Zahájí (obec) [4693]

Kolem roku 1300 byl na terénní vyvýšenině poblíž Mydlovar postaven kostelík Panny Marie, který byl první stavbou budoucí vsi.

Asi na přelomu 13. a 14.století vznikla kolem tohoto kostela osada, kterou tvořilo asi deset hospodářů, kteří se tu usadili se svými rodinami. Některé rodiny hovořili česky, některé německy - i zde se projevovalala národnostní smíšenost, která ale tehdy nepřinášela žádné spory obou národů. Zakládání osady a první vyměřování pozemků řídil pravděpodobně muž jménem Vavřinec - zřejmě podle jeho jména se tehdejší nová osada jmenovala Vavřinčice (Wawrzinczicz). První písemné zprávy o této osadě se objevují teprve v roce 1352 - Registra papežského desátku.

Ještě v osmdesátých letech 14.století se běžně užívalo označení Vavřinčice - poslední zmínka o tomto názvu se objevila v roce 1384.

Roku 1399 se poprvé hovoří o této osadě jako o ZAHAGIE. Snad ke svému jménu Zahájí přišlo podle pověsti, která hovoří o kněžně, která sem, v dobách, kdy na Hluboké ještě nestál kostel, pravidelně dojížděla na bohoslužby a pokaždé projížděla rozsáhlým lesem - HÁJEM. Proto přikázala, aby se místu říkalo ZAHÁJÍ.

Dnem 16. červencem 1652 je datována nejstarší zpráva o zdejší škole, která stávala již tehdy na témže místě jako dnes.

V době válek o rakouské dědictví došlo v roce 1741 k obsazení hradu Hluboká francouzským vojskem, proti kterému byl nasazen rakouský sbor knížete Jiřího Kristiána Lobkovice.

25. května 1742 se ves ocitla v centru bitvy mezi osmnáctitisícovými oddíly francouzských vojáků a devítitisícovým sborem Rakušanů vedených knížetem Jiřím Kristiánem Lobkovicem. Výsledek této události byl krutý - na polích kolem Zahájí během jediného dne vyprchaly životy stovky rakouských a více než dvouset francouzských vojáků. Jejich těla byla pravděpodobně zakopána na místě dnešní křižovatky silnic ke Hluboké a ke Zlivi, na okraji lesa "Háje". Je zde postaven vysoký křížek. Na druhém konci obce byla postavena další boží muka na památku padlým francouzským vojákům - v roce 1932 je nechala postavit na své náklady francouzská vláda, která ani po 190 letech nezapomněla na své mrtvé vojáky pochované kdesi v dalekých Čechách. Také na obyvatele Zahájí však krutě dopadly následky bitvy - většina dřevěných usedlostí byla vypálena, uchráněn bojové vřavy nezůstaly dokonce ani kostel a fara. Dlouhých patnáct let trvalo, než se život ve vesnici vrátil do normálních kolejí.

Ještě jedno tragické období zasáhlo vesnici Zahájí - v roce 1772 postihl osadu velmi krutě hladomor, který si vyžádal 102 zahajských obyvatel.

Potom nastává pro Zahájí už jen období rozvoje - začíná se s průmyslovou těžbou lignitu, železné rudy a kvalitní cihlářské hlíny, byla zakládána celá řada spolků - Hospodářská beseda, Národní jednota Pošumavská, Spolek vojenských vysloužilců, pracuje zde celá živnostníků - jsou zde dva hostince, působí tu kovář, krejčí a dva drobní obchodníci se smíšeným zbožím.

Období po první světové válce, ve které přišlo o život třináct zahajských občanů, přineslo nejen samostatnost Československé republiky, ale také dlouho očekávané odtržení Zahájí od Mydlovar.

13.října 1922 odsouhlasilo obecní zastupitelstvo v Zahájí zavedení elektřiny do obce z nedaleké nově postavené elektrárny v Mydlovarech.

Ožíval opět společenský život - pořádaly se četné zábavy, bály a plesy, byly založeny další spolky - např. včelařů, divadelní ochotnický spolek, Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny v Zahájí, Sportovní klub, ale především 2.června 1924 byl založen Sbor dobrovolných hasičů.

Druhá světová válka naštěstí nedolehla na Zahájí tak tíživě, jako na některá jiná místa, přesto si nacistická okupace vyžádala 9 zahajských životů.

Kolektivizace zemědělství zasáhla i Zahájí - sedm zdejších hospodářů založilo místní jednotné zemědělské družstvo, které na podzim 1950 převzalo zkonfiskovaný statek čp.17 po Karlu Vithovi a v roce 1951 zde otevřelo kravín, družstevní vepřinec a na faře drůbežárnu.

1.května 1952 byla v budově místního národního výboru otevřena mateřská školka, v roce1957 se začal stavět nový kulturní dům. Slavnostní otevření se pak konalo 26.prosince 1958 večerním představením Smetanovy Prodané nevěsty. V budově místního národního výboru bylo otevřeno také kino, které fungovalo až do roku 1990, kdy bylo díky zastaralé technice a malému zájmu diváků uzavřeno. V roce 1962 bylo zřízeno fotbalové hřiště, 12.prosince 1963 začala v některých domáctnostech proudit voda z veřejného vodovodu. Roku 1964 byla dokončena stavba nové mateřské školky, v březnu 1965 proběhla úprava parku a návsi a v roce 1966 došlo k otevření samoobsluhy. V roce 1967 proběhlo severozápadně od Zahájí vojenské cvičení armád Varšavské smlouvy pod krycím názvem "Vltava". 21.srpna 1968 se objevila na silnicích hesla "Hanba", "Pravda vítěží" a podobně, před budovou NV občané Zahájí podepisovali petici odsuzující vstup cizích vojsk do naší republiky. Sovětské vojenské jednotky tehdy do Zahájí nepřijeli, jen asi dvě roty tábořily několik dní v lese pod "Boudou".

1. ledna 1991 došlo k odtržení Zahájí od Zlivi, pod jejíž správu obec do té doby patřila a z komunálních voleb, konaných 24. listopadu 1990 vzešlo devitičlenné zastupitelstvo v čele se starostou Jiřím Novákem.

Poloha

přidat fotografie