Vyhledávání lokalit (cílů)

www.krasnecesko.cz/lokality/4407-tisnov-mesto.html

Tišnov (město)

[ ID: 4407 ]         



  Turistické trasy a cyklotrasy v okolí:
značka zelená žlutá cyklotrasa
1 ,


  Vlajka města

vlajka Tišnov (město)

Turistický cíl Tišnov (město)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Tišnov (město)
Tišnov (xhlav)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

Tišnov leží v malebné členité krajině prvních výběžků Českomoravské vysočiny. Ačkoli archeologické nálezy prozrazují, že toto území bylo osídleno již ve starší době kamenné, první písemná zmínka pochází z roku 1233. Najdeme ji v zakládací listině kláštera Porta coeli, kde královna Konstancie posílá řeholnice cisterciačky na Moravu do "Tusnovic". Město bylo majetkem kláštera v blízkém Předklášteří až do zrušení kláštera roku 1782.

Hospodářský rozvoj městečka nejednou narušily válečné a přírodní katastrofy. V roce 1428 vypálili město i klášter husité, těžké bylo i období třicetileté války, či napoleonská tažení. Několikrát město zachvátily rozsáhlé požáry, například v roce 1668. Pro novou etapu hospodářského a společenského rozvoje měla velký význam zejména železnice, která město propojila v roce 1885 s Brnem a o dvacet let později s Havlíčkovým Brodem a Prahou.

Kromě barokních domů a původně gotického farního chrámu sv. Václava, který byl často přestavován, se Tišnov může pochlubit několika zajímavými ukázkami architektury 20. století. Jedná se kupříkladu o novorenesanční radnici v romantickém historizujícím slohu, která byla přestavěna v roce 1905, přičemž autorem barevných nástěnných sgrafit zachycujících události z tišnovské historie je malíř Jano Köhler. Dále jde o několik secesních vil z počátku století, nemocnici či funkcionalistickou budovu městské spořitelny, která byla postavena dle návrhu architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Z funkcionalistického období pochází také v roce 1996 rekonstruovaný Jamborův dům se stálou expozicí obrazů akademického malíře Josefa Jambora, který část svého díla věnoval městu, a dalšími výstavními místnostmi, ve kterých celoročně probíhají krátkodobé výstavy výtvarných děl.

V Tišnově, který je proslulý díky bohatým nalezištím minerálů, se dvakrát ročně konají Mezinárodní expozice minerálů. Pozornost četných návštěvníků přitahuje například kopec Květnice či přírodní park Svratecká hornatina.


Na jednom ze sgrafit, kterými začátkem 20. století vyzdobil tišnovskou radnici slovácký malíř Jano Köhler, je vyryta hrdá průpovídka starých Tišnováků: "Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava". Svůj původ má určitě v nerostném bohatství Tišnovska. Vždyť už za dob Přemyslovců bylo na Květnici pátráno po stříbrných rudách a v potoce Besénku, vlévajícím se pod horou do řeky Svratky, se prý dokonce rýžovalo zlato. Buďme dnes skromnější a připusťme alespoň, že Tišnovsko zaujímá pěkný kus kopcovité krajiny Podhorácka v jihovýchodním předhoří Českomoravské vrchoviny a že má bohatou historii, patrnou z četných archeologických nálezů i z řady světských i církevních staveb rozmanitých slohů a stáří. Jakousi čárou života této zajímavé krajiny je střední tok Svratky. Z jejího údolí se vějířovitě rozbíhají další údolí a údolíčka potoků a říček, která lákají doputovat až k pramenům, na návrší s dalekými výhledy.

Jednou z dominant Tišnova je kostel sv. Václava, jednolodní gotická stavba z 2. poloviny 15. století, zbarokizovaná v 18. století a do dnešní podoby přestavěná v polovině 19. století.

