Benešov nad Ploučnicí (město) [4745]

Na druhou stranu se v tom samém roce schází na Ostrém (Scharfenstein) představitelé mlád.org. Děčínska, aby se dohodli na založení Komsomolu a ten je také o rok později skutečně založen. V rukou Thunů zůstal po založení ČSR velkostatek o rozloze cca 1300 ha a několik budov Horního zámku. Pozemkovou reformou byla zemědělská půda velkostatku zredukována na 551 ha a hlavní budova Horního zámku se v roce 1925 stává majetkem města. Je do ní přestěhováno městské muzeum. Místnosti využívají spolkové organizace a dvůr slouží jako skladiště. Po kulturní stránce té doby je nutno vyzdvihnout nakladatelství Heimat Verlag Bensen, založené v roce 1923 Rudolfem Rauchem a Bernhardem Hackelem. Nakladatelství vydávalo benešovské kalendáře (Benser Bezirk Kalender) a měsíčník „Aus Heimatlichen Bergen“. Tempo tehdejšího života zrychluje a doba si vynucuje rozšíření přepravních možností. Proto od 1.6.1925 byla zavedena přes Benešov dvojice rychlíků Liberec – Cheb (Reichenberg – Eger). Přesně na den o rok později se strhla velká průtrž mračen, řeka Ploučnice (Polzen), jakož i její přítoky, jinak nepatrné potůčky se rozvodnily, že ulice předměstí byly úplně pod vodou. V Malé Veleni se protrhla hráz rybníka a voda, bahno a kameny se nahrnuly na trať na zastávce Malá Veleň. 100 dělníků odstraňovalo tuto kalamitu až do 6.6. do 20ti hodin. Doprava přes Benešov byla zastavena na 14 dní. V tom samém roce rozšiřuje výrobu fy. Coriac a tak staví nový sklad u nádraží a fy. E.Wagner staví skladiště obilí. Jako raritu lze uvést, že 27.6.1927 ve 20.15 hod. přistálo na Ostrém letadlo francouzsko-rumunské společnosti se dvěma piloty a třemi pasažéry. Zabloudili v mlze a tak přistáli na obilném poli mezi stromy. Letadlo zdemolovali tak, že je museli poslat po dráze do Kbel. Piloti i pasažéři přespali u Jelena (Gasthof Zum Hirsch) a druhý den odcestovali vlakem. Ve městě v té době čile působí spolky. Blíží se však krize, už 1.7.1932 je zastavena přádelna bratří Grohmannů a další závody mají odbytové potíže.

Zachovalo se i několik zpráv o čes. veřejném životě. 31.5. a 1.6.1936 pořádá zdejší pobočka TJ Sokol v Děčíně veřejné cvičení na hřišti něm. sport. klubu u nádraží. Při této příležitosti byla na prapor „Hran. prapor č.1“ z Děčína připjata stuha věnovaná Sokolem. Cvičení se zúčastnila i jednota Sokol z Podolí u Prahy. V květnu se započalo se stavbou školní budovy pro dvě třídy české obecné školy (jesle u koupaliště). Končí krize a průmysl se začíná opět rozbíhat. Začala pracovat továrna bratří Grohmannů (byť jen omezeně, Illa Werke po zavedení nového výrobku začíná vykazovat čilejší obchody. I další průmyslové podniky se stávají silnějšími.

Na Evropou se však začínají zatahovat černé válečné mraky. V roce 1938 žije v Benešově asi 5000 Němců a 16 Čechů, převážně státních zaměstnanců. 29.května se konají obecní volby. SdP získala z 2878 hlasů plných 86%, Německá sociální demokracie 374 hlasů a 4 mandáty, KSČ 71 hlasů (žádný mandát), Československá sociální demokracie 71 hlasů (1 mandát), Československá strana národně socialistická 99 hlasů (1 mandát). 29.září rozhodují v Mnichově čtyři mocnosti o odtržení pohraničí. 2. října začíná ústup Čsl. Armády 2 km před armádou říšskou, která ve 13.00 hodin překročila hranice u Rumburka. Zanedlouho je i benešovské náměstí zaplněno motorizovanou jednotkou ze Štětína. Celý Benešov ještě obsazen není. Jeho jižní část – Sokolský vrch a Valkeřická ulice jsou v české správě až do 10.října, kdy pokračuje další etapa obsazování. Tamní obyvatelé musejí mít k návštěvě města propustky.

