Klášter Rosa coeli - Dolní Kounice (klášter) [45091]

Klášter premonstrátek založ. r. 1181 Vilémem z Pulína, po zániku řádové komunity po r. 1522, klášter v zeměpanské správě, v 30. letech 16. st. přechází do držby šlechty - 1. vlastníkem Jiří Žabka z Limberka a další, r. 1698 se pokusili o obnovu kláštera strahovští premonstráti, byla vybudována barokní kaple při severním křídle kvadratury a další zástavba severně od kvadratury, obnova křížové chodby a kostela, po požáru nově vysvěceného kostela r. 1703 premonstráti na obnovu kláštera rezignovali, částečné opravy ve snaze zachránit památku - r. 1902 křížová chodba získala novou střechu, v letech 1926-33 zabezpečovací práce. Kvádříkové zdivo románské fáze výstavby kláštera se dochovalo v západním a severním křídle kvadratury a v kapitulní síni, současná podoba kláštera s konventním kostela je gotická - vystavěn patrně v období od 20. 14. st. po dobu kolem r. 1400, kolem r. 1700 přistavěny severní barokní budovy.

Orientovaný jednolodní kostel křížového půdorysu s polygonálním závěrem se stěnami zpevněnými opěráky s cihlovými pulty a s armovanými čely z kvádříkového zdiva. Mezi opěráky jsou prolomeny lomeně zaklenuté okenní otvory původně členěné pruty a kružbami, vertikální ostění špalet je ústupkové z kamenných kvádříků, lomené záklenky jsou cihlové. Hlavní vstup do kostela v západním štítovém průčelí lomeným portálem se šikmým ostěním bohatě členěným pruty hruškového profilu, nad dveřním otvorem atypického sedlového tvaru vyplňuje lomený záklenek ostění tympanon s náznakem jeptiškové kružby nesoucí vysoký reliéf polopostavy žehnajícího Krista a ve cviklech mužské a ženské hlavy, nad Kristem vystupují reliéfní iniciály MT (patrně). Z ostění portálu vybíhá vysoký vimperk zdobený kraby a ukončený kytkou, plochu vimperku vyplňují kružby. Druhý lomený portál se nachází v západní stěně jižního ramene příčné lodi. Chrám byl zaklenut křížovými žebrovými klenbami - dochovány architektonické články, klenební patky s reliéfy, přípory, reliéfně zdobené svorníky (2 dochované nesou vysoké reliéfy trůnící Madony s Ježíškem a sv. Prokopa), v západní části lodi byla vestavěna rozlehlá oratoř podklenutá křížově do středních pilířů tvořících zde v přízemí dvoulodí. Oratoř byla přístupná z jižní křížové chodby a na druhé straně vřetenovým schodištěm ve vnější polygonální věžici při jihozápadním nároží lodi. Věžice završená zděným jehlanem je osvětlena drobnými štěrbinovitými lomeně zaklenutými okenními otvory. Sakristie nebo kaple obdélného půdorysu nacházející se při severovýchodním koutě křížení lodí je zaklenuta křížově do středního svazkového pilíře (klenba je rekonstruována převážně z pův. architekt. článků). Křížová chodba otevřená na vnější straně obvodu při rajském dvoře sledem hrotitých arkád je zaklenuta křížovými žebrovými klenbami se žebry hruškového profilu protínajícími se v kruhových svornících a vybíhajících z pilířů arkád z ostruhově podseknutých patek a na vnitřní stěně křížové chodby z válcových přípor s polygonálními patkami. Křížová chodba v patře má z původního zaklenutí dochovány pouze baldachýnové konzoly, do prostoru rajského dvora byla otevřena pravoúhlými otvory s kamenným ostěním s dělícím středním kamenným křížem (ostění in situ převážně nedochováno). Kapitulní síň východně navazující na křížovou chodbu byla původně přístupná dochovaným mohutným lomeně zaklenutým profilovaným portálem dosahujícím výše 1. patra později přerušeným klenbou východního ramene křížové chodby, v současnosti vstup do kapitulní síně novodobý. Kapitulní síň je zaklenuta dvěma travé křížové žebrové klenby, žebra hruškového profillu vybíhají z konzol tvořených krycí deskou, pod níž vystupují vysoké reliéfy maskaronů lidských hlav s dubovými věnci a z hlav berana a lva, žebra se protínají v kruhových svornících s reliéfy pelikána a beránka s labarem. K severnímu rameni křížové chodby přiléhá hranolový útvar zalamovaného schodiště a obvodové zdivo barokních přístavků.

Poloha

přidat fotografie