Horní Město (obec) [590]

Na území obce se dříve nacházely doly na stříbro. Již v r. 1398 se zde rozkládala osada Hankštejn. Město bylo založeno jako svobodné královské horní město v r. 1580 za císaře Rudolfa II. Svědčí o tom nápis vyrytý na hřbitovním kříži v Horním Městě. Nejstarší doklady o dolování jsou zde od r. 1402. Právě v době Ederů dolování rozkvétalo, proto císař udělil zdejším panům určité výhody a nový důlní řád. Nová ložiska byla objevena na sever od Skal - Hankštejn - to jsou nynější Stříbrné Hory, tehdy Najfung. Kolem r. 1542 se usadilo nad Skalami 6 hornických rodin, postavilo si zde své domy a právě těmto horníkům byl udělen nový hornický řád a těchto 6 domů bylo později v r. 1580, za Rudolfa II. povýšeno na svobodné císařské horní město s názvem Bergstadt - Hangstein. Časem zůstal jen název Bergstadt - to je Horní Město. Tím byl dán začátek vzniku Horního Města, které se začalo rozrůstat díky císařským vysadám. Původní vesnice Hankštejn začala upadat, lidé se začali věnovat zemědělství. Horní Město převzalo hornickou tradici. Dolování bylo provázeno střídavým štěstím až do poloviny minulého století. Zlaté žíly byly už vybrány a zůstaly jen barevné kovy. V r. 1955 se znovu projevil zájem o obnovu dolování a prováděl se zde průzkum až do r. 1969. Brzy se však ukázalo, že těžba je nákladná a tak poslední vozík vyfáral 30.9.1970. Dominantou obce je kostel sv. Marie Magdaleny z r. 1611, součástí interieru jsou unikátní malby malíře Weintritta z r. 1690.

Místní části

Skály Skály, dříve Hankštejn, byla stará hornická osada, která se uvádí v listinách už v r. 1398. Je tedy starší než Horní Město. Kostel, zasvěcen sv. Václavu, byl postaven v r. 1812, je pěkně klenutý a má pěknou věž a průčelí. Obraz namaloval už pro první kostel známý barokní malíř Jan Kryštof Handke (1749).

Ferdinandov Ferdinandov byla osada obce Stříbrné Hory. Osadu založil roku 1755 hrabě Ferdinand Harrach pro své kolonisty z Krušných Hor. Pracovali v Janovické manufaktuře a v lese. Bylo zde asi 12 domů, hospoda a kaple. Roku 1965 byla osada zrušena a název zmizel ze seznamu obcí.

Rešov Farnost Rešov existovala už před rokem 1350, další písemná zmínka je v seznamu obcí rabštejnského panství z r. 1398. Rešov byl samostatnou obcí se 180 obyvateli, měl jednotřídní mateřskou školu, obchod a hostinec. Krajina se známou národní přírodní památkou "Rešovské vodopády" je hojně navštěvována turisty.

Dobřečov Dobřečov leží na nejvyšším kopci krajiny nad Horním Městem - Špičák 777 m nad mořem. Obyvatelé se živili dolováním železné rudy, prací v lese a pastevectvím. V Dobřečově byla dvoutřídní škola, obchod, pošta a hostinec. V současné době se jedná spíše o rekreační oblast s nádhernou vyhlídkou do krajiny.

Poloha

přidat fotografie