Přibyslav (město) [4933]

První písemnou zmínku o Přibyslavi nalezneme v listině Jana Smila z Lichtenburka, která pochází z roku 1257. Tehdy mělo město sloužit jako strážní místo zajišťující bezpečnost na spojovací cestě mezi stezkami Libickou a Haberskou. Když zde bylo později nalezeno stříbro a železo, nastal nejen prudký rozmach osídlování celého kraje, ale došlo i k rozvoji řemesel a obchodu. Králem Václavem I. byla městu udělena soudní pravomoc 1. stupně (horní právo) a další městská privilegia, která si město zachovalo i v pozdějších dobách. V období husitských válek (1420 – 1434) a i v letech následujících byla těžba stříbra utlumena a později na dlouhé desítky let zcela přerušena. Pozdější pokusy o její obnovení nevedly již nikdy k očekávaným výsledkům a proto se obyvatelé a následně i v 19. století průmysl, postupně vraceli k původnímu zaměření, tj. k zemědělství a k oborům s ním souvisejícím. Podomácky se tkalo plátno, necovalo, vyráběly se zemědělské nástroje. Zdejší oblast vyhlášena ve šlechtění a pěstování brambor i jejich zpracování. Vznikaly škrobárny nebo podniky na zpracování mléka a výrobu mléčných výrobků.

Přibyslav byla ve své historii několikráte postižena nejen válkami (např. 11. října 1424 zemřel u obce Schönfeld - dnes Žižkovo Pole - Jan Žižka z Trocnova), ale také častými požáry, kdy byl zničen nejeden historicky cenný objekt. V době obléhání města husity to byl středověký hrad i gotický kostel. V roce 1767 vyhořelo téměř celé město včetně věže, fary, školy, špitálu a střechy kostela. Nedotčeno tehdy zůstalo jen několik málo domů na náměstí.

Na přelomu 19. a 20. století začal vzkvétat ve městě kulturní a společenský život. Byla založena celé řada spolků, zájmových sdružení nebo družstev. Některé z nich pracují až do dnes a obohacují tak i nadále kulturní a společenský život našeho města.

V současnosti město Přibyslav mění k nepoznání. Opravují se domy, byla vybudována nová radnice, bazén, sportovní hala nebo víceúčelové sportoviště. Město též žije bohatým sportovním, kulturním a společenským životem. V podzimních měsících můžete navštívit Přibyslavské slavnosti, v rámci kterých probíhá Mlékárenský den, nebo podzimní Výstavu ovoce zeleniny, brambor a medu. Na své si jistě přijdou i milovníci hudby. Přibyslavské nocturno je svým zaměřením jistě potěší. V podzimních měsících si ve městě dávají dostaveníčko amatérští divadelníci na přehlídce Divadelní Přibyslav. I Filmový klub, který obohatil kulturní nabídku města, si získal své příznivce. Večery jsou koncipovány jako neformální setkání diváků se zajímavým filmem a umělci různého zaměření, převážně hudebníky.

Při vyslovení jména Přibyslav se možná některým vybaví známý Pribináček nebo Hermelín, který již po mnoho let vyrábí závod Pribina Hesov. I výrobky firmy ACO nejsou u nás v republice i ve světě neznámým pojmem.

Město Přibyslav se nachází v nadmořské výšce 520 m, - 49º35´ severní šířky a 15º46´ západní délky, na rozhraní Havlíčkobrodské pahorkatiny a Žďárských vrchů. Podnebí je drsné, typické pro Vysočinu. Častá, dá se říci stálé, větry s dostatkem vodních srážek. Průměrná roční teplota 6,6ºC. Extrémní teploty + 35ºC v létě, -35ºC v zimě – nic zvláštního pro tuto oblast. Převládají jehličnaté lesy (převážně smrk). Z listnatých stromů je hojně zastoupena bříza, lípa, kaštan.

strana 1