Vráto (obec) [4690]

První zmínky o vsi (německy) Brad či  Brod pocházejí z roku 1375. Všeobecně se soudí, že název vsi pochází od českých vrat ve smyslu vstupu do hlubokého lesa. Blíže k pravdě bude však výklad od slova vráť, vývrat ve smyslu vyvrácený les. Před 1. světovou válkou čítala ves 837 obyvatel, z toho 556 české a 281 německé národnosti. V letech 1850 až 1951 bylo Vráto samostatnou obcí. Poté mezi roky 1952 a 1975 byla přičleněna k městu České Budějovice, počínaje rokem 1976 pro změnu k Rudolfovu. Status obce získalo Vráto znovu ke dni 24. listopadu 1990. Název Vrata patrně označoval vstup silnice do rozsáhlého lesa směrem na Třeboň a německou výslovností vzniklo jméno Brod, doložené 1375. Vráto, založené při staré obchodní cestě, se stalo od svého počátku šosovní vsí města s 15 poddanými a 8 lány půdy. Tento počet se do poloviny 18.století nezvyšoval.  Roku 1654 i 1713 zde bylo 16 usedlostí.  Do 1843 se ves rozrostla na 21 domů s 224 obyvateli. Od 1850 bylo Vráto samosprávnou obcí. Od 18.století vznikala při Rudolfovské třídě místní část Nové Vráto. Roku 1900 bylo ve Vrátě napočítáno 62 domů a 688 obyvatel převážně německé národnosti, 1921 již 106 domů a 1029 obyvatel (728 čechů, 222 Němců), z toho na původní ves, shodnou s místní částí Staré Vráto , připadalo jen 44 domů a 265 obyvatel, mezi nimiž měli Němci převahu. 1952 se Vráto stalo součástí obce České Budějovice, 1963 došlo k jeho rozdělení na dvě osady, z nichž Vráto (Staré Vráto) se opět stalo obcí, Nové Vráto zůstalo jako nová osada Českých Budějovic. V období 1976-1990 bylo Vráto osadou obce Rudolfov, od 1990 opět obcí. Roku 1991 zde bylo 57 domů a 186 obyvatel. Vráto bylo založeno na křižovatce dálkové cesty  z Českých Budějovic a zaniklé cesty do Dubičného, což podmínilo vznik a orientaci návsi tvaru rovnostranného písmene L. ves měla zřejmě již od založení 15 selských usedlostí, které lze pravděpodobně ztotožnit se situací velkých usedlostí na mapě stabilního katastru z 1827. Mírný růst vesnice začal koncem 18.století, kdy se zástavba začala rozšiřovat směrem k Rudolfovu a za opačným koncem vsi vznikaly při silnici první izolované chalupnické usedlosti. Tento proces pokračoval i v 19. A 1.třetině 20.století. Vráto se ve 2.polovině 20.století plošně rozvíjelo jen ve své západní části. Náves si zachovala do určité míry tradiční vesnickou zástavbu. Nejucelenější je severní strana s prostými zděnými štítovými domy čp. 2,42,3,4,5,63. Východní pokračování severní strany návsi tvoří novostavby rodinných domků z 80. – 90. let. Střed návsi vyznačuje novorománská kaplička s přilehlým přízemním objektem obecního úřadu. Nad strmým jižním břehem potoka se zachovaly dvě větší usedlosti z 2.poloviny 19.století s prostými, klenutými branami (čp. 23,24).

Poloha

přidat fotografie