Za války byli v Benešově nasazeni na práci i cizinci. V Benešově byli Češi z vnitrozemí. Bydleli v továrních domech za nádražím. Kromě Čechů zde pracovali i zajatci z Kypru, Austrálie, Egypta a USA. V nynějších objektech ČSAD bydleli Angličané a Američané. U Grohmannů bydleli a pracovali také Italové. V tkalcovně byly zaměstnány i Polky, které bydlely v dřevěných barácích na hřišti. Byli tu i ruští zajatci, kteří v roce 1943 překládali kolejiště Benešovského nádraží. Na konci války se v zimním období v Benešově vyklizují školy pro uprchlíky z východu. Přestává se učit pro nedostatek místností a otopu. 6.února se zde objevuje velké množství uprchlíků (národní hosté). Byli tři dny na cestě, která vedla přes Krkonoše, Liberec, Mimoň a Českou Lípu sem. Ubytovali se nejen na školách, ale i v soukromí.

14.února 1945 bylo zastaveno vyučování. Ještě nějaký čas se učilo v nouzových třídách Palackého (Der Befreiung), Nádražní (Banhofstr), v továrně u Grohmannů, u Mattausche a v hostinci U černého koně (Slovany). 22.dubna v neděli se do školy (Opletalova) nastěhoval polní lazaret, ten se 8.5.1945 odstěhoval dál. Poslední zápis v německé kronice je „Ať vás vede čas k opravdovému míru“.

Sovětští vojáci prošli Benešov v několika kolonách, pak přišli oddíly Poláků. Později byli vystřídáni útvarem Československé armády za vedení nadporučíka Prágra a Proška. Bylo to 29. května 1945 a první počet byl asi 60 mužů. Ubytovali se ve škole v Zámecké ulici (Schlossgasse), odkud po čase přešli do školy (Opletalova). Po roce vojáci Benešov opustili. Transferem Němců se skončila bezmála sedmisetletá německá historie Benešova. První transfer byl proveden 20.června 1945 a týkal se v Benešově asi 2000 osob. Obyvatelé města se to dozvěděli 19.června 1945 kolem 20.00 hodin z vyhlášky na radnici. Ta byla podepsána pplk. Vovesem. Z ní si mohli přečíst, že druhý den ráno musí opustit své domovy. Na cestu si mohou vzít 100 říšských marek, druhé náhradní oblečení, náhradní boty, povlečení a jídlo na deset dní. Zbytek peněz, hodinky, šperky, zlato, stříbrné peníze, spořitelní knížky a klíč k domu musí dát do sáčku se jménem a předat komisi.

20 června ráno v 5.00 hodin obdrželi písemný příkaz k opuštění vlasti. V 6.00 hodin se všichni shromáždili u kostela. U posledního domu na silnici směrem k Ovesné kde seděla komise, které předsedal ruský komisař. Zde se odevzdávali cennosti a klíče od domů. Tam také odebírali náušnice a prstýnky. Kdo byl prověřen a odškrtnut ze seznamu, čekal pak dál na loukách za Benešovem, kde byla spousta vojáků, kteří jednak chránili komisi a poté působili jako doprovod. Po 13. hodině byla kontrola u konce a Němci se v několika kolonách dali na pochod do Německa. Tato první akce se ještě netýkala lékařů, lékárníků, antifašistů, dělníků a dalších pracovníků, kteří byli potřební pro udržování chodu hospodářství a města. Noví osídlenci se do Benešova dostavili hned v květnu. 28.5.1945 přijel první československý služební vlak s příštími zaměstnanci nádraží. Byli mezi nimi budoucí občané Benešova, Jiroutek, Filip, Starý, Klestil, Bejlovec, Práček, Ráliš a Dvořák. Téhož dne přišla také posádka SNB v počtu 23 členů a usadila se v Děčínské ulici (Tetschenergasse) č.p.27. Zásobování prvních obyvatel bylo obtížné, působil tu lístkový systém. Národní výbor proto zabavil 400 kg másla v sudech, veliké množství masových konzerv a místní tabákový sklad vydal 150 tisíc cigaret.

