Dvory nad Lužnicí (obec) [5519]

Život v naší oblasti nedoznal pevných tvarů, dokud obyvatelstvo žilo jen v malých aglomeracích a svazcích dokud způsob života nedospěl přirozeným vývojem k vzájemným stykům jednotlivých sousedských útvarů ve stabilních formách. Ustálené rozvrstvení a společné rozdělení obyvatelstva se větším celku můžeme doložit v naší oblasti už v době lucemburské u obce Rapšachu (Rottenschachen), kde dochází k výstavbě kostela (Plebania 1382, Eccl. par. S Sigismundi - kostel sv. Zikmunda), v Suchdole , který už ve 13 století patřil k panství třeboňskému,a to pánům z Landštejna, kteří je pak prodali r. 1366 svým příbuzným, pánům z Rožmberka (Plebania 1364, Eccl. par. S.Nicolai - kostelsv. Mikuláše), a do třetice Krabonoš (Zuggers, Plebania 1419, Eccl. par. S.Joannis Bapt - kostel sv. Jana Křtitele). V lidových podáních se u této obce traduje pověst o založení už v době Karla Velikého (768 - 814), což ovšem patří do oblasti snů a bájí. Pokud jde o naší obec Dvory, ta svým založením do časů jmenovaných lokalit určitě nepatří. Její původ nedosahuje zřejmě dále než do 18. století, kdy můžeme najít první historicky doložené zprávy o existenci této sídelní aglomerace. První usedlosti patrně vznikaly vzhledem k její formaci při cestě vedoucí z prostoru Krabonoše ve směru na Hranice - Trpnouze a dále na Nové Hrady, případně na Suchdol. Patrně nejstarší pojmenování obce bylo Beinhofen, odvozené pravděpodobně od názvu Beinhofen - Včelí dvory, připomínající zřejmě zvýšený zájem tehdejších osadníků o pěstování včel. Názvy Německé a Dvory n.Lužnicí spadají až do doby po roce 1920. kdy podle mírové smlouvy, uzavřené v St. Germainu 10. září 1919, připadla severní část Vitorazska s ll obcemi patřící dříve k Dolním Rakousům, k našemu československému státu a okresu třeboňskému. Existence naší obce je historicky doložena v 2. polovině 18. století, kdy došlo k založení zdejší farnosti s kostelem a k založení školy. Roku 1783 byla zde zřízená farní duchovní správa (Plebania 1783, Eccl. par. Assumptionic BMV - kostel Nanebevzetí Panny Marie, Matric. insp. a. 1783 - matriky vedeny od r. 1783). Současně se zřízením farnosti byl zde zřejmě stavěn i kostel, což dosvědčuje i předešlý záznam. Tato farnost tvořila s přifařenými obcemi Witzkoberg - Halámky, Tannenbruck - Trpnouze a Erdweiser Waldhauser - lesní domky v Nové Vsi filiálku, spravovanou částečně z Gmundu a částečně z Krabonoše. Celé církevní území patřilo pod biskupství St. Polten - Svatý Hipolyt. Prvým duchovním správcem byl zde ustanoven František Pivonka a první bohoslužbu měl v dřevěné boudě. Farář Pivonka bydlel zprvu u místních obyvatel a dohlížel na stavbu kostela. Tehdejší náklady na stavbu byly propočítány na 8 až 10 tisíc zlatých. Páter Pivonka, rodilý Čech, farářoval ve Dvorech 14 let.Vystřídal ho Rakušan Franz Hofman, který zde pobyl 5 let a byl pak přeložen na městskou faru do Gmundu. Další nejstarší zprávy o kostele jsou z r. 1854, kdy byl renovován hlavní oltář, kazatelna a vstupní vchod, r. 1878 pořízen nový obraz a opraveny varhany. Ze stejné doby , kdy byla založena farnost , se zachovala správa o založení školy pro zdejší obec. Stalo se tak v r. 1780, a to pro Dvory , Halámky, lesní domky v Nové vsi a Trpnouze. V r. 1800 byla obsazena prvým řádným učitelem, jmenoval se Leopold Koudleka. V r. 1817 byla postavena školní budova, byly posílány do školy v Nakolicích. Naše škola byla původně dvojtřídní, od r. 1902 byla pak rozšířena na trojtřídní. Tato třída měla být umístěna v domě čp. 22 (?) , od r. 1911 v čp. 36 Františka Záviše. Stará škola zřejmě už nevyhovovala novým poměrům a tak se pomýšlelo na stavbu nové budovy. Zemská subvence slibovala příspěvek ve výši 20.000 korun, obec byla nemajetná. Na pomoc přišel Deutschert Schulverein. Obec měla tomuto spolku přenechat starou školní budovu, kterou pak německý spolek prodal Františku Machovi za 4.200 korun.Nová škola zůstala v majetku spolku, který ji propůjčoval dětem bezplatně, pokud v ní bylo umožněno vyučování i v německém jazyce. Po první světové válce, kdy podle míru ze St. Germainu připadlo Vitorazsko naší republice, koupil školu od Schiůvereinu český stát a na škole se pak pochopitelně vyučovalo jen česky. Pokud jde o počet obyvatel obce od nejstarší doby, je asi možno kalkulovat s maximem 700 lidí. Skladbu obyvatel podle národnosti uvádí kronikář J. Charvát na str. 37.Enormní nárůst Němců v r. 1910 se však nezdá věrohodný.

