Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Chlumec nad Cidlinou (město) [5054]



Chlumec nad Cidlinou je starobylé pět a půl tisícové město východních Čech na soutoku řeky Cidliny s Bystřicí. Nejstarší zprávy o něm jsou dochovány z 12. stol. Krajina v jeho okolí je mírně zvlněná, ležící v průměrné nadmořské výšce 206 metrů, s četnými rybníky, listnatými a jehličnatými lesy. Nejbližší okolí města je obklopeno zahradami, proto je někdy Chlumec nad Cidlinou nazýván „Město v zahradách“. Původní osada vyrostla pod zalesněným návrším, na kterém stála dřevěná tvrz, chránící obchodní stezku vedoucí z Prahy do Kladska. Později byl postaven vodní hrad, ale během třicetileté války bylo město i hrad z velké části zničeny. Samotný hrad pak již nebyl po několika požárech obnovován a místo něho bylo nad městem vybudováno nové šlechtické sídlo – zámek Karlova Koruna. Roku 1611 daroval císař Matyáš chlumecké panství šlechtickému rodu Vchynských – později Kinských, kteří jsou v současné době opět majiteli zámku a okolního panství.

Tradice rybníkářství sahá až do 15. století a dnes je zde reálná možnost sportovního rybaření. Soustava rybníků obklopujících Chlumec nad Cidlinou s názvy Starochlumecký, Vítkovický a Olešnický nahradila dnes již neexistující vysušený Velkochlumecký rybník, na jehož hrázi bylo v 18. století potlačeno selské povstání. Mezi nejatraktivnější výhledy v blízkém okolí města zajisté patří pohled na Žehuňský rybník ze zámečku Obora, který je též v majetku rodu Kinských. Žehuňským rybníkem, který je svou rozlohou osmým největším v Čechách, protéká řeka Cidlina. Vlastní Obora nad rybníkem je vyhlášená chovem muflonů a daňků.

 Překrásnou pěší túru lze naplánovat též do chlumeckých luhů podél řeky Cidliny. Zde se nachází velká bažantnice a nedaleko od ní místo, kde stával bájný strom Morana. Morana je dnes pouze zbytek tisíciletého jilmu. Obrovští velikáni – mnohasetleté duby zde nejsou žádnou vzácností.

Město Chlumec nad Cidlinou může nabídnout dostatečné množství historických kulturních památek, jako je např. bývalý klášter Loreta, chrám sv. Voršily, kostelík Nejsvětější Trojice, Mariánský sloup a některé historické stavby. 

První písemná zmínka o Chlumci pochází z roku 1235, kdy se v několika listinách objevuje jméno Zdeňka z Chlumce. Byl to příslušník pozdějšího rodu Šternberků, kteří drželi Chlumec do roku 1397, kdy jej koupil Ota z Bergova. V prvních dvou staletích byl Chlumec malým poddanským městečkem s kostelem Nejsvětější Trojice a nedaleko na vršku stojící šternberskou tvrzí, o němž se zachovalo minimum písemných pramenů. Jedním z mála paprsků světla, pronikajících hustou clonou chlumec-kého středověku, je zpráva z roku 1425 o dobytí města husity.

Vpohusitském období žili v Chlumci četní nekatolíci včetně silné obce Jednoty bratrské. Významné změny se udály v době vlády rodu Pernštejnů v letech 1517-1547. Byl opevněn vodní hrad, založený v polovině 15. století, došlo k výstavbě renesančního kostela sv. Voršily, a také povýšení městečka na město, které získalo svůj znak. Roku 1547 se Chlumec na více než půl století stal komorním městem, tj. majetkem českého krále. Ve 2. polovině 16. století je doložena existence školy, významného literátského bratrstva a několika cechů. 

Za třicetileté války byl Chlumec několikrát dobyt a vypleněn; nejhorší byl vpád Švédů roku 1634, kdy shořelo 13 městských privilegií. Ve druhé polovině 17. stol se hospodářský život města, v němž bylo roku 1654 ze 122 domů 56 pustých, znovu zalidňovalo - počátkem 18. století v něm žilo tisíc obyvatel. V této době nastal největší rozkvět cechovních řemesel. Městskou samosprávu řídil magistrát, jehož členové měli také soudní pravomoc. Velké hospodářské ztráty přinesly městu války o Slezsko, kdy město dvakrát obsadili Prusové. Roku 1775 bránili obyvatelé spolu s vojskem město proti útočícím selským houfům.

Po napoleonských válkách zůstával Chlumec centrem panství Kinských. Pravomoc vrchnosti nad měšťany postupně slábla ve prospěch státu, i když činnost velkostatku nadále podstatně ovlivňovala život obyvatel. Starý hrad od požáru v roce 1745 sice chátral, ale stále v něm byl vinný sklep, bednářství, zelinářská zahrada, fíkovna a rozsáhlé stáje. Mimoto vlastnila vrchnost ve městě vinopalnu (nedávno zbořenou), koželužnu, zahradnictví, flusárnu na výrobu drasla, špitál, sádky, mlýn a pilu. Vrchnostenští úředníci, patřící k městské honoraci, obývali tzv. majorát. Celkový počet obyvatel v roce 1833 činil 2864 osob, žijících v 319 domech.

Rok 1848 měl v Chlumci poklidný průběh; nejmarkantnějším projevem revoluce byl vznik Národní gardy, což byl fakticky rozšířený ostrostřelecký sbor. Roku 1850 se stal Chlumec soudním okresem v rámci politického okresu Nový Bydžov. Ve druhé polovině 19. století zažilo město rychlý hospodářský a populační růst, jakož i rozmach kulturních aktivit. Vznikaly nové dílny, továrny, hotel Liverpool a komunikace – od roku 1870 se jezdilo vlakem do Ostroměře, o dva roky později do Hradce Králové a od roku 1901 do Městce Králové. Rodiště dramatika Klicpery se mohlo pochlubit ochotnickým divadlem, mužským i ženským pěveckým sborem a dalšími spolky, mezi nimiž nechyběl od roku 1883 Sokol.

Velkými změnami prošel Chlumec v éře starosty Zikmunda Kozelky před první světovou válkou. Kromě impozantní novorenesanční budovy školy byla vybudována velkoryse pojatá ulice spojující centrum města s nádražím. Právě podél ní pak za první republiky vyrostlo několik veřejných budov, jež dnes neodmyslitelně patří k modernímu Chlumci nad Cidlinou.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Chlumec nad Cidlinou (město) Hradec Králové



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)