Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Keblice (obec) [5870]



Keblice jsou obcí ležící cca 6 km jihovýchodně od Lovosic v západní části Terezínské kotliny. Nad obcí se zvedá Humenský vrch (246 m), dříve zvaný také Humberk, což je původní německý název kopce.

Jméno obce znělo původně asi Kobylice (ještě ve 30. letech se podle historika Tesaře část katastru nazývala Kebluka – Kobylí luka).

Keblice prodal Václav I. roku 1249 Herbortovi z Litoměřic, v roce 1547 Litoměřice o Keblice přišly, ale již roku 1559 byly opět jejich majetkem.

Tenkrát zde byly založeny velké vinice. V třicetileté válce ves velice utrpěla, v roce 1650 zde měly Litoměřice jen dva poddané (!).

Po roce 1848 přešel majetek do rukou sedláků. Lovosičtí bratří Tschinkelové, majitelé továrny na cikorku (pozdější Deli) skoupili na konci 19. století v Keblicích některá pole a statky, čímž vznikl nový dvůr.

Dvůr byl při pozemkové reformě po I. světové válce rozparcelován. V roce 1830 měly Keblice 451 obyvatel, ve 20. letech 20. století asi 750.

Keblice patřívaly k Litoměřicím. První zmínka o vesnici pochází z r. 1249, kdy obec změnila svého královského držitele na církevního. Keblice prodal Václav I. tohoto roku Herbortovi z Litoměřic, v roce 1547 Litoměřice o Keblice přišly, ale již roku 1559 byly opět jejich majetkem. Tenkrát zde byly založeny velké vinice. Archeologické nálezy z okolí však dosvědčují osídlení již ve starší době kamenné. Obec hrála v minulosti významnou roli jako hospodářská jednotka - „dvůr Keblice“- pod níž spadala řada okolních i vzdálených obcí. V třicetileté válce ves velice utrpěla, v roce 1650 zde měly Litoměřice jen dva poddané (!). Z dávné historie je známo, že v  roce 1631 vypálila obec vojska kurfiřta saského Jana Jiřího a roku 1655 Švédové. V roce 1680 se uskutečnilo povstání proti vrchnosti. Část selských vůdců se sešla na tajném jednání v Keblicích u sedláka Tlatly. Dohodli, že se spojí proti vrchnosti. 250 sedláků ozbrojených pouze cepy táhlo do Píšťan, pak směrem na Mlékojedy a Prosmyky a rozložili se v tomto prostoru v polním táboru. Do tábora byla sdělena zpráva, že vrchnost odpustí sedlákům roboty, což byl důvod, aby se celý tábor rozešel domů a uvěřil ústnímu slibu. Povstání, ale bylo krutě potlačeno. Na Litoměřicko byla vyslána trestní expedice generála Haranta z Polžic. Keblický Tlatla byl zatčen. V Litoměřicích byly vyneseny kruté tresty: 21 sedláků oběšeno, 6 sťato, 14 bylo lámáno kolem a 8 jich bylo rozčtvrceno. O Tlatlovi nejsou věrohodné zprávy. Domů se už nevrátil a podle všeho byl popraven.

Jméno obce znělo původně asi Kobylice (ještě ve 30. letech se podle historika Tesaře část katastru nazývala Kebluka - Kobylí luka). Po roce 1848 přešel majetek do rukou sedláků. Lovosičtí bratří Tschinkelové, majitelé továrny na cikorku (pozdější Deli) skoupili na konci 19. století v Keblicích některá pole a statky, čímž vznikl nový dvůr. Dvůr byl při pozemkové reformě po I. světové válce rozparcelován. V roce 1830 měly Keblice 451 obyvatel, ve 20. letech 20. století asi 750. Na návsi stojí novogotický kostel sv. Václava s rokokovým zařízením z poloviny 18. století. Poblíž se nachází pomník věnovaným obětem I. světové války z r. 1926. V obci je ještě další kostel Církve československé z 20. let 20. století, potřeboval by však renovaci. Socha rudoarmějce na koni pochází z r. 1960. Chloubou Keblic je několik opravených staveb selského baroka s pěknými štíty.

Keblice spadaly od roku 1918 do 30.9.1938 pod Okresní úřad se sídlem v Litoměřicích. Po násilném obsazení našeho pohraničí počátkem října 1938 nacistickým Německem převzal správu obce Okresní úřad v Roudnici n.L. a to až do května 1945. V tomto měsíci se konstituoval Okresní národní výbor v Roudnici n.L. a Keblice byly pod něj začleněny až do 31.12.1948. Od 1.1.1949 byl vytvořen ONV Lovosice a Keblice byly pod něj začleněny. K zániku tohoto okresu došlo k 30.6.1960.

