Sobotín (obec) [433]

Podle lánového rejstříku bylo v roce 1677 v Sobotíně 72 usedlíků a jedna poustka. V roce 1834 již žilo ve 147 domech 1128 obyvatel. Při sčítání v roce 1869 má Sobotín 2069 obyvatel a 204 domů. V roce 1900 žilo ve 237 domech 1887 obyvatel. Při dalším sčítání, které bylo v roce 1921 v Sobotíně 244 domů s 1641 obyvateli a v roce 1930 zde stojí 251 domů s 1457 trvale přihlášenými obyvateli. Statistika v roce 1950 uvádí 226 domů s 1013 obyvateli. Podle výpisu z katastru nemovitostí nalezneme v roce 1999 celkem 327 domů s čísly popisnými a 2 domy s čísly evidenčními, ve kterých žije 1273 obyvatel. 

V roce 1900 je v Sobotíně 1160 ha hospodářské půdy (z toho pole 729 ha, lesy 287 ha, louky 53 ha, pastviny 53 ha, zahrady 38 ha). Dále je zaznamenáno 68 koní, 477 krav, 174 prasat. O sto let později bychom našli v téže obci 1208.6 ha různých druhů pozemků (z toho pole 296.3 ha, 579.2 ha lesy, 11.4 ha louky, 154.2 ha pastviny, 54.9 ha zahrad, 13.9 ha vodní plochy, 21.4 ha zastavěné plochy, 76.9 ha ostatní plochy). Podle soupisu majetku z roku 1930 se v Sobotíně nalézaly např. dva mlýny (1930), dvě pily (1924), elektrárna (1924), oděvní družstvo "Rozvoj" (1926), spolkový konzum (1892), obchody se smíšeným zbožím (1888). Dále byla v obci záložna (1930), pošta (1871), železniční stanice (1871), lékař (1885), závodní nemocnice železáren (1880), řada ozdravoven, dům Diakonie německé evangelické církve (1925), Hasičský spolek (1877), Německá kulturní společnost (1924), německá cvičební jednota (1920), sokol při české menšinové škole (1930). 

Farní škola je doložena již před rokem 1565. Škola v Sobotíně je evidována od roku 1853 a v osadě Štětínov vzniká roku 1853. Samostatnost získala v roce 1873. Česká menšinová škola vznikla v roce 1925 a německá rodinná škola evangelické církve v roce 1925, lesnické učiliště (1948) a učiliště pro prodavačky a kuchařky (1962). Od roku 1949 působí v Sobotíně akademický sochař Jiří Jílek a od roku 1973 akademičtí malíři Anežka a Miroslav Kovalovi. 

Od roku 1880 je Sobotín významným kulturním a turistickým střediskem. Jako vhodné výchozí místo pro turistické trasy je zaznamenáno i v císařsko - královském turistickém průvodci z roku 1908. Svůj obchod s obuví zde měla firma "Baťa". Zámek se přestavuje v letech 1844, 1892, 1967 a 1991. Mauzoleum rodiny Kleinů je dostavěno v roce 1887. V roce 1997 se stává majetkem obce a dne 4. prosince 1999 byly ostatky rodiny Kleinů uloženy do společné hrobky na místním hřbitově. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1951 a v roce 1964 přešlo do šumperského státního statku, po roce 1990 zde působí AGRO Měřín. 

Ve 20. století postihly Sobotín dvě velké povodně (květen 1927 a červenec 1997). V návaznosti na povodeň v roce 1997 byla pro postižené občany provedena nástavba panelového domu, kde vznikly 3 byty. V roce 1998 byla opět otevřena opravená železniční trať do Sobotína, která je ve vlastnictví "Svazku obcí údolí Desné". 

V letech 1982 - 1987 je provedena výstavba vodovodu v Petrově nad Desnou a částečná kanalizace v Sobotíně v prostorách čp. 20 - 21 a 220 . V roce 1993 byla zahájena výstavba kanalizace obce, která pokračovala v letech 1999 - 2000. Vybudování obecního vodovodu a plynu se uskutečnilo v letech 1999 - 2000. V roce 2004 byl dokončen rozvod plynu v Petrově nad Desnou. Výstavba Domu s pečovatelskou službou byla dokončena a otevřena v roce 2000. V roce 1999 se Obecní úřad Sobotín stěhuje do budovy zrušené zvláštní školy Sobotín. 

Historie Sobotína je úzce spjata se sobotínskými železárnami. Nelze je od života naší obce oddělit. Byly slavné. Přijížděli sem věhlasní odborníci,kteří se snažili poznat způsob výroby, který byl pro tyto železárny charakteristický. Na konci tohoto století si již jen pamětníci vzpomenou na zbytky zdiva ukryté v husté spleti houštin v prostoru dnes již neexistujícího smetiště, které po dlouhou dobu označovaly místo, kde stávaly druhé největší moravské železárny druhé poloviny 19. století. Podnik proslavil jméno Sobotína po celé střední Evropě. Dnes jen místní názvy "Na turbině", "V dolině", hromady vyvezené hlušiny a zbytky strusek nám připomínají, že se zde zpracovávala železná ruda.

Poloha

přidat fotografie