Založení našich osad můžeme předpokládat na závěr prvního tisíciletí do doby, kdy na našem území byl bojem zlikvidován rod Slavníkovců a celý kraj byl ovládnut Přemyslovci a připojen k Českému knížectví. Další vývoj se historicky váže k epoše rozmachu církevních statků, jmenovitě vilémovského kláštera, který byl také vlastníkem Bojanovského újezdu, kam naše osady příslušely. Existenci našich osad písemně stvrzuje listina z roku 1329, která je založena v zemských deskách v Praze. Touto listinou opat Jaroslav a převor Všeslav z konventu vilémovského postoupili újezd bojanovský Jindřichovi z Lichtenburga a právě v této listině jsou ponejprv uvedeny ves Lhoticze (Lhotičky, resp. Lhotice) a ves Hradisstie (Hradiště).
V těchto dobách i v následujících staletích byl tento lesnatý a skoro pustý kraj chudý a málo obývaný. Jeden z prvních údajů udává počet duší ve Lhoticích 77 a v Hradišti 64. K určitému rozvoji a zalidnění dochází po vydání a uplatnění tolerančního patentu a následně patentu rušícímu robotu a omezení pohybu, a tak na přelomu 18. a 19. století České Lhotice zaznamenávají 239 osob a Hradiště 142. Musíme mít na zřeteli, že v té době byly k Českým Lhoticím přidruženy samoty Kopáčov, Vedralka, Lupoměchy, Mezisvětí. K přidružení Hradiště dochází až v závěru 19. století. V této podobě pak přechází obec České Lhotice do dvacátého století. V roce 1900 je v osadě České Lhotice s Vedralkou 209 obyvatel, v Hradišti pak 142.
Ohlížíme-li se historií našeho kraje, nemůžeme si nepřipomenout, že tento chudý a drsný kraj vždy rodil muže a ženy charakterově pevné a čestné, kteří se vztyčenou hlavou snášeli bídu a ústrky. Již od husitských dob se jejich víra pod obojí neslučovala s katolickým dogmatismem, za což byli těžce stíháni. Přesto ve svém helvétském vyznání vytrvali až do doby vyhlášení tolerančního patentu. Ale již řadu let před tím vznikl v našem kraji toleranční sbor s tajnými kazateli, kteří udržovali evangelické povědomí v okolních vesničkách a samotách. Dokonce byla v Hradišti zbudována a v roce 1787 vysvěcena první dřevěná evangelická modlitebna. Na kázání docházeli členové evangelického sboru pěšky zvláštní, tajnou, tak zvanou „Tolerační stezkou“ vedoucí z Mezisvětí okrajem lesů do Hradiště. V letech 1842 – 1847 byla postavena zděná modlitebna, která je ve své podobě zachována doposud. Stejně tak i fara, jejíž stavba byla dokončena v roce 1835. Církevní škola v Hradišti byla stavěna v letech 1861 – 1862. Do konce roku 1860 byl založen u modlitebny hřbitov. Ale to jsme již v době skutečné náboženské svobody.
< zpět | strana 2 |