava II. Markvartici. V tomto období stál zřejmě v části obce Čisté zvané Tejnec týněný (hrazený) dvorec, patřící snad některému z rodu Markvarticů, zde osedlému. Dvorec stával na pozemcích domů čp. 24, 25, 39 (pískovcový vytesaný sklípek).

Vznik názvu „Čistá"

Kdy dvorec zanikl, není známo, ale je možné, že tudy již v 11. století vedla kupecká stezka z Podolce v Mladé Boleslavi do Budyšína v Lužici, která měla později rozhodující význam při založení osady Čistá. Ta byla pravděpodobně osazena svobodnými osadníky, kterým za odměnu, že osídlili pohraničí a chránili kupeckou stezku, která vsí procházela, byli na určitou dobu odpuštěny daně. Obec, která se spravovala sama, nezatížená daní, osedlá svobodným obyvatelstvem byla čistá - tedy Čistá.

První písemná zmínka o obci

1143 (pokud se nejedná o jinou Čistou), 12. století
jedná se o list oloumouckého biskupa, kterým informuje představeného strahovského kláštera premonstrátů o darech tomuto klášteru, které poskytl prostřednictvým pražského biskupa kníže Vladislav II., na jehož dvoře také působil Markvartic. Uvádí se zde. že villa Cista (ves Čistá) byla založena na popud jakéhosi Michala (Markvartice nebo již Michalovice) sedícího na dvorci proti později postavenému hradu michalovickému nebo dvorci na čiteckém Týnci.

Historie v datech

13. století - výstavba farního kostela, výstavba manského dvorce na Stránce

14. století - roku 1351 dává Karel IV. v Hradci Králové Drahomilovi nemajících dědiců za zásluhy moc a volnost, aby své statky, totiž dva lány ve vsi Besedicích a krčmu v Čisté směl dáti svému bratru Vaněčkovi.

15. století - Čistá má podobu okrouhlice s kostelíkem uprostřed a s kupeckou stezkou napříč.

1512 - Jan Špetle zemřel a jeho panství bylo rozděleno do dvou dílů. Bělské panství včetně Čisté připadlo Anně Špetlové z Janovic.

1602 - královská komora zabavuje majetek Buchvala Berky, tedy také Čistou 1625, Čistá byla přidělena k nově utvořenému panství frýdlantskému.

1697-1700 - výstavba chrámu sv. Vavřince, (materiál použit z pobořeného kostelíka) , oprava v roce 1897.

1770 - vyšel patent o zavádění domovních čísel => v Čisté tehdy bylo 39 obytných stavení (17 na Velké Straně, 8 na Stránce a 14 na Týnci).

1830 - evidováno 52 domů a 306 obyvatel.

1864 - výstavba silnice z Mladé Boleslavi do Bělé, tzv. císařská silnice.

1867 - výstavba nádraží (první vlak tudy projel 9. října 1867)

1867 - založen spolek dobrovolných hasičů

1868 - p. Menzel, továrna na lepenku a dřev. cement

1880 - 65 domů a 487 obyvatel

1881 - založena občanská beseda, první ochotnické divadlo + vystavěn sál na Týnci + první veřejné osvětlení

4. srpna 1888 - vystavění dvoutřídé školy (původně zde stál útulek pro chudé) za 8 769 zlatých, učitel Fr. Dolenský

1890 - 81 domů s 568 obyvateli (562 Čechů, 12 němců, 566 katolíků, 2 izraelité)
- nejvíce obyvatel se zabývalo polním hospodářstvím, 23 obyvatel provozovalo řemeslo
- převedení nádraží pod Bělou
- obec farností a poštou patří k Bělé

1897 - 1900 - živnostníci v Čisté: 4x hostinství, řezník, 3x obchod smíšeným zbožím, krejčí, obuvník, švadlena, kovář, prodej tabákových výrobků

1898 - 1903 - postavena silnice z Bělé do Čisté

1905 - největší požár v tomto století; vyhořela část Velké Strany a díky větru i část Týnce

1912 - postaven vodovod, 30 tisíc zlatých

1914 - 25.6. se místní obyvatelstvo dozvědělo o atentátu na následníka trůnu F. Ferdinanda ď Este; vylepeny mobilizační plakáty (na den sv. Anny)

1914 - 1918 - dramatické zvýšení cen

1915 - špatná zásobovací situace

1921 - 1925 - oprava cest ve vsi

1924 - elektrifikaci obce provedly Družstevní závody Dražice nad Jizerou, Kč 152.000,- (lampy, noční osvětlení)

1927 - po Vánocích kruté mrazy (-37°C), hodně sněhu

1928 - 22.7. slavnostně otevřeno koupaliště v Čisteckém dole (projev starosty Maděry a učitele Medonose)

1930 - 26.12. - promítán první film, biograf umístněn v hostince Josefa Kabese čp.59
- srpen - založen S.K. Čistá - zbudováno fotbalové hřiště
- postavena nová vodárna (pod obecní zahradou), propojena se starou
- Josef Páv zavedl na trase Bělá pod Bezdězem, Podolí, Čistá (Kč 3,50,- do MB), Hrdlořezy, Debř, Mladá Boleslav autobusovou linku, 2x denně

1931 - stavba silnice Plužná - Čistá, Kč 340000,-

1941 - stráně pod Bořkem osázeny švestkou a višní, obecní zahrada ke koupališti osázena smrkem

1946 - 11.3. - zřízení útulku pro děti od 3 do 6 let (školka)

1950 - 6.12. - dodělán rozhlas

1953 - květen, nová hasičská zbrojnice

1959 - otevřena nová školka, nová pobočka pošty a spořitelny

1962 - sloučení družstev Čistá, Plužná, Hrdlořezy

1963 - odtržení části obce u Nádraží a připojení k Bělé pod Bezdězem

1965 - vodovod napojen na bělské Hlučovské prameny , probíhá výstavba mechanizačního střediska JZD

1974 - zahájena výstavba KD (1972, demolice původního sálu p. Kabese na Týnci

1977 - otevření kulturního domu

1978 - dokončení montáže pavilonu mateřské školky, sloučení obcí Čistá a Plužná

1986 - zrušen provoz kina

posledních 15 let:
- odloučení obcí
- soukromé podnikatelské subjekty, tiskárna
- zavedena telefonní síť
- dostavění tenisových kurtů, rekultivace hřiště, nová obecní nádrž (koupaliště)
- uzavírka skládek, třídění komunálního odpadu
- zaveden plyn v obci
- oprava autobusových zastávek

strana 1