Všechno se rozdělovalo mezi lidi přidělené služebně. Obědy poskytovala závodní kuchyně u nádraží. Noví osídlenci přišli z Mladoboleslavska, Náchodska, a Českomoravské vysočiny., z okolí Vlašimi a Hlinska, Prahy, Slovenska. Ze zahraničí přišli reemigranti z Polska, Rakouska, Německa a později i z Rumunska a Maďarska.

Jezdili jsem i zlatokopové, kteří se sem přijeli obohatit a zase mizeli ve vnitrozemí. První národní výbor se ustanovil hned 9.května. Předsedou byl M.Čtvrtníček, tajemnicí M.Preislerová a členy: Krnáč, Zrna, Kučera, Tvardzik, Polívka, Štěpánek, Mikulecký a Štípek. 13.srpna NV ukončil činnost a byla jmenována správní komise. Předseda s.Lucek (KSČ), členové: J.Doubrava (národně soc.strana), J.Dvořák, V.Kašpar, K.Kalivoda (soc.dem.str) aj.Polívka. Lidovci zastoupení neměli, protože jejich strana byla založena až v říjnu. Kromě politických organizací registrujeme ještě v Benešově ROH, SČM, Sokol, SK Slovan, hasiči, ČSČK, divadelní soubor J.K.Tyl, SČSP, Svaz osvobozených vězňů, myslivci, rybáři, a chovatelé.

A jak vypadal průmysl? Čtyři továrny fy. Mattausch jsou v národní správě, kromě továrny na Bedřichově (Friedrichstal). Dále tu jsou : městská elektrárna, dvě pily, pletárna Fritsche (č.p. 307), dva závody fy Koriac na výrobu dehtové lepenky, linolea, asfaltových chodníků a xyolitových podlah, továrna AEG na výrobu elektrospotřebičů, Illa – továrna na výrobu polévkového koření, tiskárna, chemická výroba čistících prášků, dvě zámečnické a instalatérské dílny, autosprávkárna a četné obchody. Až na některé živnosti, velkosklady a většinu hostinců (bylo jich tu na 30), byly obchody a živnosti obsazeny. Práce v továrnách byla obnovena až v rozmezí od 19.-23. května.

A v oblasti kultury? 14. června převzal všechny školy v Benešově řídící učitel Čepela. Slavnostní otevření českých škol se konalo 11.července v kině. Měšťanská škola se zřídila v č.p. 247. Od září tu byli zapsáni 132 žáci, z nichž třetina byli německé národnosti. Filmem „Počestné paní Pardubické“ zahájilo 16.7.1945 činnost kino. Vedoucím kina byl pan L.Novotný a promítačem pan J.Špička.

Veřejná knihovna zahájila činnost v září. Knihy byly zakoupeny a asi 200 ks přivezl p.P.Peroutka z Chemnitz z knihovny českých menšin. Proběhlo i několik manifestací a oslav. První příležitost byla 6.července k 350.výročí upálení mistra Jana Husa. Pro nedostatečné osídlení šlo v průvodu asi 30 českých občanů, za to byla značná část vojska čsl. Na Ostrém vzplála hranice a vojáci vystřelovali světlice. V září se v kině konal koncert pěveckého sdružení hlahol z Nymburka. 14.října se objevuje na zdejší scéně divadelní hra Teplické činohry „Na dně“.

20. a a21. října byla slavnostně otevřena Sokolovna. Zúčastnil se Sokol z Prahy Podolí a družstva Nářaďových přeborníků československé obce Sokolské. 25.října se konala manifestace na náměstí ke znárodnění průmyslu. 27.října se konala v kině akademie k založení ŠR. 6.listopadu oslavili benešovští VŘSR a koncem roku uvedl divadelní soubor J.K.Tyl hru „Zelené království“.

Po zdravotnické stránce tu byli 3 lékaři a 3 dentisté (všechno Němci). Lékárnu brzy převzal do správy p.Dohnálek. V srpnu se přistěhoval první zubní dentista p.Rampas a koncem roku první český lékař MUDr.Maršíček. Koncem roku 1945 žilo ve městě 2 196 obyvatel české národnosti, 2039 německé a 37 jiných cizinců. Celkem měl tedy Benešov 4 272 občanů.

přidat fotografie