Sloup (městys) [4235]

Městys Sloup se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Blansko, v kopcovité krajině Drahanské vrchoviny. Rozkládá se v údolí Luhy v nadmořské výšce 471 metrů nad mořem, asi 10 km severovýchodně od Blanska. Městys tvoří jednu sídelní jednotku, nejsou zde evidovány žádné ulice, je evidováno 316 adres na kterých je přihlášeno 917 obyvatel.

Pravěké osídlení zdejšího místa dosvědčují Kosterní nálezy v jeskyni Kůlna, svědčící o sídlení již v době neandrtálského člověka. Vznik městyse se datuje do poloviny 11. století. Nejstarší věrohodný písemný doklad o existenci Sloupu je z roku 1373 v Zemských deskách moravských. V těch letech část Sloupu patřila Sulíkovi z Konice , pozdějšímu olomouckému purkrabímu. Z doby během husitských válek se o Sloupu žádné doklady nezachovaly. Po roce 1446 držel obec Sloup Sovinec Půta z Doubravice a Holštejna. Jakub ze Šarova, další majitel, prodává roku 1491 Sloup s mlýnem Ludmile z Kunštátu, choti Vratislava z Pernštejna. V roce 1548 upsal Jan z Pernštejna svojí uherské manželce Magdaléně Zekl z Ormozd obec Sloup spolu s několika dalšími vesnicemi. Koncem 16. století přešel Sloup do majetku rájeckého panství, které vlastnila vladycká rodina pánů z Drnovic. Po Janu Drnovském zdědila v roce 1619 část panství, včetně Sloupu, jeho sestra Kateřina, provdaná za Zdislava z Hejsenštejna. Posledním z rodu byla Johanka, poslední potomek Drnovských po přeslici, která získala rájecké panství roku 1661 zpět do rukou Drnovských. Roku 1667 Johanka Drnovská ve Vídni umírá a v roce 1675 převzal rájecké panství a tím i Sloup Jan Kristian z Roggendorfu, syn Johanky Drnovské a královský hejtman brněnského kraje. Po jeho smrti v roce 1701 zdědil panství jeho syn Karel Ludvík, který se v roce 1710 oženil s Karolinou, dcerou uherského palatina, grófa Mikuláše Pálffy - Erdödy z Modagorek. Když roku 1737 hraběnka Karolína ovdověla ujala se správy panství a v roce 1741nechala vystavět ve Sloupě dům, později darovaný za faru. V letech 1751 - 1754 nechává zbudovat na místě dřívější kaple chrám Panny Marie Sedmibolestné boskovickým stavitelem Vavřincem Mertou v rokokovém slohu. Půdorys kostela je ve tvaru želvy, což je mariánský symbol ochrany. Západní průčelí je ukončeno dvěma čtyřicetimetrovými věžemi. Nad hlavním vchodem je latinský nápis "Stalo se tak skrze hospodina, tento div se udál před našimi zraky", dále letopočet stavby a dva erby hraběnky Karoliny. Sloup byl obcí čítající 131 obyvatel a 14 usedlostí včetně mlýna. V roce 1756 se hraběnka do Sloupu přestěhovala a až do své smrti 17. prosince 1759 bydlela v " panském domě ", dnešní faře. Hraběnka Rafaela, dcera Karolíny, se provdala za Antonína, starohraběte Salm -Reifferscheidta. Antonín poté v roce 1763 odkupuje podíly rájeckého panství od ostatních dědiců. Tím se Salmové dostávají do Rájce a v rukou tohoto rodu zůstává panství až do roku 1945.

Městys Sloup je významné poutní místo. Nejcennější kulturní památkou městyse je barokní kostel Panny Marie Bolestné od vídeňského architekta M. Canavalo postavený v letech 1751 - 1754. V kryptě je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolína z Roggendorfu. Poutě se zde konají pravidelně na Květný pátek před Velikonocemi a třetí zářijovou neděli na svátek Panny Marie Bolestné. Loď je 40 metrů dlouhá a 30 metrů široká. Hlavní oltář je vytvořen z černého a červeného mramoru, je ohraničen čtyřmi černými mramorovými sloupy. Klenba je vymalována od malíře Kašpara Sampacha. Cennou památkou je historická budova místní fary, kde hraběnka ve Sloupě po přestěhování žila a kde roku 1759 zemřela.

Obec patřila do rájeckého panství a byla letním sídlem rodiny Salmů, kteří jsou pohřbeni na místním hřbitově. Ten tvoří samostatný oddíl, vstupuje se na něj litinovou bránou s rodovým znakem. Je obehnán vysokým litinovým plotem. Na hřbitově je umístěno 12 jednoduchých náhrobků, jeden je dvojitý. Kříže jsou litinové a pochází z blanenských železáren, které také patřily Salmům.

Kromě těchto nejvýznamnějších památek se ve Sloupě nachází ještě několik objektů drobné sakrální architektury, včetně kapličky sv. Peregrina .

Sloup je severní vstupní branou do Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Největší turistickou atraktivitou jsou místní Sloupsko - šošůvské jeskyně se světoznámou Eliščinou jeskyní, krápníkem Svícnem a jeskyní Kůlnou v níž byly nalezeny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka a která je evropským archeologickým unikátem. Nyní je v jeskyni zřízena pravěká expozice a do budoucna se počítá i s vybudováním pravěkého obydlí. Vstupnímu areálu jeskyní vévodí osamělé skalisko Hřebenáč , podle jehož sloupovitého tvaru je odvozen název městyse . Ze Sloupu jsou po turistických značených stezkách snadno dostupné všechny ostatní veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu včetně propasti Macocha . Sloup je také křižovatkou místních a nadregionálních cyklotras.

Základní devítiletou školu navštěvuje 350 žáků ze Sloupu a sedmi okolních obcí. Školní budova postavená v roce 1982 je moderně vybavena včetně bazénu s pohyblivým dnem. V sousedství školy a školky byl vybudováno nové hřiště s tartanovou dráhou a vnitřním povrchem z umělé trávy, postavené po povodních v roce 2004 s pomocí peněžitého daru z Lucemburska a státní dotace. V roce 1975 otevřený kulturní dům je vybaven velkým tanečním sálem, s přísálím a galerií, víceúčelovým sálem pro 320 diváků, jež lze využít jako kino či divadlo a vinárnu v suterénu. Obyvatelé městyse a hlavně mládež vzužívají kluziště ležící poblíž vstupu do jeskyní. Městys Sloup provozuje velmi slušně vybavený autokempink a nově opravené koupaliště s letní restaurací. Za ním leží nové fotbalové hřiště s automatickou závlahou.

Městys Sloup se stará o tři památné stromy : lípu u Hřebenáče s věkem asi 250 let a dvě Salmovy lípy na salmovském hřbitově s odhadovaným věkem asi 150 let .

V roce 2000 získal Sloup prestižní titul " Vesnice roku " a jako vítěz soutěže pak reprezentoval ČR v Evropské soutěži vesnic .
V květnu 2003 postihla Sloup ničivá přívalová povodeň , nemající obdoby .

Ke dni 23.1.2007 byl Sloupu navrácen historický titul městys .

Od roku 1997 používá městys Sloup znaku , který je heraldicky popisován : Ve stříbrném štítě pod modrou hlavou s třemi zlatými liliemi modrý kůl se zlatým sloupem, provázený dvěma červenými přivrácenými lososy.

strana 1