Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Chlumčany (obec) [5956]



Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1316, kdy u zemského soudu vystupuje vladyka Vikart z Chlumčan jako svědek v právní při. Přídomek „z Chlumčan“ naznačuje, že se jednalo o ves s panským sídlem, obvykle představovaným drobnou opevněnou stavbou. Skutečný vzhled obce v předhusitské době lze přiblížit jen částečně. Není jisté,zda již v této době zde stála tvrz, písemně připomínaná až v roce 1506, ale vzhledem k majitelům dlouhodobě nazývaným „ z Chlumčan“ nepochybně existující již dříve. Dodnes ji připomíná místní název „Na brance“ a několik opracovaných kamenů zasazených druhotně do zdiva bývalého schwarzenberského dvora.

Vedle zmíněné tvrze blíže neznámé  podoby tvořil dominantu především farní kostel, zasvěcený sv. Klimentu a správou náležející do slánského děkanátu. Prvním jménem známým farářem byl kněz Bartoloměj.

Ve středověku bylo velmi častým jevem, že vesnice nepatřila pouze jediné vrchnosti, ale v držení jednotlivých dílů vsi se střídali různí majitelé. V případě Chlumčan je vinou nedostatečné pramenné základny situace až do husitských válek poněkud nejasná. Prvním doloženým majitelem byl roku 1316 výše uvedený Vikart z Chlumčan.

V období husitských válek a následné normalizace poměrů za krále Jiřího z Poděbrad jsou zprávy o Chlumčanech velmi kusé. Neklidná doba plná zvratů dávala vždy možnost vyniknout schopným osobnostem. Takovou postavou byl i člen vladyckého rodu majitelů chlumčanských statků Matyáš, zvaný též Louda z Chlumčan. Jeho výrazný podíl na vítězství husitů v bitvě na Vítkově roku 1420 mu přinesl nejen získání domu U černého beránka na Starém městě pražském, ale především přední místo v táboře husitských radikálů.

Roku 1525 se Chlumčany dostaly pod správu města Louny a jeho úředníků. Klidná doba bez vážnějších válečných otřesů přála hospodářskému rozvoji obce, kde kolem poloviny 16.století vzniká lisovna vína, vybavená patřičnými skladovacími prostory.  Vinice byly zmiňovány v kupní smlouvě z roku 1525, kde se bez bližšího určení mluví o vinicích na hoře Chlum a o platu z nich plynoucím.

Rok 1547 přinesl obci další změnu vlastníka. Město Louny totiž po neúspěšném odboji proti králi Ferdinandovi I. Postihl tvrdý trest a kromě jiného muselo odevzdat králi všech čtrnáct držených vesnic včetně Chlumčan. Ty ovšem nezůstaly v majetku krále dlouho, neboť hned vzápětí je odkoupil Šebastíán z Veitmíle a rovněž obratem je prodal roku 1549 šesti bratrům Kunešům z Lukovce. Roku 1557 poté Albrecht Kuneš z Lukovce jako jediný majitel prodal ves hraběnce Veronice Šlikové z Holejče, majitelce nedalekého Toužetína. Rychlé střídání různých vrchností pokračovalo i nadále. Roku 1583 získal Chlumčany společně s toužetínským panstvím Jan ze Šelmberku, po jehož smrti jeho znovu provdaná manželka odprodala v roce 1605 vesnici Karlovi staršímu z rodu Hrušků z Března. Tím se Chlumčany dostaly pod správu cítolibského panství a i přes střídání majitelů s ním zůstaly spojeny až do dvacátých let 20.století.

Od poloviny 19.století se Chlumčany natolik rozrostly, že obecní zastupitelé začali uvažovat o stavbě školy. Vytrvalá snaha obce o vydání povolení přinesla své ovoce a v roce 1908 začalo vyučování v nové školní budově.

Velkou změnou byla pro Chlumčany pozemková reforma, která postupně probíhala od roku 1921, kdy došlo k parcelaci zbylé půdy. Pokračovala výstavba veřejně prospěšných staveb, po roce 1927 obec započala s budováním vodovodu a veřejného osvětlení a ve druhé polovině třicátých let byl zaváděn telefon.

Za první republiky vrcholil rozvoj obce, a tomu odpovídalo i široké spektrum živností a služeb. Ve třicátých letech zde existovala kovárna, autodílna, benzinová čerpací stanice, malé zámečnictví, obuvnická dílna, krejčovství, sedlářství a čalounictví, obchod s bavlnou a pleteným zbožím, mand na prádlo, holičství, dva konzumy, hokynářství a dvě trafiky.

Běžný život obce se nezastavil ani po okupaci Československa a vytvoření Protektorátu v březnu 1939. Během války byl postaven obecní dům, užívaný pro účely poštovního a obecního úřadu, ovšem obec se zadlužovala a se zhoršující se válečnou situací byl silně pociťován nedostatek základních životních potřeb. S blížící se frontou ustupovali Němci prchající z oblastí obsazených Ruskou armádou. V Chlumčanech byla pro jejich ubytování v únoru 1945 zabavena škola a postupně i hostince a volné byty v celé obci. Dramatická doba posledních dnů války v Chlumčanech vrcholila od 6.května 1945, kdy vznikl šestičlenný Národní výbor a ujal se správy obce. Ukázalo se, že poloha Chlumčan při silnici je v době války nevýhodná, neboť obcí několikrát projížděly ustupující německé jednotky a hrozilo nebezpečí střetu. Konec války nastal v podvečer 7.května, kdy ruské tanky zlikvidovaly zbytky německého odporu a vstoupily do obce.

Po uklidnění situace se život rychle vracel do normálních kolejí. Místní národní výbor v čele s předsedou J.Bártou převzal správní agendu a začal pracovat na odstraňování válečných škod a křivd. Druhá polovina roku 1945 přinesla obci výrazný pokles počtu obyvatel, protože kromě návratu uprchlíků ze Sudet odešlo z Chlumčan 40 rodin, většinou do pohraničních oblastí. V roce 1947 v obci působilo 11 živností, z toho 2 autodílny, 1 kovářství, 3 hostince, 1 hokynářství, 3 krejčovství a 1 pekař. Po převzetí moci komunistickou stranou v roce 1948 přišly rychlé změny hospodářského systému, z nichž se vesnice nejvíce dotkl zákon o jednotných zemědělských družstvech z roku 1949. V Chlumčanech byl v roce 1950 ustaven přípravný výbor JZD a k vlastnímu založení došlo o dva roky později. Od roku 1949 působil v obci kromě JZD i státní statek, pod který v roce 1959 přešla JZD Chlumčany a Vlčí. V témže roce dochází k zániku živností v obci.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Chlumčany (obec) Plzeň-jih
obec, osada Chlumčany (obec) Louny



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)