Předklášteří (obec) [4370]

Předklášteří je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží asi 25 km severozápadně od Brna v podhůří Vysočiny v údolí řek Svratky a Loučky v nadmořské výšce 258 metrů nad mořem. Předklášteří sousedí s Tišnovem vzdáleným asi 1,7 km, Dolními Loučkami a Štěpánovicemi. K obci náleží i osada Závist .

Na katastru obce, od pravěku osídleného kraje, se na jihozápadě kopce Dřínová nacházelo významné sídliště z konce starší doby kamenné, tedy z doby asi před 11.000 lety. V prostoru kláštera Porta coeli byly nalezeny stopy osídlení z mladší doby železné.

První dochovaná zmínka o Předklášteří se nalézá v listině z roku 1233, v níž je zmiňován cisterciánský klášter Porta Coeli založený o tři roky dříve Konstancií Uherskou, vdovou po Přemyslu Otakarovi I. Na přilehlých pozemcích vznikla ves pojmenovaná Předklášteří. Roku 1990 se Předklášteří opět stalo samostatnou obcí podle Zákona o obcích (od 1. ledna 1953 bylo částí Tišnova).

Nejvýznamnější částí obce je areál kláštera Porta coeli (Brána nebes), který patří k nejvýznamnějším středověkým stavebním památkám na území České republiky. Dochoval se rozsáhlý komplex klášterních budov – dnes státem chráněná kulturní památka zcela mimořádného významu – se dvěma kostely včetně hospodářských objektů, barokní sýpky, bývalého pivovaru, několika zahrad a části hradeb. Klášter, budovaný v přechodném románsko–gotickém slohu pro řeholi cisterciaček, který založila kolem roku 1233 královna Konstancie, vdova po Přemyslu Otakaru I., za podpory svých synů – krále Václava I. a markraběte moravského Přemysla, se záhy stal důležitým feudálem povodí Svratky. Byl silně opevněn a mimo hradby chráněn i rybníky. Na kopci nad klášterem byla postavena strážní věž. Do dnešní doby se uchovala i větší část barokní ochranné obvodové zdi se vstupní branou do celého areálu. Vstup do vlastního kláštera, bývalá fortna ­se nachází vedle sakristie původně klášterního, dnes farního kostela. Letopočet 1899 nad vchodem připomíná rok obnovy, znak abatyše Marie Anny Skřimířské z Pílsenburka

V klášteře, v budově proboštství, je umístěno Podhorácké muzeum s expozicí dějin kláštera, Předklášteří, Tišnova a tradičních řemesel a galerie malířů Podhorácka.

Vycházková trasa, která provází návštěvníka areálem cisterciáckého kláštera Porta coeli jej vede kolem vysoké kamenné zdi bývalého opevnění. K ohradní zdi byly přistavěny hospodářské budovy přízemní i jednopatrové, většinou obdélného půdorysu, v nice je umístěna socha sv. Floriána.

Součástí areálu kláštera Porta coeli je skupina 18 lip velkolistých a 1 jírovec maďal. Jejich vysazení se datuje zhruba do roku 1625. Lípy staré více než 350 let dosahují výšky až 27 m a v obvodu kmene ve výšce 130 cm nad zemí až 482 cm. Většinou jde o mohutné stromy s dosti prostornými dutinami, částečně prosychajícími a olámanými korunami.

Na zalesněné výšině zvané Čepička asi 1 km západně nad klášterem Porta coeli jsou zachovány zbytky středověkého opevnění, postaveného pány z Pern­štejna ve 2. čtvrtině 15. století jako opevněný bod na zabraném klášterním panství po jeho vyplenění husity. Dva okružní příkopy s valy obklopovaly ústřední plošinu s dřevěnou zástavbou a se zbytky kamenné hradby - baštou. Stavba však nebyla nikdy dokončena, neboť po obnově kláštera ztratila svůj smysl.

V lese na Kozí bradě při turistické stezce (označené zelenou značkou) počátku devadesátých tet 20. století pomník Prosba lesa v podobě k mohyly s bílou mramorovou deskou s textem. Nedaleko odtud se dochoval hraniční kámen, vysoký asi 30 cm, s iniciálami TC, označující hranice majetku tišnovského kláštera.

¨Během II. světové války v letech 1944-1945 procházela katastrem obce Předklášteři úzkorozchodná dráha 760 mm spojující tišnovské nádraží s provozy továrny Diana v tunelu u Dolních Louček a Lubného. V některých místech je násep této trati patrný dodnes. Uchovala se i část náspu bývalé vlečky do předklášteřského cukrovaru, zrušeného ve 20. letech 20. století.

Značné škody obci způsobila průtrž mračen s vichřicí 22. srpna 1954, při níž padla i velká lípa u budovy proboštství. Rovněž bouře s průtrží mračen 19. června 1986 způsobila veliké materiální škody, zejména v části katastru kolem soutoku Svratky s Besénkem. Voda rozvodněného Besénku zcela zničila zde vybudovanou zahrádkářskou kolonii. Na území obce se dříve doloval těživec. Kamenolom se nachází na kopci Dřínová a doposud je v provozu. Další kamenolom na území obce leží pod Pasníkem ve směru na Mezihoří, část obce Dolní Loučky.

Poloha

přidat fotografie