Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Kuřim (město) [4317]



Před r. 1848 to nebyli však právoplatní majitelé půdy, kterou vzdělávali, ale jen dědiční nájemci, kteří z obdělávané půdy majiteli, t.j. své vrchnosti, odváděli činže ve formě jak naturálií, tak peněz a v neposlední řadě manuálních prací na panské (dominikální) půdě, která se tehdy nazývala robotou. Je mylné domnívat se, že poddaní byli jako osoby povinni robotou. Robota ve skutečnosti byla jen část činže, kterou držitel pronajaté půdy odváděl své vrchnosti vedle dávek peněžních a naturálních. Robota tedy nelpěla na osobě držitele statku, ale na statku samém. Držitel statku nemusel osobně robotovat, ale poslat na robotu vždy jednu osobu ze statku (syna, výměnkáře, čeledína apod.). Sedlák nebyl také žádným nevolníkem, jak se dosud uvádí, ale jeho vztah k vrchnosti byl stanoven smlouvou uzavřenou mezi jím a vrchností, dle které vrchnost mu dávala v dědičný nájem statek, slibovala mu právní ochranu a výpomoc v době nouze, a druhá strana se zase zavazóvala platit smluvenou činži a poslušnost.

1766 -1772 Původní kostel byl přestavěn do dnešní podoby.

1768 26. listopadu zachvátil obec velký požár, při kterém vyhořelo 45 domů.

1775 Marie Terezie vydala robotní patent, rozdělení robotních povinností podle výše daní.

1783 Kuřimští poddaní robotovali své vrchnosti do r. 1783, kdy se tak zvanou abolicí vykoupili z robotní povinnosti, přičemž jejich poddanský poměr zůstal nezměněn až do r. 1848, kdy došlo k zrušení patrimoniálního systému a z poddaných dosavadní vrchnosti se stali poddaní nově vzniklého státu a stali se právoplatnými majiteli dosud v nájmu držené půdy.

1784 Podle urbářské regulace se obec Kuřim vykupuje z robotních povinností. Změny v robotních povinnostech byly sepsány zástupci brněnského magistrátu a obce Kuřim. Šlo o souhrn všech povinností a práv jak poddaných, tak vrchnosti, které z urbariálního patentu vyplývaly.

1785 Robotní patent doplněn o Josefínský katastr. Jeho cílem bylo určení stejné výše daní na všechny pozemky bez rozdílu vlastníka. V tomto roce došlo k povýšení „Kuřimě na městys“, což se stalo v roce 1785. Z téhož roku máme zachovaný dekret císaře Josefa II., který Kuřimi povoluje konat čtyři výroční trhy, a to vždy v pondělí po sv. Fabiánu a Šebestiánu, po sv. Jiří, po sv. Maří Magdaleně a po Všech svatých.

1793 V Kuřimi bylo 129 domů s 821 obyvateli.

1805 25. listopadu přitáhlo do Kuřimě napoleonské vojsko, které zde bylo po dva měsíce ubytováno, a kuřimští občané se museli starat o úplné zásobování. Císař Napoleon projel Kuřimí dne 2. prosince 1805 směrem na Čebín. Francouzskou okupaci Kuřimi popsal tehdejší učitel a obecní písař Kořínek slovy: „Ach smutný a truchlivý důžinky, nepřítele toho jsme museli živit a se vším cokoliv se tejká jak vojáků tak taky koní zaopatřiti, takže už sami jsme nevěděli, jestli on zde dlouho ležeti bude: co sobě začnem a počnem, ale Bůh všemohoucí nás ze všeho vyvésti a nám v našem soužení velikém a nejistém živobytí s pomocí přispěti ráčil, z čehož bud jméno Boží pochváleno.“

