Orel (obec) [5237]

Obec Orel leží 5 km jihovýchodně od města Chrudimě. Rozkládá se v rovinatém terénu od řeky Chrudimky k úpatí Železných hor. Jediným kopcem jsou na severu „Tři Bubny“. Orel se nachází v místě, kde bývalo rozsáhlé jezero. Zůstaly po něm bažiny a rašeliniště, tzv. Orliny, kde se od 17. do 19. století těžila rašelina. Močálovitá krajina se nehodila v pravěku k osídlení. Proto nebyly objeveny téměř žádné prehistorické nálezy - jen drobné úlomky pravěkých nádob. Jediným nálezem je slovanský šperk z 11. století.

Historie

Obec Orel existovala pravděpodobně již dříve před rokem 1360. Byla zde tvrz a poplužní dvůr. Rytířští držitelé Orle zde byli již v polovině 14. století, protože v listině z roku 1349 se mluví o kostele s. Jiří, který byl nerozlučně spjat s orelským majetkem a byl vždy prodáván současně s tvrzí a statkem.

Jméno obce je poprvé doloženo v roce 1360. Vzniklo starobylou přivlastňovací příponou z osobního jména (Orlův dvůr). Od roku 1924 se používá úředně původní tvar Orel.

Nejstarším známým držitelem Orle byl rytíř Mikuláš z Orle ve službách krále Karla IV. Ve vojsku krále Jiřího z Poděbrad sloužil další majitel Michálek ze Sán (je o něm zmínka ještě v roce 1479). V erbu měl dva křížem přeložené háky k natahování samostřílu, které se dnes staly znakem obecního praporu. Po roce 1525 byl majitelem Aleš Janovský ze Soutic, který patřil mezi vážené šlechtice a byl dvakrát zvolen hejtmanem chrudimského ktraje. Erb Janovských ze Soutic se stal znakem obce.

Po roce 1574 se sňatkem se sestrou Jana Janovského stal majitelem Orle Jan Kekule ze Strádonic, který značně rozšířil své panství až po Nasavrky. V roce 1581 se stal hejtmanem chrudimského kraje. Tehdy zde bylo 28 selských usedlostí a asi 150 obyvatel (bez tvrze a dvoru).

Dalším držitelem byl Jindřich Kunata Dobřenský z Dobřenic, vzdělaný a vážený pro svůj rozhled v politických a vojenských záležitostech. V mládí se účastnil tažení v Uhrách proti Turkům, později byl činný v krajských a zemských úřadech. Několikrát byl hejtmanem chrudimského kraje. Byl přísedícím zemského soudu a v letech 1615-1618 zasedal i v komorním soudu království Českého. V jeho době panoval v Orli čilý společenský ruch. Zemřel roku 1619. Dobřenští byli držiteli obce až do roku 1683, kdy zemřel Václav Kryštov. Ten zastával v létech 1680-1683 úřad hejtmana chrudimského kraje. Potom majetek koupil hrabě Rudolf Václav ze Schoenfeldu. Jeho syn Josef František zemřel roku 1737 a odkázal jmění dceři Marii Kateřině ze Schoenfeldu. Ta se provdala za Jana Adama Auersperga. Od této doby byli držiteli obce Orle Auerspergovi až do vzniku Československé republiky, kdy byl statek rozparcelován.

Současnost

Změna politických poměrů po roce 1989 znamenala počátek hospodářské proměny a snahy o nápravu vlastnických poměrů po roce 1948. Občané žádali zpravidla zpět pozemky, které patřily k zahradám, ale o samostatné hospodaření nebyl zájem. Koncem roku 1991 zesílily snahy vystoupit z JZD Zaječice a vytvořit v Orli samostatné družstvo. V roce 1992 a 1993 došlo k přeměně ZD Zaječice na dvě družstva - MILZA Zaječice a ORZES Orel.

Výstavba v obci: začalo se s projektováním plynofikace a bylo zahájeno jednání o napojení obce na kanalizační sběrač do Chrudimě. V létech 1995 - 1996 se uskutečnila plynofikace. Kanalizace byla projektována v létech 1994 -1996 a dokončena 1999. V roce 1997 zavedla firma TELECOM telefonní přípojky v obci ke každému domu.

Poloha

přidat fotografie