Sovětice (obec) [5104]

Ještě před světovou válkou nacházely se v Sověticích na poli Josefa Haka č.10 „u Lískovek“ při hlubším orání starodávné střepy. Ty r. 1917 uznány muzeem hradeckým za střepy z popelnic z doby Hradištní, pocházející ze 6. až 9. století po Kristu. Střepy ty dokazují, že ve zmíněné době byla v Sověticích obydlí lidská, že již v dávné době té předhistorické byly Sovětice obydleny.
Ve Skalce se skupina 10 mohyl, které mají v průměru 5 a 14m a jsou asi 0,5 až 1m vysoké. Nasypány jsou ze žluté hlíny. Historické muzeum v Hradci Králové dalo z nich 2.října 1923 dvě prokopati. Byl v nich popel s uhlím smíšený. Též tyto mohyly dokazují, že v místech těch stávala obydlí lidská.
V r. 1926 nalezen v cihelně v Sadové kus kamenného mlýnku s otvorem z doby hradištní. I zde musela stávati v době předhistorické obydlí lidská. Stávaly tedy v místech nynější katastrální obce Sovětice – Sadová v době předhistorické 3 osady.
Opuštěná místa, kde stávaly hrady, nazývají se hradištní nálezy na těch místech a též jim podobné i mimo hradiště pocházejí z poslední doby předhistorické ze 6. až 9. století, pročež doba ta sluje doba hradištní, ale někdy i dobou knížecí, kteří tehdá v Čechách vládli. Dobou hradištní končí v Čechách doba předhistorická a počíná křesťanstvím doba historická. O době předhistorické soudí se dle památek zachovaných v zemi, jelikož se nezachovalo nic psaného, leda jen od cizích cestovatelů. Lidé z doby té byli již původu slovanského. Přišli sem z Lužice a ze Slezska, a to již na 500 let před Kr.
Lidé doby té sídlili v jamách, krytých větvemi. Hotovili nádoby na hrnčířském kruhu. Nádoby měly tvar hrncovitý a zdobeny byly hlavně vlnovkami, bývají dobře vypálené a hlína v nich je neobyčejně smíšená se slídou. Mrtví se spalovali. Spálené kosti a popel, někdy i nádoba celá neb část, nebo bronzové náušnice s koncem esovitě zahnutým nebo železná šipka byly buď položeny do hrobu neb dány navrch hrobu a nad ně nasypaná nevysoká mohyla z hlíny. V sídelních jamách nalézají se střepy nádob, zdobené vlnovkami, rovnoběžnými čarami, řadami tečkovanými nebo řadami šikmých čárek, pak esovité náušnice z bronzu i mědi, bronzové jehlice, železné nože, nůžky, ostruhy, srpy, sekery, šídla, přezky, hliněné předměty aj. Teprve zavedením křesťanství nastalo u českých Slovanů pochovávání, zprvu jen na prkně, pak do rakví, vyhloubených ze kmenů stromů.

O vzniku Sovětic

Ves Sovětice se dle starých listin nazývala původně Sobětice. Délkou času se „b“ v tom slově otřelo ve „v“. Již přípona názvu – ice ukazuje na veliké stáří, tu příponu mají nejstarší osady české. Jméno její odvozuje se od zakladatele Soběty, kterýž tu založil statek a při něm tvrz, a pročež se psával Soběta ze Sobětic. Můj otec, majitel č.25, často vypravoval, že se říkalo, že tvrz stávala v těch místech, kde je nyní č.27 v našem čísle 25, že byla vinopalna a v č.26 nejspíše jeho hospodářské stavení. Nasvědčovalo by tomu, že dle starých pozemkových knih náleželo č.27 vrchnímu sádovského panství Karlu Šolcovi, a teprve po jeho smrti r. 1774 prodáno bylo s povolením vrchnosti beze vší roboty na věčné časy. A dále, že smlouvu po prodeji č.26 podepsal sám majitel panství Šáfkoč – č.27, 26, 25, 28 a hospoda č.4 tvořila as podstatnou část statku Sobětova a uzavírala horní náves. Vzrůstem rodiny Sobětovy a přidělením půdy členům rodiny vznikly asi další statky a později i chalupy na dolní návsi. Ta bezpochyby měla původně tvar obdélníka, na jehož jedné čtvrti umístěno bylo teprv později č. 20 a 21. Otec říkával, že v Sověticích bývalo za dávna osm statků a ten osmý statek pak byl rozprodán na chalupy.
To jsou ovšem jen dohady dosti odůvodněné a písemných dokladů na to – až na těch osm statků – nikdy jsem nenašel. Ani Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze české“ ani Palackého dějiny, ani Naučné slovníky ani o Sobětovi ani o tvrzi v Sověticích se nezmiňují. Uvádějí rod Sobětů ze Sobětic a ves Sobětice, ale u Klatov.

Písemné zmínky o Sověticích

První písemná zmínka o Sověticích pochází z r. 1409. Téhož času náležely Sovětice k Třebověticům. V Třebověticích stávaly na počátku 15. století dvě tvrze. Za císaře Karla IV. Seděl zde Vyntíř, vladyka, po němž zůstali (r.1392) synové Hereš a Jan. V ty časy připomíná se Křibek Doubek z Třebovětic ( r.1390 – 1409) drže také nějaké statky v Hořicích a v Hořiněvsi. R. 1409 (nejspíš při závěti) nadal faru Cerekvickou platem v Sověticích, a odtud také úročil do kláštera minoritův (sv. Jakuba menšího) v Hradci nad Labem. Platy ty rozmnožily r. 1412 vdova po Křibkovi Zdénka a Kateřina z Křince (snad dcera její).
Platil tedy Křibek Doubek, majitel tvrze v Třebověticích z nějakého statku v Sověticích nejen na faru Cerekvickou, ale i na minoritský klášter sv.Anny v Hradci. Klášter ten stával v klínu mezi Labem a státní silnicí, vedoucí do Sadové. Vdova po něm a dcera platily pak ještě více.

Ze záznamů p. Josefa Všetečky, sovětického rodáka.

Poloha

přidat fotografie