1805 25. listopadu přitáhlo do Kuřimě napoleonské vojsko, které zde bylo po dva měsíce ubytováno, a kuřimští občané se museli starat o úplné zásobování. Císař Napoleon projel Kuřimí dne 2. prosince 1805 směrem na Čebín. Francouzskou okupaci Kuřimi popsal tehdejší učitel a obecní písař Kořínek slovy: „Ach smutný a truchlivý důžinky, nepřítele toho jsme museli živit a se vším cokoliv se tejká jak vojáků tak taky koní zaopatřiti, takže už sami jsme nevěděli, jestli on zde dlouho ležeti bude: co sobě začnem a počnem, ale Bůh všemohoucí nás ze všeho vyvésti a nám v našem soužení velikém a nejistém živobytí s pomocí přispěti ráčil, z čehož bud jméno Boží pochváleno.“

1809 Napoleonská armáda znovu prošla přes Kuřim.

1819 Namísto původní dřevěné fary byla postavena nynější zděná patrová budova.

1820 Znovu byly vyměřeny pozemky a zhotovena katastrální mapa, která podávala velmi dobrý přehled o tratích, zahradách a domech v obci - byla tak založena matrika pozemkového výnosu a seznamy domů, podle které se pak také odváděly daně.

1825 12. dubna v Kuřimi vypukl rozsáhlý požár, při kterém shořelo 62 domů, od sv. Jána až po školu.

1828 Byla postavena přípojka od státní silnice z České do Tišnova, čímž se usnadnilo spojení s Brnem a Tišnovem.

1830 V roce 1830 vypukla v Kuřimi cholera, která si vyžádala mnoho obětí. Poněvadž starý hřbitov kolem kostela nestačil, byl založen cholerový hřbitov vedle fary (dnešní lesní úřad) a také se pochovávalo v Malé České, dnešní Hybešova ulice.

1829-1832 Probíhala výstavba okresní silnice, která vedla Kuřimí a spojovala Brno s Tišnovem.

1832 Je zaznamenán další ničivý požár. Jen málo domů zůstalo nepoškozeno. V témže roce byl rybník u Záruby vypuštěn a oset pšenicí.

1833 Původní hřbitov u kostela byl zrušen a otevřen nový hřbitov za dvorem (u silnice do Čebína).

1836 Sčítání v Kuřimi -1003 obyvatel žilo ve 168 domech.

1844 Císař Ferdinand I. „Dobrotivý“ udělil Kuřimi právo konat dobytčí trhy, které se pořádaly v místech dnešní sokolovny

1845 Byla zřízena obecná škola.

1848 Až do roku 1848 jsou kuřimské dějiny úzce spjaty s městem Brnem, kterému Kuřim patřila, a město Brno mělo ve zdejším zámku svou centrální správu pro celé panství. To se radikálně změnilo v důsledku revolučních událostí v roce 1848. Stará patrimoniální správní soustava byla zrušena a nahrazena správou státní. Vrchnostenské úřady držící do této doby veškeré nižší soudnictví, správu civilní a trestní, vedení pozemkových a sirotčích knih, správu daní, záležitosti politické (živnosti, zdravotnicí, vojenství, školství) a náboženské záležitosti byly zrušeny a přešly na nově zřízené soudní a politické okresy, které plně převzaly agendu dosavadních vrchnosten

1849 Kuřimi byla nadací prince Gustava Wasy, majitele panství veverského, darována knihovna.

1850 V roce 1850 byly v Kuřimi uskutečněny volby podle nově vypracovaného volebního řádu. Od dnešních voleb se lišily tím, že voliči byli rozděleni do volebních sborů a že volby nebyly záležitostí politických stran, které tehdy neexistovaly. Voliči nevolili strany, ale osoby Volby se uskutečnily 24. června 1850. Představeným obce byl zvolen Karel Schlesinger.

1855 V Kuřimi vypukla morová epidemie. Zemřeli byli pochováváni v místech, kde je nyní ulice Malá Česká.

1855-1868 Městečko patřilo k tišnovskému politickému okresu.

