Lomnička (obec) [4327]

Pomiňme nejstarší neolitické osídlení, kterého je důkazem nález sekerky. O minulosti obce je zpráv poskrovnu. Patřila prý původně zeměpánu. První písemná zmínka o naší obci je z roku 1235, kde byla uvedena pod názvem Lomnice, názvy se postupně měnily -Lominiz, Lomniczka, Lomnitschka - v roce 1924 Lomnička. Dějiny Lomničky jdou ruku v ruce jako vlastnický majetek kláštera porta Coeli (Brána nebes) tišnovského ženského řádu cisterciaček, založeným královnou Konstancií za přispění jejích synů Václava I. českého krále a Přemysla markraběte moravského. Královna vynaložila na stavbu kláštera celý svůj majetek a listinou vydanou 6. června 1235 v Brně, darovala klášteru ves "Lomnici"/Lomničku, kterou obdařila stejnými právy, jaká měl sám klášter od svého založení. Aby se příliš nezmenšil majetek markraběte, přijal za tuto ves Přemysl od své matky královny Konstancie 100 hřiven stříbra. Tuto donaci pak v dodatku listiny potvrdili král Václav I. i olomoucký biskup Robert. Ves Lomnici (Lomničku - v originále listiny jmenovaná "Lomnice" je všeobecně ztotožňována se vsí Lomničkou 2 km severně od Tišnova, tato ves je rozdílná od Lomnice, která leží za Lomničkou 8 km severně od Tišnova a patřila do 17.století pánům z Lomnice) měl pak klášter v držení po celou dobu své existence. Slavnostní listina o tom byla vydána 27.srpna 1235 v Perugii. Vesnici potvrdil jako klášterní statek sám papež Řehoř IX., který vyňal klášter a jeho statky z pravomoci diecézního biskupa a osvobodil je od jakýchkoliv desátků. Tím pádem se ves, vlastnictví kláštera, stala zcela nezávislou vrchnosti a podléhala pouze klášteru.

Ač se v Lomničce dochovala obecní kronika z roku 1927, podrobnější reálie o dění v obci jsou zaznamenávány až po válce. Poválečná léta jsou v Lomničce ve znamení budování a úprav. Obec provedla regulaci potoka, vyasfaltování cest ve vsi a příjezdových silnic do obce, bylo vybudováno nové zářivkové osvětlení. Mnoho brigádnických hodin si vyžádala úprava obce, udržování parčíků i parkoviště u obecního úřadu. Brigádnicky s finanční pomocí obce bylo vybudováno koupaliště, nezapomnělo se ani na opravu školy a kapličky.

Občané si vybudovali také dvě hřiště (u sokolovny a u koupaliště) a provedli generální opravu sokolovny spolu s její přístavbou. Nic z toho nebylo nadarmo, každou středu se zde hrálo kino, pravidelně se tu scházeli ochotníci, kteří navázali na bohaté divadelnické tradice. První Vrchlického Noc na Karlštejně se pro velký zájem hrála třikrát.

Budova Obecního úřadu byla vybudována a předána veřejnosti roku 1960. V budově měl kromě tehdejšího výboru sídlo také Československý červený kříž, knihovna a hasičský sbor. O zábavu i poučení se v obci stará svaz žen, osvětová beseda, JZD a další organizace, které pravidelně připravují zájezdy do divadel a za poznáním.

Na neúrodné půdě na svahu Čimperka vyrostly rekreační chaty. Obec vybudovala vodovod. S brigádnickým přičiněním vyrostla naproti obecnímu úřadu samoobsluha (1974). Roku 1985 byly zahájeny práce na povrchové kanalizaci a skončily v červnu 1986. 1997 došlo na realizaci kanalizace podpovrchové. I v novém miléniu obec vzkvétá. Bylo zrekonstruováno hřiště za sokolovnou a oplocen objekt vodárny.

V roce 2004 byly zkolaudovány byty v patře nad MŠ. Došlo k vybudování autobusové zastávky a započalo se s úpravami ostatních komunikací.

Současná obec mění také svůj ráz. Výstavba Za Kovárnou (2001), Pod Rejholcem (2004) a U Železného se stále rozrůstá, což svědčí o tom, že poloha obce, krása jejího okolí, možnost koupání a klid stále lákají…

Poloha

přidat fotografie