Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Kuřim (město) [4317]



Současná Kuřim se nalézá v kotlině ohraničené Kuřimskou horou, Cimperkem (název Zborov je názvem novodobým a pochází od návrhu italského legionáře Kučírka), Zlobicí a Babím lomem. Tuto kotlinu můžeme nazývat kotlinou kuřimskou. Historickou část Kuřimi uzavíraly Kuřimská hora, Zborov, Záruba, Horka a Kolíbka.

1226 O tom, kdy a jakým způsobem byla Kuřim založena, nemáme žádné písemné zprávy. První písemnou zmínku o Kuřimi nalézáme v listině vydané českým králem a markrabětem moravským Přemyslem Otakarem I., kde doslova dal napsat, že tato osada jest ode dávných dob povinna platit desátky kostelu sv. Petra a Pavla. Listina byla vydána v r. 1226 k založení kuřimského kostela. Z toho můžeme soudit, že Kuřim vznikla dávno před uvedeným datem, pravděpodobně již ve 12. století, to jest v údobí kolonizace země Přemyslovci. Kuřim byla pravděpodobně založena z příkazu tehdejšího brněnského údělného knížete lokátorem, který mohl být členem knížecí družiny. Osada byla založena právem německým (zákupním, emfyteutickým) v podhradí již postavené tvrze. Lokátor pak podle smlouvy obdržel právo nižšího soudnictví a poplatky z něho plynoucí. Rozdělil území nové osady na lány, které pak přidělil jednotlivým osadníkům, sám podle tehdejších zvyklostí obdržel jeden nebo dva lány, stal se rychtářem a po dobu své funkce neměl k vrchnosti žádných robotních povinností.

Nejstarší písemná zmínka o existenci obce Kuřim je v zakládací listině k vybudování kostela sv. Maří Magdaleny podle pokynu českého krále Přemysla Otakara I.

1360 Pan Nedabyl z Kuřimi koupil od Benedikta Kušovce poplužní dvůr pro syna Petra.

1405 Obec Kuřim byla prodána moravským markrabětem Joštem Milotovi z Křižanova. Z této doby také pochází nejstarší pečeť obce se znakem křídla.

1464-1527 Obec patří pánům z Boskovic, kteří ji po částech skupovali.

1527 V tomto roce koupil Kuřim Zikmund Nekeš z Landeka od pana Kryštofa z Boskovic. O rodu Nekšů z Landeka (rod pravděpodobně pocházel z Dánska z rodu Neksó) víme, že začali se stavbou nynějšího kuřimského zámku a že mladší bratr pana Zikmunda, Petr, v Kuřimi zemřel a je pochován v místním kostele.

1547 Po smrti Zikmunda Nekeše poručníci jeho nezletilých dětí Přemek z Vickova a Jan Doubrava, olomoucký biskup, prodali obec městu Brnu.

1570 Město Brno zřídilo v místním zámku centrální správu svého veškerého majetku a v roce 1570 povýšilo osadu na městečko. „Registra správní všech a všelijakých důchodov, platů stáleych k tvrzi a panství kuřimskému přináležejících, jež při svatým Jiří vycházejí, sepsána a vyhledána léta Panie 1570“ uvádí také první seznam kuřimských poddaných. Podle těchto správních registrů vidíme, že v Kuřimi bylo tehdy 85 držitelů různých druhů usedlostí.

Majetek města Brna v Kuřimi sestával z půdy dominikální (panské), kterou vrchnost sama obhospodařovala robotní povinností svých poddaných, a půdy rustikální (selské), kterou obhospodařovali poddaní. Ze správních register můžeme vyčíst i první seznam jmen kuřimských poddaných, z nichž některá se vyskytují i v současnosti. Saul, Dvořák, Beran, Dorna Vlková, Němec, Tesař, Hanák, Krejčí, Doležel a Musil.

1634 Od tohoto roku je v Kuřimi vedena matrika.

1645 Celkem zdárný hospodářský vývoj Kuřimi byl přerušen třicetiletou válkou, která Kuřim jakož i její okolí tvrdě postihla. V roce 1645 Švédové zpustošili Kuřim. Byl vypálen statek, pivovar, dva dvory se všemi hospodářskými budovami, zámek a fara. Švédové Kuřimí prošli několikrát a účinky jejich „návštěv“ byly vždy pro Kuřim katastrofální. V Kuřimi zůstalo 66 domů osídlených a 17 domů zpustlých. Poddaní se švédským násilníkům bránili jak mohli a utrpěná násilí někdy spláceli stejnou mírou. V údoli pod lipůvským mlejnem se utábořila skupina švédských rejtarů. Rozčilení sedláci z Kuřimi a okoli se ozbrojili, švédské rejtary přepadli a do jednoho pobili. Kuřimští tesaři se vyznamenali při obléhání města Brna Švédy. Podařilo se jim totiž rychle zhotovit dřevěné mlýny na prach, a tím přispěli k úspěšné obraně města Brna.

1674 Podle lánského katastru z roku 1674 bylo v Kuřimi 84 domů, zámek, dvůr, pivovar, palírna, 2 mlýny, panská hospoda a fara. V seznamu poddaných nalézáme nová jména jako např. Studený, Pupek (Popek), Beneš, Kovář, Hošek, Jelínek.

1680 Na náměstí byla postavena socha sv. Floriana. 1722

V Podhoří byla postavena kaplička se sochou sv. Jana. Z této doby se zachoval jeden dokument psaný česky, a to „Zachovací list 4. 6. 1722“, ve kterém tehdejší kuřimský purkmistr Jan Kaša vystavil, dnes bychom řekli, vysvědčení zachovalosti svému synovi. V záhlaví tohoto listu čteme hrdá slova: „My purkmistr ouřadní s celou obcí kuřimskou...“ Tedy ne Jan Kaša, ale My purkmistr. Z toho je vidět, v jaké vážnosti byl tehdy purkmistrovský úřad a jak si nositelé tohoto úřadu na něm zakládali. Purkmistr se v různých listinách také různě píše. Někdy půlmistr nebo pudmistr. Slovo je odvozeno z německého Bürgermeister.

1729 V tomto roce bylo v Kuřimi zrušeno hrdelní právo. Kdy Kuřim toto právo obdržela a zda nějaký výkon trestu byl v Kuřimi proveden, o tom nám prameny nic neříkají. V kuřimském katastru byly ještě dvě osady, a to Závist a Lhotka. Tato Lhotka se pravděpodobně nalézala v blízkosti dnešní Šiberné. Obyvatelé Lhotky měli velmi špatnou pověst, která tvrdí, že nebylo rodiny, z níž by některý člen nebyl pro své zločinné skutky na šibenici vyvýšen. Proto se Lhotce říkalo Šibené, a z toho jména je pravděpodobně odvozeno jméno lesíka Šiberná blízko České. 22

1742 11. února 1742 prošlo Kuřimí pruské vojsko, které do Kuřimi přišlo od Černé Hory, a v hospodě u Orátora přenocoval sám pruský král Bedřich II. V Kuřimi také došlo ke střetu mezi rakouskými a pruskými rejtary. Husarský rytmistr Ferenc tu zajal 126 saských dragounů.


strana 1 | dále >

    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Kuřim (město) Brno-venkov



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)