1864 Státní dvoutřídní škola byla v Kuřimi zřízena již roku 1845. Jejím správcem se stal obecní písař a učitel František Tesař. Poněvadž v Kuřimi bylo mnoho úředníků brněnské centrální správy městských statků, při sčítání obyvatel v roce 1847 jich bylo 117, byla pro jejich děti zřízena v roce 1864 na místním zámku zvláštní německá obecná škola. Rok 1864 byl pro Kuřim rokem nevšední události. Místní občan Jan Kučera obdržel záslužný kříž za to, že 5. října 1863 vynesl z hořícího domu desetiletého chlapce a zachránil mu tak život. Před radním domem se shromáždili všichni obyvatelé a pan komisař vysvětliv příčinu této slavnosti připnul Janu Kučerovi na prsa stříbrný kříž se slovy: „Že tento kříž je důkazem, že Jeho Veličenstvo císař Pán všecky občany, ať jsou Slované nebo Němci a Maďaři stejnou láskou miluje a že každou zásluhu ať ji nalezne u vznešeného nebo prostého stejnou mírou odměňuje.“ Po slavných bohoslužbách Božích představenstvo obce připravilo na obecní útraty skvostnou hostinu pro zvané hosty a na večer taneční zábavu pro zdejší občany, by tento den co možno nejvíce byl oslaven a všechněm ještě dlouho v paměti zůstal. (Ze zápisu tehdejšího obecního písaře Vincence Vermouzka)

1866 V Kuřimi je zaznamenáno 185 domů. Během pruskorakouské války se zde na celé léto utábořilo pruské vojsko.

1868 V Kuřimi byla zřízena pošta.

1868-1896 Městečko patřilo opět k brněnskému politickému okresu.

1874 Byla založena Občanská záložna.

1875 5. června se konala ustanovující valná hromada dobrovolného hasičského sboru v Kuřimi, prvním starostou sboru byl zvolen Antonín Lazar.

1879 Byla zřízena četnická stanice.

1883 Vznikl „čtenářsko-hospodářský spolek Tomek“ nesoucí jméno pražského spisovatele V. V. Tomka.

1884 V zámku založena německá škola pro sirotky z Brna.

1885 Byl zahájen provoz na nové železniční trati Brno-Kuřim-Tišnov

1886 První divadelní představení v Kuřimi. Představení zvané Vodní družstvo se hrálo v Orátorově hostinci.

1889 Bylo přistaveno dvorní křídlo zámku.

1894 Dokončena byla silnice Kuřim-Knínice.

1897 Postaven a rozšířen vodovod, původně zaveden do zámku a pivovaru.

1898 Byl zřízen obecní chudinský fond.

1899 V Kuřimi založena tělocvičná jednota Sokol. Téhož roku se hrálo první sokolské divadelní představení, zpěvohra Sezení městské rady. Hrálo se v hostinci U Dvořáčků.

1896-1949 S výjimkou let 1942-45, kdy byl tišnovský okres zrušen, patřila Kuřim opět k brněnskému politickému okresu.

1900 Sčítání v Kuřimi.- 1610 obyvatel žilo v 253 domech. České národnosti bylo 1523.

1902 Byla zahájena stavba silnice z Kuřimi do Jinačovic.

1904 Byla založena sociálně-demokratická strana v Kuřimi.

1907 Do Kuřimi byl zaveden telefon. Nejprve do zámku, do dvora, na lesní úřad a také na četnickou stanici.

1910 Založena Čs. strana lidová. Sčítání v Kuřimi - městečko mělo 301 domů a 1874 obyvatel.

1911 Zahájen provoz na železniční trati Kuřim-Veverská Bítýška.

1912 Částečná mobilizace. Z Kuřimi narukovalo 12 mužů.

1914 První světová válka. Z Kuřimi narukovalo 298 mužů. Dokončena stavba silnice Kuřim-Lipůvka.

< zpět | strana 2 | dále >

    Vložení nových fotografií přidat fotografie






(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)