Ves se záhy stala střediskem klášterního panství, jehož bohatství mělo počátek v pozemkových darech příslušníků přemyslovské dynastie. Rozvoj v městečko se přetvářejícího Tišnova byl přerušen husitskými válkami, ale už 16. století přineslo Tišnovským další vzestup řemesel a obchodu. Postupně měšťané získávali různé výsady, počínaje tržními právy, které městu udělil již r. 1416 král Václav IV., a konče udělením četných privilegií abatyší kláštera v r. 1554 a jejich potvrzováním panovníky zejména v 18. století. Třicetiletá válka však způsobila Tišnovu značné škody, z nichž se vzpamatoval vlastně až v 19. století. Jako město je Tišnov uznáván až od r. 1788, kdy zde byl zřízen regulovaný magistrát. Významným impulzem pro další rozvoj Tišnova bylo vybudování železničního spojení s Brnem r. 1885 a prodloužení železnice do Žďáru nad Sázavou přes Nové Město na Moravě o dvacet let později. Tišnov se tak stal skutečnou bránou do malebné Vysočiny.

Teprve na přelomu 19. a 20. století překročila městská zástavba svůj středověkýpůdorys pod dominantním kostelem sv. Václava. Na úpatí zalesněného kopce Klucaniny dal postavit MUDr. F. Kuthan své sanatorium, ke kterému se začátkem 20. století rozběhla od sokolovny ulice krásných secesních vil. V období mezi světovými válkami se Tišnov rozrostl do okolních polí v příjemné zahradní město. Podle projektu významných architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta byla r. 1933 postavena funkcionalistická budova spořitelny (dnes Komerční banka), několik vytříbených obytných staveb stejného slohu vzniklo v té době i v zahradní části města. Od r. 1925 slouží svému účelu budova gymnázia, rozšířená v letech 1936-1937. Blízká sokolovna z r. 1898 byla v letech 1925-1926 podstatně rozšířena o nový sál, dodnes sloužící k významným společenským a kulturním akcím, včetně věhlasných mezinárodních burz minerálů.

Ráz zahradního města poněkud narušila výstavba sídIišť v šedesátých a sedmdesátých letech. Obytné domy jsou však dnes alespoň částečně začleněny do svého okolí vzrostlými parkovými výsadbami. K významným počinům patří rozšíření sokolovny o sportovní halu v letech 1978-1983, v níž jsou pravidelně pořádány i mezinárodní přebory. Z důležitých a zajímavých staveb z posledního období je nutno jmenovat penzion pro starší občany, vybudovaný v letech 1992-1996 v sídlišti Pod Květnicí.

V Tišnově se nikdy významněji nerozvinul průmysl. I proto si jeho bezprostřední okolí zachovalo ráz harmonické zemědělsko-lesní krajiny s řadou cenných lokalit jen málo narušené přírody. Na prvním místě je třeba uvést pověstmi opředenou Květnici, která byla poprvé vyhlášena za přírodní rezervaci již r. 1928. Už svým názvem symbolizuje tato zčásti vápencová a zčásti křemencová hora velkou druhovou bohatost. Dodnes se zde od jara do podzimu můžeme potěšit s řadou vzácných teplomilných rostlin - například s dřínem, kavyly, omanem okem Kristovým, bělozářkou větvitou... Hora "kvete" i uvnitř - svými ametysty, záhnědou, citrínem, medovým kalcitem, krápníky rozmanitých tvarů a barevných odstínů. S pozoruhodnostmi živé i neživé přírody a problematikou jejich ochrany seznamuje naučná stezka se 13 zastávkami, která byla na Květnici vybudována r. 2002. Zajímavou přírodu má i protější kopec Klucanina (415 m) s novou rozhlednou a dnes již bohužel jen s ojedinělými květy střevíčníku pantoflíčku - jedné z nejkrásnějších a nejvzácnějších evropských květin vůbec.

Krásné výhledy na Tišnov jsou i ze skal Výrovky (420 m), vypínající se nad údolím Svratky jižně od města. Po proudu řeky se dá pohodlně putovat kolem splavu v Březině až do sevřeného, místy skalnatého údolí mezi Senticemi a Herolticemi se známým rekreačním střediskem Šárka a s řadou chat, které si tu začali stavět především obyvatelé blízkého Brna již v dobách I. republiky.


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku







Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Tišnov (město) Brno-venkov

NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze