Údrnice (obec) [5405]

Z pravěku je prozatím k dispozici pouze jeden kamenný nástroj  uložený ve sbírce Libáň. Jedná se sekeru z amfibolového rohovce datovanou do mladší doby kamenné.

Centrum Údrnic se nacházelo od 9. století v prostoru kolem kostela sv. Martina. U hřbitovních vrat byla nalezena keramika ze střední doby hradištní, přesněji z 9. století. Další nálezy zlomků nádob potvrzují osídlení od 14. století včetně do dnešní doby. Původní tvar zástavby vsi byl asi návesního typu - kolem přibližně kruhové návsi byly postaveny jednotlivé usedlosti. Tomuto typu zástavby by odpovídal ve sbírce Libáň  uložený  střep z mladší doby hradištní zdobený jednoduchými mělkými vodorovnými liniemi (datace nejspíše 12. - první poloviny 13. století), dále i šedý diskovitý hliněný přeslen a kostěnné šídlo se dvěma zářezy.

Nade vsí se postupným navracením pozemků zpět rekonstruuje plužina - systém dlouhých a úzkých původně středověkých polí, který svým tvarem respektuje tvar svahu severně od vsi a dodnes je významným protierozním prvkem. Je velmi pravděpodobné, že tato pole byla zřízena v době brzy po třicetileté válce.

V Údrnicích je zachována i významná archeologická nemovitá památka - hrádek Zlivštejn zvaný i jen Hrádek. Je zachován západně nad západním okrajem Údrnic, má  téměř kruhový centrální pahorek obklopený příkopem a valem vysokým až 3 m.  Celkový průměr objektu je více než 26 mm. Hrádek byl geodeticky zaměřen a vyfotografován. V současnosti je znovu aktualizován před osmi lety na Ministerstvo kultury České republiky podaný návrh k zápisu této památky do Ústředního seznamu kulturních nemovitých památek. Jedná se o vyjímečně dobře zachované panské sídlo typu mezi tvrzí a hradem. Ačkoli z Hrádku nejsou zachovány movité archeologické nálezy, předpokládám jeho stavbu až v období pohusitském - sídlili na něm páni ze Zlivi, Údrnic a Labouně. V roce 1567 byl Hrádek již pustý. Starší panské sídlo - tvrz stála  v Údrnické Lhotě (viz).

Z Údrnic pocházejí i dva mincovní nálezy. V roce 1979 nalezl Jan Hron na zahradě čp. 52 (bývalá kovárna) tříkrejcar habsburského císaře a českého krále Josefa I. (ražený po roce 1711), krejcar dalšího habsburského panovníka Ferdinanda II. (1619 - 1637) ražený pro Korutany, tříkrejcar dalšího císaře a krále Leopolda I. (1657 - 1705)  ražený pro Štýrsko a konečně grešli knížete wűrttembersko - olešnického Sylvia Fridricha (1664 - 1697). Spolu s mincemi byl uložen i hrací žeton města Norimberka z první poloviny 18. století.

Další nález mincí je zcela ztracen. Z původního počtu několika stříbrných pražských grošů krále Václava IV. (1378 - 1419) nalezených při kácení pařezů v roce 1898 byla jedna mince předána do sbírky Libáň. Zde však nebyla zjištěna. Nálezy pražských grošů (ty byly raženy  v období  1300 - 1547) jsou i na Jičínsku poměrně početné, do země byly ukládány v nejisté době husitských válek.

Poloha

přidat fotografie