Obec měla vždycky charakter zemědělsko-dělnické obce. Část obyvatel se živila zemědělstvím, část pracovala v průmyslových a stavebních závodech v okolí. Za 1. republiky existoval v obci čilý politický a veřejný život (republikánská strana, Sociálně demokratická strana, Lidová strana, Národně socialistická strana, Sokol, DTJ, Národní jednota severočeská, divadelní soubory, Slavoj odd. kopané). Převahu měli sociální demokraté. Po roce 1945 značná část obyvatel vstoupila do KSČ, která se stala největší stranou a v roce 1946 zvítězila ve volbách. Tzv. socializace vesnice začala probíhat od roku 1948 a vyústila v násilnou kolektivizaci zemědělství v roce 1952, kdy bylo založeno JZD (20.9.1952), které se po počátečních neúspěších sloučilo v r. 1962 s JZD Bohušovice nad Ohří. Politická skladba obce se změnila po 17.11.1989, kdy většina obyvatel (zejména mladých) podpořila hnutí OF.

V Keblicích panoval v minulosti i bohatý kulturní život. Za existence 1. republiky tu působily divadelní kroužky, loutkové divadlo při DTJ, do vsi zajíždělo nepravidelně i soukromé kino, pořádaly se tu četné společenské akce jako kácení máje, masopust, taneční zábavy, plesy a dětské dny. Po druhé světové válce rozvoj kulturního života nadále pokračoval. Mezníkem se stal 25.2.1948. Od tohoto data docházelo postupně k omezování činnosti spolků. V padesátých letech začíná určité oživení v této oblasti, které v 2. polovině padesátých let začíná být intenzivnější. Osvětová beseda pod patronací MNV začíná dnem 26.4.1958 vydávat měsíčník Naše noviny, který po třech letech zaniká. Získal oblibu a jeho všechna čísla jsou součástí keblické kroniky.

Keblice od 1.7.1980 byly integrovány s Lovosicemi a v obci byl zrušen MNV. Stalo se tak sice po většinovém souhlasu pléna MNV, ale jak poslanci MNV, tak občané se s integrací nikdy nesmířili. Ve vsi působil jen občanský výbor bez jakékoliv konkrétní pravomoci. Po 17. listopadu 1989 vyvinulo OF tlak, aby došlo k desintegraci keblického NV. ONV vyslovil s touto žádostí souhlas a obecní volby 6.11.1990 byly již konány z pohledu nového místního uspořádání. K obnovení funkce samostatnosti obce došlo v Keblicích zřízením obecního úřadu v čele se starostou.

Škola byla v Keblicích od roku 1774. V roce 1890 byla přistavěna druhá třída a třetí třída zřízena v roce 1912. Mezi dvěma válkami byla v Keblicích škola trojtřídní, v současnosti navštěvují děti školu v Lovosicích.

K občanské vybavenosti patří obecní úřad, částečně kanalizace a vodovod, pracoviště České pošty, obecní knihovna, prodejna smíšeného zboží; pohostinství v KD. Počet obyvatel se pohybuje kolem 360. Ve vsi je i fotbalové hřiště. Obec má autobusové spojení s Lovosicemi.

V listopadu 2002 neproběhly v Keblicích komunální volby, protože kvůli srpnové povodni nebyla včas podána kandidátní listina (i když obec měla štěstí, voda se zastavila těsně před ní). V čele tedy zůstal stávající starosta Luboš Drbohlav, ovšem s menšími pravomocemi než mělo obecní zastupitelstvo. Dodatečné komunální volby se konaly 29.3.2003 a starostou byl zvolen 4. dubna Rudolf Vrecko, místostarostkou Ing. Naděžda Štětinová. Rudolf Vrecko ale v červnu 2004 odstoupil z funkce. Starostkou byla zvolena 1. července 2004 Ing. Naděžda Štětinová, zástupcem starosty Oldřich Sotner.

Keblice mají kvůli stavbě vodovodu, kanalizace a plynovodu dluh téměř 5 milionů korun a stavby nejsou dosud ukončeny. Finanční úřad konstatoval, že byla porušena rozpočtová pravidla. Jedna česká firma obci nabídla, že bude provozovat pískovnu a obci za těžbu štěrkopísku platit. Nový lom by mohl být otevřen do tří let, ale zastupitelstvo obce a okolní obce jsou proti. Rozhodnout by měl báňský úřad zastupitelstvo těžební záměr neschválilo.

V listopadu 2002 byl na křižovatce silnice mezi Lukavcem a Keblicemi vybudován kruhový objezd, neboť zde docházelo k častým těžkým nehodám.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Keblice (obec) Litoměřice



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)