Perálec (obec) [5240]

Podle dosavadních názorů se před velkou kolonizací 13. století zastavil starší vývoj osídlení našeho kraje u severních břehů Novohradky. V rozporu s tím však zaznamenal Podlažický nekrolog v nejstarší vrstvě svých zemřelých (tj. po roce 1160) překvapivě tak výrazná jména jako velmož PERARE a patrně o něco později i svého klášterníka KUTRU, takže nemuže být pochybností, že to byly osobnosti, které daly jména nebo byli přímo zakladateli prvních osad na jih od horního toku Novohradky - Zderaze, Perálce a Kutřína.

 

Koncem 18. století tereziánské a josefinské reformy zmírnily feudální útlak. Začátky národního obrození oživují činnost vesnických škol s českým vyučovacím jazykem. Do nově zřízené školy v Perálci na rychmburském panství (před r.1799) chodily děti i ze Zderaze-sousední obce. V 16. stol. po úmrtí posledního Kostky, Bohuše, přechází r. 1557 panství do majetku krále Ferdinanda I. a ten je r. 1559 prodává Janu Žateckému z Vejkrsdorfu. Ze zápisu o převodu majetku na jeho dceru Annu, provdanou za Ferdinanda Švihovského z Ryžmberka r. 1563, se v zemských deskách dovídáme poprvé jména dvaadvaceti prosečských usedlíků s jejich povinnostmi. Místo roboty, poněvadž zde nebyl panský dvůr, platili pravidelnou dávku. R. 1580 kupuje panství a tedy i Proseč Mikuláš ze slavného rodu Lobkoviců, které spravuje do r. 1599, po něm jeho sestra Anna, provdaná za mocného rádce císaře Rudolfa II. Paula Sixta z Trautsonu z Rakouska, nositele řádu Zlatého rouna, který po její smrti r. 1604 panství přejímá. Jeho rod zde vládne do r. 1750. R. 1610 věnoval prosečskému kostelu zvon Mikuláš s českým nápisem, který dosud zvoní.

V Perálci je kostel nejstarší v této krajině, v roce 1350 byl farní, patřící k biskupství Litomyšlskému až do roku 1620. 0d roku 1620 do r. 1737 patřil jako filiálka ke Skutči. Od roku 1737 patří k Rychmburku. Kostel, areál kostela sv.Jana Křtitele, hřbitov i ohradní zeď jsou zapsány ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.

Od roku 1993 bylo zapocato s celkovou rekonstrukcí kostela, výměnou střešní krytiny vněší omítky včetně klempířskych prvků a v roce 1996 se opravuje ohradní zeď hřbitova.