Kostel sv. Jana Křtitele - Nová Lhota (kostel) [46998]

Kostel svatého Jana Křtitele v Nové Lhotě Filiální kostel sv. Jana Křtitele náleţí k Třebonínské farnosti. Zcela určitě byl vystavěn roku 1579 Janem M. Salavou z Lípy. Všeobecně se říká, ţe v lesích okolo Nové Lhoty ţil na náklady pana Salavi mnich – poustevník a slouţil zde bohosluţby. Časem dubina zanikla a chatrč se rozpadla, na jejím místě dal roku 1579 Jan M. Salava vybudovat kostelík zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Roku 1708 byl kostel dosud pod tehdejší sedleckou vrchností přidán k Třebonínské farnosti. V kostele se slouţili mši svaté kaţdou šestou neděli, na svátek Boţího Těla byla slouţena mše, mše slovní s procesím v pondělí po úmrtí některého člena farnosti slouţila se za něj zádušní mše. Člen farnosti býval pochován na zdejším hřbitově, zřízeném okolo kostela, na svátky mimořádné musel farář docházet pěšky a mše slouţil zadarmo. V té době neměl kostel ţádný majetek a slouţil pouze k Bohosluţbám. Roku 1819 6. Září přešlo panství i s kostelem pod Schwarzenbergskou vrchnost. S novým majitelem dostal kostel i majetek, který v roce 1842 vynášel tři sta třicet zlatých 12. července 1880 zuřila na Čáslavsku prudká bouře, nejvíc byl postiţen Třebonín, Chedrbí, Lomec, Lomeček z částí Paběnice, Hraběšín, Souňov a část Nové Lhoty. Bouře rozbila 21 skleněných tabulek u sv. Jana Křtitele. Kostelík léta chátral a hrozil sesutím, v roce 1886 ho chtěla místní vrchnost ponechat svému osudu, avšak místním osadníkům se kostela zţelelo a rozhodli se uspořádat sbírku na jeho opravu. Tato sbírka vynesla 151 zlatých a 11 krejcarů. Lhotečtí obyvatelé darovali 60 zlatých. Pozlacení oltáře a kazatelny bylo zadáno zlatnickému mistru Antonínu Budkovi z Hory Kutné za 135 zlatých. nová cínová lampa věčná, stála 15 zlatých. Veleslavný patronátný úřad dal kostel zvenčí i uvnitř obílit. Daroval lavice hlavní oltář, nové dveře ke hřbitovu. To vše za 200 zlatých. Celá oprava stála asi 600 zlatých. 28. června 1891 byl kostelík panem Vikářem a děkanem ze Záboře Václavem Vaňkem slavnostně vysvěcen. V roce 1922 zaslala církev Československá ţádost o věnování kostela sv. Jana Křtitele pro její účely. Církev římskokatolická odmítla se zdůvodněním: ve filiálním kostele sv. Jana Křtitele konají se bohosluţby za výroční pouť na slavnost posvěcení chrámu, posvícenské requiem slouţí se deset fund. Mší jak patrnost fundační knihy, odbývají se pohřby s requiem, vdavky se mší a křty, coţ dosvědčuje farní matrika. Mimo to mnohokráte do roka slouţí se mše, které tam příslušníci římskokatolické z Nové Lhoty a Souňova si přejí. 4. června 1929 kolem páté hodiny odpoledne se strhla vichřice, vyvracela stromy a ze střech strhávala krytinu. Z kostela strhla věţičku a odhodila aţ za hřbitovní zeď. Na den nanebevstoupení Páně roku 1936 a jeho jasnost Pan patron Schwarzenberg zdejší kostel navštívil a ohlásil nejbliţší opravy. V srpnu 1936 nařídil zevní otlučení omítky, novou omítku, nový nátěr kostela zevně, nové bílení uvnitř, opravy stropů, pořízení nové věţičky, nového šindelového krytu a opravy krovu. Vše na svoje náklady. Ze vzpomínek pamětníků (František Mrkvička, Alois Polák) uvádím, ţe kníţe K. Schwarzenberg zajišťoval pro pracovníky svačinu a pivo. V 60. letech 20. století, byl v kostele nově omítnut strop z vnějšku byl kostel otlučen do kamene a znovu omítnut cementovou maltou. Šambrány okolo oken a dveří byli namontovány podle původního vzhledu. Tato akce byla dělána na popud Třebonínského faráře profesora Meisnara. V posledních 30. letech byl kostel několikrát vykraden tak, ţe se z jeho inventáře, kromě lavic a torza oltáře nezachovalo zhola nic. V roce 2010 se kostel nacházel v havarijním stavu, vlastník stavby římskokatolická farnost Třebonín a zástupci obce Kluky se dohodli na spolupráci při opravě památky. V roce 2012 byla dokončena rekonstrukce krovu a střešní krytiny lodi. Také bylo provedeno odvodnění. Díky těmto zásahům mohl být kostel zpřístupněn a opět slouţí ke svému účelu. Kromě bohosluţeb zde budou konány výstavy s regionální tématikou a příleţitostné koncerty. V následujících letech bude také opravena střecha nad kněţištem. V kostele se dvakrát ročně koná mše svatá. Mše se zúčastňuje 80 aţ 100 lidí. Na úspěšném uţívání kostela v Nové Lhotě mají zásluhu téţ pracovníci obecního úřadu, profesorka Monika Peková, která pro interiér vytvořila dvě sochy a pan L. Krtil, který zhotovil do čela oltáře dřevěný kříž

Poloha

přidat fotografie