Bývalý kostel sv. Máří Magdaleny - Český Brod (kostel) [44841]

Kostel vybudovaný v místě někdejšího gotického domu prošel velmi složitým stavebním vývojem. Kolem roku 1301 byl v prostoru jižně od dnešního kostela založen špitál, v jehož rámci zde byl během 14. století vystavěn malý gotický kostelík, zasvěcený sv. Mikuláši a sv. Máří Magdaleně. Podle archeologických průzkumů se jednalo o krátkou jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem o rozměrech 7,95 × 6,15 m, klenutým dvěma poli křížové klenby. Obdélná loď o rozměrech 16,5 × 11 m byla zřejmě plochostropá a končila štítovou zdí v místech dnešního druhého pilíře od západu. Střecha byla podle D. Líbala pravděpodobně vyšší sedlová se sanktusníkovou věžičkou nad presbytářem. Z této stavby se dochovaly základy z lomového kamene, část cihelného zdiva v bocích lodi, část jižní stěny presbytáře a ostění vysokého gotického okna odhalené v jižní fasádě lodi. V roce 1566 získalo špitál do vlastnictví město. V roce 1619 byl kostel údajně přestavěn renesančně, ale v letech 1623 a 1628 celý špitál i s kostelem vyhořel a celé století zůstal v troskách. Obnova kostela byla zahájena z iniciativy českobrodského děkana v roce 1720, ale nebyla dokončena.

V roce 1746 do města přišel žebravý řád kapucínů, který již v následujícím roce zahájil opravu špitálu i kostela. Při přestavbě kostela v letech 1747–50 byly položeny nové základy západního průčelí s kryptou a nově byla zaklenutá prodloužená loď i presbytář. Polopilíře, nesoucí novou klenbu, byly částečně přisazeny ke gotickým obvodovým stěnám. Kostel zakryla nová střecha (viditelná na vedutě z doby kolem roku 1820) a nad průčelím byl zdvižen štít s malou věží zakončenou bání. Na bocích lodi byly zřízeny postranní kaple a na římse průčelí byla umístěna dvojice soch. Mobiliář z roku 1750 údajně tvořilo pět oltářů, dnes rozptýlených po kostelech v Českém Brodě a okolí. Za josefínských reforem v roce 1785 došlo ke zrušení kláštera, který byl i s kostelem rozprodán. Klášter byl přestavěn na domy a kostel byl přepatrován a upraven na sýpku. Další přestavba proběhla ve třetí čtvrtině 19. století, kdy byla stavba nově zastřešena, a průčelí bylo zjednodušeno. Při této přestavbě byl snesen štít i sanktusníková věž a na korunní římse byla umístěna jedna z původních soch (sv. Máří Magdalena). Okna v patře byla nahrazena menšími, pilastry vysokého řádu přeťaly subtilní mezipatrové římsy a dole v levé straně průčelí byl zřízen vstup do krámu. Koncem 19. století byl také zbourán pozůstatek někdejšího presbytáře, viditelný ještě na stabilním katastru z roku 1841. Vítězný oblouk byl tehdy zazděn a po stranách byla do něho vsazena dvě okna. V místě presbytáře vznikly drobné přístavky, v jejichž hmotě se zachovala pouze jeho jižní zeď do výšky 3 m. V roce 1951 koupil budovu kostela ONV Český Brod a zahájil její přestavbu na výstavní síň.

V letech 1953–54 zde proběhl archeologický výzkum a v letech 1954–59 byla provedena rozsáhlá adaptace podle projektu Ak. arch. Josefa Petrů z Prahy. Z interiéru lodi byla opět vybourána všechna patra a příčky, byl dostavěn presbytář a průčelí do ulice dostalo dnešní podobu s trojicí vysokých oken. Při rekonstrukci byly rovněž zpevněny základy pod utrženým nárožím a obvodová zeď lodi byla v koruně armována průběžným betonovým věncem. Obnovený objekt pak začal být v roce 1960 využíván jako skladiště Podlipanského muzea.

Poslední přestavba zde proběhla v letech 1993–95, kdy měl být interiér upraven na tržnici a výrobnu. V celém objektu byla vybudována betonová podlaha s průběžnými kanálky podél stěn a při západní stěně lodi vznikl přístavek se zázemím, fungující současně jako kruchta. Jihovýchodně od presbytáře byla navíc ke kostelu přistavěna přízemní stavba, sloužící jako technické zázemí a kotelna objektu. V nedávné době nechal současný vlastník opravit okna a dvorní fasády. Kruchta byla opatřena novým zábradlím a kovovým schodištěm při jižní stěně lodi.

Poloha

přidat fotografie