Mrákotín (městys) [5429]

Městys Mrákotín leží 7 km západně od Telče, na silnici vedoucí z Brna do Českých Budějovic a 5 km od Javořice - nejvyššího bodu Českomoravské vrchoviny. Městys má v současné době 915 obyvatel. Jeho rozsáhlý katastr zahrnuje významnou část javořických lesů včetně samotného vrcholu. K  Mrákotínu náleží též místní části Dobrá Voda  a Praskolesy. Na kopci u Dobré vody byl v roce 1682 postaven hornický kostelík Sv. Jáchyma. Od 16. století se v okolí dobývaly drahé kovy. Z návrší je pěkný výhled do okolí. Letovisko Dobrá Voda, v minulosti lázně s radioaktivní vodou, je častým cílem mnoha turistů.

Praskolesy jsou zná mé svou dominantou  - dutou prastarou lípou. Ta má nejen úctyhodný věk 800 let, ale i odpovídající rozměry. Obvod jejího kmene měří 10,5 metru a do jejího kmene se vejde 12 osob. Uvnitř stromu je instalována dřevěná zvonice.

Na návsi nemůžeme minout farní kostel sv. Jiljí, který je připomínán již v roce 1398. Jeho gotická podoba však téměř zanikla při klasicistní přestavbě v letech 1806-07. V interiéru si můžeme povšimnout některých gotických stavebních prvků, např. žebrová klenba presbytáře. Díky přestavbě má kostel neobvyklou orientaci ke světovým stranám.

Přestože první písemná zmínka o Mrákotíně pochází teprve z roku 1385, předpokládá se, že ves tohoto jména vznikla již ve 12. století. Původně náležela hradu Štamberku, později k panství telčsému. Nelze doložit, kdy byl Mrákotín povýšen na městečko, avšak na nejstarší dochované pečeti z roku 1569 je již jako městečko uváděn. Jednoznačný doklad představuje až privilegium císaře Leopolda I. z roku 1684, jímž uděluje městečku Mrákotín právo dvou výročních trhů. Předlohou k dnes používanému znaku se stala novější pečeť z roku 1768 - v horním červeném poli je bílé paroží se stříb rným klínem uprostřed, v dolní čá sti je zlatá růže    v modrém poli. Paroží je typickým symbolem rodu Podstatských z Lichtensteinu, pětilistá růže upomíná pány z Hradce.

Do širšího povědomí se Mrákotín dostal hlavně těžbě žuly v okolních lomech. V době 1. republiky byli kameničtí mistři pověřeni dodáním speciální zakázky pro Pražský hrad. Architekt Josip Plečnik zamýšlel umístit do Jižních zahrad památník obětem 1. světové války. V Mrákotíně byl tehdy vylomen unikátní dvacetimetrový žulový monolit, který se však po cestě do Prahy zlomil. Druhý kámen o výšce 15,60 m již byl převezen v pořádku, ale Plečnikovým představám příliš nevyhovoval, proto jej nechal umístit na 3. nádvoří Pražského hradu, kde byl vztyčen u příležitosti 10. výročí vzniku Československa.  O mistrovství starých kameníků svědčí i dvě zdejší kamenné kašny z 18. století. Těžba žuly je spolu se zemědělstvím hlavní náplní práce obyvatel mrákotínska.

Krajinu kolem Mrákotína tvoří pestré společenství lesů, polí, luk a rybníků, které díky mnoha vyhlídkovým místům zanechají v každém návštěvníkovi nezapomenutelné dojmy. V zimním období je nabídka rekreačních možností obohacena provozem lyžařského vleku. Kolem Mrákotína také vede množství pečlivě udržovaných běžkařských tras.

Poloha

přidat fotografie