Po skončení druhé světové války založil pan Josef Charvát místní kroniku.Kronika obce Německé byla vedena již před druhou světovou válkou a po dobu okupace, nebyla však nalezena. V roce 1947 byla založena obecní knihovna, o rok později byla zrušena místní měšťnanská škola od pátého do devátého ročníku pro malý počet žáků.Od této doby žáci dojížděli do školy v Českých Velenicích.22.2.1948 došlo ke změně názvu obce z „Německé“ na Dvory nad Lužnicí a nadále obec zůstává v okresu Třeboň.V roce 1950 byl ve školní budově zřízen zemědělský útulek pro děti od dvou do šesti let.V témže roce byla provedena reorganizace hasičského sboru.Bylo ustanoveno devítičlenné družstvo požárníků.Fungovaly zde i jiné spolky (včelaři,zahrádkáři,myslivci,divadelníci).V místním kině byly promítány celovečerní zábavné a kulturní filmy. V říjnu roku 1957 bylo započato s pracemi na elektrifikaci.Poštovní úřad a nově zřízené zdravotní středisko začali působit v roce 1959.Sčítání lidu v roce 1961 zaregistrovalo 111 čísel popisných a 429 obyvatel. Při územní reorganizaci krajů a okresů, kdy došlo ke zřizování větších samosprávných celků, byly Dvory připojeny k okresu Jindřichův Hradec. Tento nový okres sdružoval bývalé okresy - Třeboň, Jindřichův Hradec a Dačice. Krajským městem zůstaly České Budějovice a kraj byl nazván Jihočeským. Zařízení pro místní rozhlas a založení dálkového telefonního kabelu bylo dokončeno v roce 1967. Se stavbou kulturního domu bylo započato 10.5.1974. Stavba byla dokončena za 14 měsíců. Od roku 1974 dojíždějí žáci od prvého do pátého ročníku do ZŠ v Rapšachu.Pro malý počet dětí se ruší také mateřská škola.Postupně docházelo k výstavbě osmi bytových jednotek (statkových a lesáckých). Ke zrušení MNV došlo roku1980, obec byla začleněna do střediskové obce Suchdol nad Lužncí.Politickoorganizační činnost zabezpečoval občanský výbor. V roce 1990 se obec Dvory nad Lužnicí osamostatnila.

Dodatečně vypsáno kroniky.

Poloha

přidat fotografie