Mladoňovice (obec) [5231]

Původní název obce zněl „Mladoňov“, ten se postupem času změnil na dnešní Mladoňovice.
Písemné prameny dokazující následnou událost se bohužel nedochovaly, ale je velmi pravděpodobné, že kníže Vladislav I., vládnoucí v letech 1109 - 1125, daroval nově založenému klášteru vilémovskému část pohraničního hvozdu - tzv. „bojanovský újezd“, v němž mimo jiné ležela i vesnice Mladoňov.
První písemná zmínka o Mladoňovicích pochází z roku 1329, nalezneme ji ve smlouvě uzavřené mezi vilémovským klášterem a Jindřichem z Lichtenburku, kde se mluví již o bojanovském újezdě jako o majetku vilémovského kláštera.
Po zániku vilémovského kláštera (v roce 1421 se stal spolu s dalšími českými kláštery obětí husitských nájezdů) získal veškerý klášterní majetek Jan Hervít z Rušinova. Následným majitelem se stal Markvart Špína z Jenišovic, který daný majetek společně s Mladoňovicemi prodal v roce 1491 Mikuláši Trčkovi z Lípy a na Lichtenburku.
Roku 1539 koupil panství Jan mladšímu Trčka z Lípy od svého otce Jana staršího Trčky z Lípy. Jan mladší Trčka z Lípy umřel bezdětný roku 1549. Po jeho skonu se majetek dostal do rukou Viléma Trčky z Lípy, který toto panství okolo hradu Oheb o šest let prodal. Novými majiteli se stali bratři Albert a Václav Robmhápové ze Suché, páni na Lichtenburku (Lichnici). Roku 1564 si výše uvedení sourozenci dané panství rozdělili. Václav Robmháp si ponechal mimo jiné i ves Mladoňovice, která od té doby náležela k panství ohebskému, jež se později nazývalo sečské.
Dne 28. listopadu 1583 celé panství změnilo majitele. Tentokrát se jednalo o Alberta Bryknara z Brukštejna. Po jeho smrti drželi panství synové Jiří a Albrecht. Později je znám pouze jeden majitel, a to Albrecht, který panství vyměnil na základě smlouvy z 16. července 1596 za panství tismické. A tak se Mladoňovice dostaly v roce 1596 do držení Karla Záruby z Hustířan za cenu 44 000 kop zlatých.
Roku 1628 přechází panství do rukou císařského plukovníka Františka de Couries, pána nasavrckého (francouzský důstojník v habsburských službách již za Rudolfa II.). Rod de Couries se v našem kraji příliš dlouho nezdržel, po smrti Františka a jeho syna přešlo panství do majetku pánů ze Schönfeldu. Posledními vlastníky panství byli Auerspergové.
Dle soupisu poddaných z roku 1651 byla v Mladoňovicích evidována tato příjmení: Koblížek, Remsů, Smolík, Kramplička, Valášek.
V roce 1653 zde bylo evidováno 5 sedláků. Na základě úředního sčítání lidu v roce 1900 bydlelo v Mladoňovicích 86 obyvatel. V roce 1903 jsou v Mladoňovicích zaznamenáni: hostinský Jan Smetánka, kovář František Víšek a rolníci, kteří mají více než 50 korců: Remsa Josef, Remsa František, Meduna Josef čp. 3, Meduna Josef čp. 6 a Kolář Jan.
Kolem roku 1900 byl v Mladoňovicích zřízen hasičský sbor.
V případě požárů se na pomoc sjížděly i SDH z okolních obcí. Například roku 1904 pomáhali při požáru v Mladoňovicích hasiči z Hrbokova, jež tento zásah vyšel na 4,80 K.
Nejdříve byly Mladoňovice osadou politické obce Liboměřice, v roce 1890 příslušely k politické obci Licibořice. Od roku 1910 byly součástí politické obce Deblov. V roce 1960 skončila činnost samostatného místního Národního výboru v Deblově, a tak se Obecní úřad v Mladoňovicích stal správní obcí pro místní části: Čejkovice, Deblov, Lipina, Mýtka, Petříkovice, Pohled a Rtenín.

Více zde: http://www.obec-mladonovice.cz/o-obci/historie/mladonovice/

Poloha

přidat fotografie